Podívejte se na záznam živé Oxbridge debaty o tom, zda obvinění Václava Klause z velezrady bylo adekátním krokem. Zúčastnili se jí  ředitel Diplomatické akademie Cyril Svoboda,   zakladatel Nadačního fondu proti korupci Karel Janeček, senátor za ODS Tomáš Jirsa a bývalý poradce prezidenta Klause Tomáš Haas.

ANO NE
Milan Znoj
Docent politické filozofie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze

Sotva lze ovšem tvrdit, že prezident někdy jednal proti svrchovanosti a územní celistvosti státu, nehledě na to, že při rozdělení Československa „vydal“ Slovensku osadu U Sabotů; dodejme, že z dobrých důvodů. Každopádně to byl tehdy jiný stát, jiná ústava a Václav Klaus nebyl prezidentem. Podobné jednání jsme u prezidenta Klause vskutku neviděli. Ostatně ani senátní žaloba jej z ničeho takového nevinní. Kámen úrazu je však jednání proti demokratickému řádu, které pod velezradu rovněž spadá. Po pravdě řečeno, nikdo neví, co se pod tím skrývá. Lépe řečeno, každý má nějakou představu, avšak autoritativní výklad žádný není.  Upřesňující a závazný výklad může dát jedině Ustavní soud, a proto je dobré, že senát žalobu podal, protože jinak bychom se tajenku této ústavní křížovky nedozvěděli. Senátoři uvedli v žalobě konkrétní příklady jednání prezidenta, o nichž se domnívají, že poškozují ústavní demokratický řád a každý z nich má něco do sebe. Řekl bych, že všechno jsou to horší věci než vydání osady U Sabotů Slovákům. Jenom ten, kdo má na nose růžové brýle klausovského mámení, nevidí, že Václav Klaus během svého prezidentství systematicky rozšiřoval své kompetence tak, aby omezil vládu v její pravomoci v zahraniční politice a rovněž oslabil moc parlamentu, např. když hlásal, že zahraniční smlouva, kterou „on“ nepodepíše, tak neplatí, i když ji schválí parlament. Krok za krokem – příkladů je mnoho - prezident Klaus de facto předělával náš režim parlamentní, jak je ústavně zakotven, na režim poloprezidentský, o němž v ústavě nic nečteme. Vrcholem je pak prezidentská amnestie, kterou chápe jako výlučný akt prezidenta, který nejen že vláda nemusí připravovat, ani projednávat, natož schvalovat, ale jenom realizovat. V tom případě pak amnestie není jen monarchistické reziduum, jež má svůj demokratický smysl, ale je to monarchistické kukaččí vejce v demokratickém hnízdě. O demokratický řád tak jde až v poslední řadě.

Jan Kudrna
Ústavní právník, Právnická fakulta UK

S postojem senátorů souhlasím. Není totiž pochyb o tom, že Václav Klaus jako prezident dlouhodobě překračoval meze ústavy. Byl to dle mého názoru dokonce jeden ze způsobů jeho politického jednání - účelově konat nebo nekonat.

Má-li se jednat o velezradu, potom je ovšem otázkou, zda uvedené jednání nejenom naplňuje skutkovou podstatu tohoto deliktu (ohrožování demokratického řádu země), ale zda také dosahuje potřebné intenzity. Podle mého názoru toto bude hlavním předmětem zkoumání Ústavního soudu. Není pochyb o tom, že kdyby se prezident republiky dopustil všech pěti žalovaných skutků naráz nebo v krátké časové souslednosti, téměř nikdo by nepochyboval. Jak ale posoudit situaci, kdy se tak děje postupně a dlouhodobě? Snižuje to nebezpečnost jednání? Nebo naopak zvyšuje, protože k destrukci dochází plíživým způsobem?

Pozice senátorů bude do jisté míry oslabená právě tím, že nereagovali dříve, respektive že se dříve proti prezidentovi neohradili. Na podstatě věci po materiální stránce to ale nic nemění. V úvahu je nutné vzít skutečnost, že velezrada a imunita prezidenta byla do čtvrtka koncipována velmi nešťastně - buď nedotknutelný jako faraón anebo velezrada srovnatelná s jadernou bombou. Nic mezi tím. Nelze se divit, že pro mnohé senátory bylo dlouho sáhnutí ke krajním prostředkům obrany nepředstavitelné a rozhodla až novoroční amnestie.

Jako je amnestie odrazem naší politiky, tak i řízení o velezradě. Ukazuje nám, jaká pravidla jsme si nastavili a kam nás dovedla. Tedy ano - je to krajní situace, ale žaloba je na místě. Uvidíme, jak budeme schopni tuto zkušenost do budoucna využít.

Martin Škabraha
Filosof, přednáší na Ostravské univerzitě a na Univerzitě Palackého v Olomouci.

Souhlasím. Jen mne mrzí, že se podnětem k žalobě stala až nedávná amnestie. Ta je sice kontroverzní, ale podepsal ji (jménem vlády vzešlé ze svobodných voleb) premiér, takže nelze hovořit o nějaké prezidentské svévoli. Podstatnější jsou jiné Klausovy prohřešky - jeho využívání zdánlivých děr v ústavě, která mu nenařizuje výslovně, do kdy musí např. přijmout demisi ministra, doplnit soudce Ústavního soudu nebo podepsat parlamentem již přijatou mezinárodní dohodu. Z ducha ústavy je však zjevné, že by tohle všechno měl prezident dělat bez obstrukcí a v zájmu co nejúplnějšího fungování státního mechanismu, jehož je formálně hlavou.

Nynější žalobu vítám jako příležitost pro Ústavní soud výslovně určit mantinely, v nichž se prezident má v takových případech pohybovat, aby Klausovi nástupci již nemohli podobné obstrukce vykonávat. Ústava má své pevné, "genetické" základy, zároveň ale neustále dorůstá a dozrává s tím, jak je v praxi vykládána. Můžeme být svědky významného kroku v tomto procesu.

Petr Kaniok
Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity Brno

Pasáž o velezradě určitě není v české ústavě míněna jako nástroj, s jehož pomocí by političtí odpůrci měli účtovat s hlavou státu. Přesně to skupina senátorů a koneckonců také aktivisté sbírající podpisy pod petice udělali. Paradoxně tak tihle lidé činí přesně to, z čeho Václava Klause obviňují – účelově ohýbají ústavu ke svému obrazu.

Helena Illnerová
Biochemička, bývalá předsedkyně Akademie věd

Velezrada je příliš silné a naprosto neuměřené slovo. Senátoři mohli podávat k Ústavnímu soudu postupně kompetenční žaloby, aby se vyjasnily pravomoci prezidenta, obdobně jako podali odděleně návrh na zrušení části amnestie. Z čeho obžalují senátoři nějakého budoucího prezidenta, který by skutečně podepsal velezrádné protokoly či případně pustil do Starého města pražského švédské vojsko?

Petr Honzejk
Komentátor Hospodářských novin

Netvrdíme, že se Václav Klaus vždy choval v souladu s ústavou. Otálel s podpisem mezinárodních smluv, odmítal respektovat soudy, jeho abolice ekonomických zločinců je odsouzeníhodná. Jenže exprezidentova "provinění" jsou ojedinělá a rozhodně ne takové intenzity, aby zanechala v rozvalinách právní stát. Nic z toho, co Klaus udělal, není "zrada", a už vůbec ne s předponou "vele-".

Například amnestie jistě způsobila řadě poškozených problémy, jenže k demokracii prostě jistá míra nespravedlnosti patří. Demokratický stát není královstvím nebeským, ale křižovatkou či kolbištěm zájmů, které mají různé zastání v závislosti na výsledku voleb. Žalovat Klause má stejnou logiku jako žalovat libovolnou vládu za zvýšení daní nebo naopak za snížení sociálních dávek, což též "nabourává jistoty".

Musíme odmítnout i argument, že by verdikt Ústavního soudu mohl do budoucna lépe vymezit limity prezidentských pravomocí a vyjasnit kompetence. I kdyby byl nález Ústavního soudu napsán s precizností návodu na sestavení skříně z obchodu IKEA, nebylo by to nic platné. Každý kutil ví, že sebelepší manuál nezaručí, že mu místo skříně nevznikne pod rukama maketa ledoborce. Pravidla pro všechny situace, schopnosti a rozpoložení se prostě napsat nedají, ať už mluvíme o sestavování nábytku nebo fungování právního státu.

To paradoxně potvrzuje i chování senátorů, kteří podali žalobu pro "velezradu" na Václava Klause. Dámy a pánové se nechovali jako "ústavní pojistka", jen využili možnost, kterou jim ústava dává, k vylepšení vlastního renomé a v případě těch, kterým za rok končí mandát, k položení základního kamene ke znovuzvolení. Není to obrana práva, ale čirý konjunkturalismus.

Doufejme, že Pavel Rychetský senátorům vzkáže, že by se měli krotit. Bude jednat v jejich nejlepším zájmu.

Text byl publikován v Hospodářských novinách

Další reakce zde najdete v následujících hodinách a dnech

Do okna níže můžete vložit svou reakci na otázku ve formátu ANO/NE s krátkou argumentací (maximálně 1000 znaků včetně mezer):

Váš názor: 
Vaše jméno a obec: 
Váš e-mail: 

 


Vojtěch Černý, Praha

NE

S Václavem Klausem lze v mnohém nesouhlasit. Jedním z výrazných důvodů k nesouhlasu je i jím vyhlášená amnestie.
Je však zarážející, že je z tohoto (a aby se neřeklo, i z několika dalších) činů obviněn z velezrady. Ano, Václav Klaus ne vždy doslova a dopísmene ctil ústavu. Takových prezidentů ale najdeme více, a ani jedno obvinění z velezrady. Ne vždy souhlasil s hlavním názorovým proudem a téměř vždy razil svůj názor jako jediný správný. Ale za odklad podpisu mezinárodní smlouvy měl být trestán už dávno. Nelze pak někoho soudit za to, že využívá svých práv. Z tohoto důvodu si nemyslím, že je obvinění správným krokem, jako spíše zpolitizovanou malou domů. Natožpak někoho soudit za jeho narcismus a egoismus. Druhou věcí je zkoumat, zda amnestie nebyla uplacenou věcí. A pro to jsem pro všemi deseti.


Oto Horák, Praha

ANO

Žaloba je na místě, jen měla přijít dřív. Klaus nikdy nepochopil, že ústavně nezodpovědný prezident nemá v této funkci dělat vlastní politiku. Má kultivovat politický systém a zastřešovat dovnitř a navenek Českou republiku. Má podpisovat zákony, na kterých se vláda a parlament shodnou. Ve výjimečných a zásadních případech (řekněme dvakrát či třikrát za volební období) může zákon vrátit či podpis komentovat a vyjádřit odlišný postoj. Pokud má nepřekonatelný problém nějaký definitivně schválený zákon podepsat, měl by odstoupit. Amnestii má právo vyhlašovat, ale měl by tak činit po jednáních s ministerstvem spravedlnosti a vládou. Je povinen zcela transparentně doložit, jak amnestie vznikala. Není samovládce, je ústavně nejvyšší vládní úředník. Jelikož tuto základní skutečnost Klaus během svého prezidentování mnohokrát a flagrantním způsobem porušoval, žaloba na něj za velezradu je zcela adekvátním krokem senátorů.


Tomáš Vačák, Praha

ANO

Václav Klaus systematicky porušoval ústavu, nerespektoval rozhodnutí Parlamentu ČR – dokonce ani ta rozhodnutí, která byla odhlasována ústavní většinou! Co jiného už je "jednání proti demokratickému řádu ČR"?

Za amnestii je zodpovědná vláda, amnestie je tedy zločinem vlády, resp. premiéra. To ostatní, co je v žalobě uvedeno, padá zcela na hlavu Klause.


Mirek, Ostrava

NE

Podle mého laického názoru Klaus rozhodně porušil ústavní řád tím, že ignoroval rozhodnutí Parlamentu České republiky a Senátu České republiky, které bylo učiněno hlasováním, tedy že funkci prezidenta nadřadil kolektivnímu zákonodárnému orgánu. Dalším porušením bylo ignorování rozsudku soudu, který rozhodl o povinnosti prezidenta provést jmenování. Opět nadřadil funkci prezidenta nad rozhodnutí soudu, učiněného podle zákonů České republiky. Ani v jednom případě se však, podle mého názoru, nedopustil velezrady,  protože toto porušení ústavy a zákona je smyslem slova velezrada špatně vyjádřeno. Amnestie, jakkoliv je sporná a může vyvolávat různé interpretace, je v této chvíli v seznamu úkonů, které vyplývají z funkce prezidenta.

