Šéfka Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková by se nebránila tomu, aby stát odkoupil některé solární elektrárny. Je to jedna z možností, jak snížit rostoucí výdaje na podporu soláru.

„Dokážu si představit státní fond obnovitelných zdrojů, který by od investorů, kteří se dostávají se do existenčních problémů, elektrárny odkoupil,“ uvedla Vitásková v rozhovoru pro týdeník Ekonom.

Jenže současná vláda nechce o odkupování solárních parků ani slyšet. A proti je i opoziční ČSSD.

Týdeník Ekonom zkusil různé scénáře propočítat a porovnat. Nejhorší je z pohledu spotřebitelů energie nedělat nic. V takovém případě by všichni odběratelé včetně státu zaplatili během let 2013 až 2030 majitelům solárních panelů částku téměř 590 miliard korun. Jen letos se jedná o zhruba 28 miliard korun, s každým rokem tato částka dle zákona poroste o dvě procenta.

Scénář 1: Konec jistoty na 20 let

Majitelé většiny velkých solárních elektráren dnes mají zaručeny vysoké výkupní ceny okolo 13 korun za kilowatthodinu po dobu dvaceti let. Ministerstvo průmyslu a obchodu chce výplatu garantovat jen po dobu prvních deseti let. „Poté bude muset majitel předložit doklady prokazující náklady Energetickému regulačnímu úřadu a ten rozhodne o zbytkové době podpory, aby byla splněna podmínka návratnosti investice,“ vysvětluje náměstek ministra průmyslu Pavel Šolc.

Podle dostupných informací by se vstupní investice majitelům elektráren i s rozumným zhodnocením mohla vrátit po 15 letech provozování elektrárny. Pokud by vláda tento návrh prosadila, objem „solární zátěže“ by do roku 2030 klesl o 186 miliard na 403 miliard korun. Jenže pozitivní efekt se dostaví až po roce 2025, kdy naopak hrozí, že české domácnosti a firmy začnou doplácet za elektřinu vyrobenou v nových blocích jaderné elektrárny Temelín.

Scénář 2: Státní odkup fotovoltaik

Prakticky ke stejnému výsledku lze dospět i v případě, že by stát založit specializovanou firmu či fond na odkup solárních elektráren od soukromých vlastníků.

Pokud bude odkup dobrovolný, ne všichni budou ochotni své elektrárny prodat. Anketa týdeníku Ekonom ukazuje, že větší a „profesionální“ investoři do zelených energií prodávat nechtějí. Mezi ně patří i ČEZ, Photon Energy či REN Power CZ. Naopak ti, kteří k investici do fotovoltaiky přistupovali jako ke způsobu uložení peněz se zajímavým zhodnocením, se často přiklánějí k myšlence prodeje státu.

Pokud by této možnosti využili majitelé solárních parků o výkonu 1000 megawattů, tedy poloviny z celkového množství, šlo by „solární zátěž“ i po zohlednění úvodní investice srazit o 150 miliard korun. Výhodou takového řešení je, že domácnosti a firmy by se dočkaly nižších cen elektřiny již od příštího roku.

Scénář 3: Vykoupit a zbourat

Podle propočtu týdeníku Ekonom by provozování elektráren státní firmou či fondem vycházelo méně výhodně než odstavení a rozebrání vykoupených elektráren. Tady by se úspora v případě likvidace poloviny solárních panelů - po odečtení „vstupní investice“ - pohybovala okolo 180 miliard korun.

U této varianty však hrozí protesty ze strany Evropské komise a nesplnění cíle pro podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny v roce 2020.

Oba návrhy jen těžko projdou přes ministerstvo financí, které nebude ochotné na tento záměr uvolnit řádově desítky miliard korun. Polovinu všech solárních panelů v Česku by tak bylo možné vykoupit za zhruba 90 miliard korun. Je to sice ohromná investice, ale každá vynaložená koruna může přinést úsporu až tří korun v tomto a příštím desetiletí.


Ekonom obalka 152013- Jaký plán má s fotovoltaikou ministerstvo průmyslu?

 

- Proč by nic nevyřešilo odejmutí podpory elektrárnám s neprůhlednými vlastníky?

 

- A jak chce přistupovat k českým solárníkům šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková?

 

Odpovědi najdete v novém čísle týdeníku Ekonomu, který přináší velký rozhovor se šéfkou Energetického regulačního úřadu Alenou Vitáskovou a téma Solární břemeno aneb Jak nezaplatit desítky miliard.

 

 

Zatím jste si přečetli 100 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru