Pozornost médií upoutala "digitální měna" svým raketovým růstem a následným pádem. Ne že by do počátku dubna byly bitcoiny zcela neznámé, ale až v posledních dvou týdnech se "nastěhovaly" do médií.

Princip bitcoinu je ale obtížné pochopit i vysvětlit. Média se často soustředí na matematickou stránku věci, protože bitcoiny jsou generovány algoritmy v počítačích. Bitcoin si lze představit jako určitou informaci (třeba obyčejné číslo), které má svého majitele. Těchto čísel je omezené množství (maximálně 21 milionů), přičemž majitele má o něco více než polovina z nich (11 milionů). Nové bitcoiny člověk získá tak, že si je "vypočítá", přičemž s ubývajícím počtem volných čísel je to stále obtížnější (mluvíme teď o těch zbývajících asi deseti milionech), s těmi "starými" se pak může obchodovat.

Jak bitcoiny získaly reálnou hodnotu, vyčíslitelnou například v dolarech? Asi stejně, jako když doma s přáteli budete hrát společenskou hru s papírovými penězi. Na začátku dáte každému určitý počet zadarmo, zbytek necháte v banku. Nestanovíte pro tuto papírovou měnu žádnou hodnotu. Ale když budete hrát dostatečně dlouho, pak se hodnota těmto penězům postupně vytvoří. Třeba tak, že někomu peníze dojdou, a pokud bude chtít ve hře pokračovat, nabídne tomu, kdo má papírových peněz nejvíce, že si nějaké odkoupí.

Za kolik, to bude záležet jen na jejich domluvě. Ale postupem času se vytvoří mechanismus, podle kterého se hodnota papírových peněz bude určovat. A pokud bude hra pokračovat a například počet hráčů poroste, bude se zvyšovat i hodnota papírových peněz. Asi se nestanou univerzálním platidlem (v trafice je nevezmou), ale pro účastníky hry budou mít reálnou cenu. Lze si představit, že v určité vypjaté fázi hry například jeden hráč druhému prodá za papírové peníze svoje náramkové hodinky. Že jsou to jen bezcenné papírky? Pro většinu lidí ano, ale pro účastníky fiktivní hry nikoli.

Podobně to bylo i s bitcoiny, které vznikly v roce 2009 jako potenciální internetová měna. Jejich tvůrci si první várku bitcoinů rozdali sami mezi sebou zadarmo (hodnota jednoho bitcoinu byla teoreticky stanovena na jeden cent), a ostatním poradili, jak získat další.

Už bylo řečeno, že bitcoin je v podstatě číslo, které musíme "vypočítat" tak, aby splňovalo předem zadaná kritéria. K "vypočítání" bitcoinu slouží algoritmus, který nejde snadno obejít, a pokud má být proces úspěšný, žádá si desítky hodin počítačového času. Fanoušci téhle měny říkají, že se nové bitcoiny tímto způsobem "těží". Představme si tedy bitcoiny, tedy "těžená" čísla, jako nerostnou surovinu, například zlato.

Bitcoiny jsou takovým nerostným bohatstvím 21. století. Je jich omezené množství a "těžba" vyžaduje čas i energii. Se zájmem veřejnosti o bitcoiny roste i jejich hodnota. Obchodování s bitcoiny není ničím jiným než hrou. Nikdo nedokáže zaručit, že bitcoiny nenarazí na právní, technické či jiné obtíže, a jejich hodnota spadne na nulu. Ovšem čím více lidí a zejména institucí vloží do bitcoinu své peníze a důvěru, tím bude tento náhlý konec méně pravděpodobný.

Nepříliš dobrou reklamu pro bitcoiny je to, jak rychle se jejich hodnota mění. Před rokem byla cena bitcoinu na úrovni jednoho dolaru, letos v lednu kolem deseti dolarů, pak se vyšplhala až k 266 dolarům. Stačil ale jediný den, 10. duben 2013, aby se cena propadla na nějakých 55 dolarů. Dnes je mezi 100 a 200 dolary. Vyplatí se za tuto cenu nakupovat? Pokud se bitcoin jako koncept udrží, pak ano, protože v takovém případě cena poroste. Nemělo by vadit ani to, že za bitcoiny "neručí" žádná vláda, firma ani jiná instituce. Cena bitcoinu se odvíjí pouze od důvěry a ochoty majitelů této měny s ní obchodovat.

 

 


 

obalka ekonom 172013- Kdo stojí za vznikem bitcoinu?

- Čemu vděčí za úspěch?

- A bitcoin nemá v současné době dobrou pověst?

Odpovědi najdete v novém čísle týdeníku Ekonom, které vyšlo ve čtvrtek 25. dubna.

 

 

Zatím jste si přečetli 100 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru