Lidé v mnoha zemích na okraji eurozóny jsou často bohatší než občané států, které leží v centru tohoto hospodářského bloku, ve kterém se platí eurem.

Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnila Evropská centrální banka (ECB). K podobnému zjištění už koncem března došla německá centrální banka.

ECB zkoumala finance a spotřebu domácností ve všech zemích eurozóny s výjimkou Irska a Estonska. Domácnosti v zemích, které čerpají mezinárodní finanční pomoc, jsou přitom často bohatší než v těch státech, které platily jejich záchranu.

Nejbohatší jsou Lucemburčané a Kypřané

Medián čistého soukromého majetku domácností podle studie dosahovalo ve Španělsku přes 182 tisíc eur (asi 4,5 milionu korun) a v Itálii více než 173 tisíc eur (zhruba 4,3 milionu korun).

To je podstatně víc než v Německu, kde čisté jmění domácností dosahuje jen 51 400 eur (1,3 milionu korun). Země, která je tradičně vnímána jako jedna z nejbohatších v Evropě, se tak ocitla na konci žebříčku. To je jen třetina majetku Italů či Španělů. V porovnání s jihoevropskými státy na tom jsou bídně například i Finsko nebo Rakousko. 

Nejbohatší domácnosti jsou podle studie v Lucembursku. Na druhém místě ale skončil Kypr, který se minulý měsíc přiblížil státnímu bankrotu a podobně jako dříve Řecko, Irsko, Španělsko a Portugalsko požádal o mezinárodní finanční pomoc.

HNByznys na facebooku

/klikem na ikonu vstupte na profil/

Medián, na rozdíl od průměru, udává střední hodnotu. V analyzovaném souboru čísel tak neodráží extrémní hodnoty.

Důvodem pro umístění Německa na konci žebříčku je z velké míry to, že Němci vlastní výrazně méně nemovitostí než Jihoevropané, častěji totiž využívají například dlouhodobé pronájmy. Právě otázka vlastnictví nemovitostí stojí za velkými a překvapivými rozdíly. 

Zatímco například na Slovensku je 90 procent domácností "ve svém", v Německu má jenom 44 procent domácností vlastní dům či byt. 

Kritizovaným bodem studie je i to, že se nerozlišuje majetek podle národnosti lidí v dané zemi. K majetku Kypřanů se tak například počítá i jmění ruských oligarchů. 

ECB na studii spolupracovala s centrálními bankami v eurozóně, tedy v rámci zmíněného Eurosystému. Pracovala převážně s údaji z roku 2010.

Související