Město Semily v severních Čechách chtělo jako první u nás získávat elektřinu a teplo pomocí až pět kilometrů hlubokého vrtu. Plány ale zmařil silný odpor části obyvatel v referendu. V něm nakonec nehlasovalo dost lidí, aby bylo závazné. Zastupitelé se přesto rozhodli zcela zastavit přípravu výstavby geotermální elektrárny s výtopnou.

Zároveň s tím zastupitelstvo změnilo územní plán tak, aby se ani v budoucnu nemohla podobná elektrárna na území města postavit. Informoval o tom starosta Semil Jan Farský (Starostové pro Liberecký kraj).

Referendum o elektrárně se uskutečnilo 22. března, k urnám přišlo necelých 29 procent voličů. Podle zákona byla potřeba minimálně 35procentní účast, což je asi 2500 lidí. Svůj hlas do urny vhodilo jen 2034 voličů, drtivá většina byla ale proti elektrárně.

Pro zastavení projektu hlasovalo 1666 lidí, těsně se tak nepodařilo splnit ani druhou podmínku pro závaznost referenda. Proti geotermální elektrárně by se musela vyslovit alespoň čtvrtina všech voličů, tedy 1767 lidí.

"Zastupitelé své rozhodnutí opřeli o výsledek místního referenda, přestože nebyl závazný," sdělil Farský.

Stavbu geotermální elektrárny připravovala radnice pět let a do příprav už investovala zhruba milion korun. Od roku 2009 hledalo město investora. Nejdále dospěla jednání s firmou Entergeo, smlouva s ní byla před podpisem.

"Společnost Entergeo tento krok nevítá, a to ani při vědomí skutečnosti, že se rozhodně nemusí jednat o konečné stanovisko zastupitelstva, že stále existuje mnoho variant budoucího vývoje a že se rozhodně nejedná o nezvratný konec plánů na využití geotermální energie v Semilech," píše na svém webu firma.

Město mělo ročně od investora dostávat kolem šesti milionů korun z tržeb za elektřinu, které by použilo na svůj rozvoj. Firma navíc obyvatelům města slibovala levné teplo. Podobné projekty připravuje Entergeo i u nedalekého Benešova a Tanvaldu.

Báli se, že jim popraskají domy

Lidem v Semilech se nelíbilo, že měly být geotermální vrty nedaleko sídliště Řeky, jen pár set metrů od obytných domů. Obávali se hluku a vibrací při hloubení pět kilometrů hlubokých vrtů a následných otřesů. Podobný projekt ve švýcarské Basileji provázely silné otřesy až do 3,4 stupně Richterovy škály.

"Bydlím tady v Řekách a bojím se, že když se ten vrt udělá, že nám dům popraská, kdyby to bylo někde jinde, asi bych nebyla proti," řekla ČTK účastnice referenda Andrea Velebná, která na sídlišti žije. Tomáš Trojan měl zase obavy z málo odzkoušené technologie.

I proto zastupitelé na posledním jednání projekt zastavili a starostovi uložili ukončit veškerá jednání se zájemci o spolupráci na projektu výstavby geotermální elektrárny. Zároveň zastupitelstvo doporučilo radě města vyhlásit pro dané území stavební uzávěru v nutném rozsahu, a tak zabránit výstavbě do doby, než bude změněn územní plán. Ten totiž v lokalitě s geotermálními vrty počítá.