Kypřané obviňují "zlé" Německo, ale připouští, že si za to mohou i sami

Situace už se uklidnila. Lidé si vybrali peníze z bankomatů a už je to lepší. Minulý týden to byl problém, teď už ne.

Děkuji, radši jsem se vybavil hotovostí, ale už se dá platit i zahraničními kreditními kartami, pokud je obchodníci chtějí brát. Zatím se zdá, že jsou omezeny výběry z kont dvou velkých krachujících bank - Laiki Bank a Bank of Cyprus na sto eur za den.

Vklady v bankách v Evropské unii jsou pojištěny do sto tisíc eur. V některých zemích se vztahuje pojištění i na vyšší částky. Nicméně tohle pojištění platí jen pro případ krachu banky, kdy vám pak peníze vyplatí pojišťovací fond, vláda nebo jiná organizace, kterou dotyčný stát v zákoně určil. Pojištění se nevztahuje na případné zdanění. Každý stát může zdanit své občany jak chce, bez ohledu na pojištění vkladů. Tady už někteří lidé říkají, že si raději budou ukládat hotovost doma. I přes to, že nakonec budou na Kypru postiženy jen vklady nad sto tisíc eur. Samozřejmě, zdanění vkladů, i těch nad sto tisíc, může způsobit problémy v evropském bankovnictví. Oficiálně sice představitelé eurozóny tvrdí, že na Kypru jde o výjimečný případ, ale v praxi se to může opakovat kdykoliv. Ohrožena je důvěra občanů v banky v celé Evropské unii. Pokud máte dost peněz, může být lepší je uložit třeba v Asii. Jsou tu ale jiné problémy - ne všechny banky nabízí vklady v eurech a pak je tu kursové riziko. Také poplatky mohou být vyšší než v Evropě. A konečně, může být problém s výběrem. Ne všechny asijské banky mají v Evropě síť bankomatů a mohou si za výběr z jiných účtovat dodatečné poplatky.

Majitelé kyperských firem se toho obávají, zejména proto, že tu jsou pravidelné měsíční mzdy vypláceny na knci měsíce. Některým firmám zase "visí" zboží u dodavatelů, protože nefungovaly mezibankovní převody. Vlny bankrotů se tu obávají, ale nemyslím si, že by skutečně přišla kvůli uzavření bank. Zatím se zdá, že všichni chápou, že když jsou zavřené banky a omezené převody peněz, nedá se zaplati. Nicméně je to velký problém.

Dvě kyperské banky, které krachují, jsou zřejmě technikcy v bankrotu již nějakou dobu. Kyperská centrální banka je ale držela nad vodou díky dodávkám likvidity prostřednictvím tak zvané ELA od Evropské centrální banky. Tyto dvě banky jsou totiž systémově důležité pro Kypr a hrozilo, že pokud zbankrotujů, ke krachu se přiblíží i ostatní na ně navázané banky. Navíc hrozilo vypuknutí paniky, run na banky. Kvůli tomu jsou ostatně místní banky uzavřené až do čtvrtka. Místní pociťují odliv turistů už dva roky. Nesouvisí to s bankami, ale s vysoku cenovou hladinou na ostrově. Stěžují si, že turisté jezdí raději třeba do Turecka než na Kypr.

Kypřané jsou naštavaní, jsou naštvaní na Evropu, jsou naštavaní na Řecko a také trochu na Rusko, že nepomohlo. Všichni vědí, že je teď čekají těžká léta. Že takový nárůst bankovního sektoru, v době největšího rozkvětu na úroveň přes 800 procent HDP, byla chyba, vám řekne skoro každý. A také to, že tu byly v bankovnictví neřešené problémy už za minulé, komunistické vlády a možná i za té ještě před ní. A že tu byly špinavé peníze, to věděli taky všichni. Jenže Kypr je malý ostrov a nemá kromě turismu žádný průmysl. Je tu dost vzdělaných lidí, a tak se orientace na finanční služy zdála jako logický a dobrý nápad. Stejně jako získat výhody tím, že se nikdo nebude ptát, odkud peníze přicházejí. Spousta lidí toho ale teď lituje, slyšel jsem i názory, že je třeba něco udělat se zemědělstvím a zaměstnat tam více lidí.

Tady si uvědomují riziko runu na banky. Proto zůstaly banky zavřené až do čtvrtka, aby lidem "vychladly hlavy". Otázkou je, jestli to pomůže. Místní ekonomové si to tak docela nemyslí, i když nepředpokládají ve čtvrtek po otevření bank chaos a paniku. Navíc očekávám, že Evropská centrální banka pošle na Kypr velkou zásobu hotovosti, která umožní bankám vyplácet vklady, které budou moci vyplatit. Předpokládá se, že výběr peněz bude nějakým způsobem omezen, ale ještě není úplně jasné jak. Zdá se, že pouhé zmrazení částek nad sto tisíc eur na kontech by nemuselo stačit. Jinak Kypřané si uvědomují, že uložení peněz do banky už není jistotou. Mnozí uvažují o spoření "v polštáři".

Zatím je vše v pohodě. Slyšel jsem nějaké zvěsti o potížích některých supermarketů, ale jestli je to skutečně pravda, nevím. Co jsem viděl, tak zboží asi skutečně ubylo, regály nejsou plné, ale není to žádná hrůza. Ovšem problém může nastat brzy, část zboží prý čeká v překladištích.

Dnes nevím, do pondělka je neprováděly. Ale zase to zdůvodňovali tím, že od soboty do pondělí byly oficiální volné dny. V minulém týdnu to byl ovšem problém, mnoho lidí se nedobrovolně stalo dlužníky, protože nefungovaly převodní příkazy.

Většina obviňuje "zlé" Německo, ale připouští, že si za to mohou i sami. Je ovšem fakt, že to připouštění spíše starší lidé, mladí jsou radikální jako všude. Ale i mladí teď obviňují místní politiky, že projedli a zpackali jejich budoucnost. Ti co chápou, že se stala chyba v minulosti, zároveň říkají, že teď už se s tím nedá níc dělat. "Prostě spočítáme naše ztráty," řekl mi tady jeden Kypřan.

Popravdě řečeno, nevím. Vím, že nefungovaly některé platební karty, i kvůli tomu, že obchodníci je nechtěli přijímat. Báli se, že peníze odejdou na bankovní účet, ke kterému se potom nedostanou.

Dobrý den, mám pocit, že vidím respektive slyším jen zmatek. A možná i to, co může čekat některé další země v budoucnosti. Popravdě, nikdo tady nyní netuší, co bude. Přijatá opatření jsou zatím dost nejasná, politici vydávají protichůdná prohlášení, vše se mění každou chvíli. "Obyčejní" lidé jsou z toho zmatení a naštvaní.

Neviděl bych to úplně takhle. Ale máte pravdu, v některých zemích přes ujišťoán o opaku může zdanění vkladů hrozit. Jde totiž o to, že zdanění vkladů znamená pro stát okamžitý výnos. Nemusí se čekat na daňová přiznání, nemusí se čekat na výběr, účet v bance se dneska nedá zatajit. Na druhou stranu, v USA byla doba, kdy vklady v bankách po odečtení inflace vynášely o několik procent méně. Přesto tam lidé drželi peníze. A pokud jde o Švýcarsko, Mezinárodní měnový fond mu nedávno doporučil zavést záporné úrokové sazby, což znamená vlastně svým způsobem "daň". Na druhou stranu, v těchto případech nikdo nepřišel a nepřijde v jednom okamžiku o třetinu svého vkladu.

Situace je stále nejasná. Ale zatím to vypadá tak, že do sto tisíc eur není vklad krácen. Nad stotisíc eru má být krácen ve dvou krachujících bankách - pochopitelně, jde o nepojištěné vklady, které při bankrotu ztrácíte. Není to daň, je to riziko toho, že jste si uložil peníze do banky, která příliš riskovala. A většinou, i tady, za to vyplácela střadatelům vysoké úroky. Jestli ale bude stačit "oholení" střadatelů v krachujících bankách není zatím jisté. Možná lidé přijdou i o menší část vkladu nad sto tisíc ve zdravých bankách. Jak by to ale proběhlo po právní stránce, když parlament bankovní daň odmítl, to nevím. Bez přijetí zákona by to byla sprostá loupež.

Podle toho jak jsem mluvil s lidmi, většina chápe, že si za to mohou sami. Ale štve je, že jiné země dostali pomoc za daleko měkčích podmínek. A navíc to, že dopláci na Řecko, které považovali za svého spojence a ochránce. Ostatně, píšu teď o řeckých Kypřanech. Řekl bych, že svalovat to na Německo je taková trocu laciná a populární záležitost. I tady jsem bohužel zaslechl to, co v Řecku: proč nás Němci předem nevarovali, že se moc zadlužujeme a máme velké banky, proč jsou tak přísní až teď? On-line rozhovor je u konce, děkuji všem moc za otázky a zdravím z Kypru. Marek Hudema