Senátoři, místo teatrálního podání Ústavnímu soudu, měli podat návrh zákona, který by upravil znění ústavy v částech, týkajících se výkonu funkce prezidenta, jeho odpovědnosti za jednotlivé úkony v době výkonu funkce a měli výkon funkce precizně vymezit, včetně podmínek pro odvolání v případě porušení zákonů a ústavy.


J. Kanioková  Frýdek-Místek

NE

Žaloba senátorů je trapná, tak jako všechno to běsnění poslední dobou. Je to zbabělost a alibismus...

Carl Gustav Jung   „Skutečná existence nepřítele, na něhož je možno svést veškeré zlo, znamená pro svědomí člověka nesmírnou úlevu. Můžeme alespoň bez zábran říci, kdo je ten ďábel, a je nám pak jasné, že příčina našeho neštěstí se nachází vně, a nikoli snad v našem postoji.“


Míra Vlach

ANO

V první řadě, jde jen o obvinění - o vině rozhodne až Ústavní soud. V mých očích má pan Klaus rozhodně co vysvětlovat, protože podezření, že amnestie byla šitá na míru, je vzhledem k okolnostem velmi opodstatněné. A i když nejviditelnějším bodem v obvinění je amnestie, ignorování nařízení soudu (o jmenování soudce) prezidentem rozhodně nevnímám jako ctění ústavy, v čemž by měl jít prezident příkladem. Když ne on, proč ostatní? Jinak velmi pěkně termín "velezrada" popsala senátorka Eliška Wagnerová, doporučuji přečíst.


Milan Neubert

ANO

Žaloba na bývalého prezidenta není ve skutečnosti pouze žalobou na bývalého prezidenta, ale apel na Ústavní soud, aby jasně vymezil pravomoce prezidenta a přesně definoval, co je a co není velezrada, protože její definice v ústavě není nebo je velmi vágní. A protože náš nový prezident není menšího formátu než předchozí je jen velmi dobře, aby někdo vymezil mantinely a pravidla na jeho hřišti. Jsem přesvědčen, že proti přesné definici velezrady nikdo nic namítat nemůže. Samotná žaloba a nařčení z něčeho, co vlastně není přesně definováno a pouze zní hrozivě mě nepobuřuje a nepůsobí na mé city. Každý člověk jdoucí do politiky musí počítat, že jeho kroky budou souzeny. V tomto případě počítám, že bude shledán nevinným, avšak z přechozích důvodů si myslím, že žaloba je správná.


Jiří, Frenštát

ANO

Tento krok je zcela namístě - už s ohledem na to, jak se Klaus snažil zcela prokazatelně (a ani se tím netajil) ústavu i ústavní zvyklosti ohýbat dle svých představ... a když Klaus došel z bodu A do bodu B v subjektivním výkladu ústavy, tak kde máme jistotu, že někdo další se nepokusí subjektivní výklad posunout z bodu B do bodu C... a pak třeba do bodu D.

Otázkou je ale to, zda se ústavní delikt má nazývat velezradou, protože výraz velezrada evokuje hodně emocí a může být i v kontextu pojmu vlastizrada zavádějící. Jsem přesvědčen, že pokud by v ústavě byl pojem velezrada nahrazen adekvátnějším výrazem, tak by diskuse ohledně podání senátorů byla skoro zbytečná... protože většina by se ztotožnila s názorem, že je nutné se prostě a pragmaticky dobrat toho, co prezident ještě může a co už ne.


Jan, Praha

ANO

Z ničeho jiného díky extrémně široké imunitě navíc ani prezidenta obvinit nelze. Obvinění lze odůvodnit dlouhodobou snahou Klause narušit rovnováhu dělby moci ve státě, tedy základní funkci demokratického státu - což je učivo pro 5. třídu základní školy - nejmenování soudců a ústavních soudců je jasné oslabování soudní moci, stejně tak amnestie, neratifikování mezinárodních smluv pak podkopává moc zákonodárnou. Velká otázka je proč to dělá a cui bono, ale to nemá řešit Ústavní soud.


Ondra, Brno

NE

Žaloba za velezradu je samozřejmě nesmysl, ale byl to právě Václav Klaus, kdo systematicky devalvoval význam slov – z poslední doby třeba "tragický omyl" (Nobelova cena pro EU) nebo "atentát".


Kamil Beneš

 ANO

Dlouhodobě nesouhlasím s Václavem Klausem v mnohých jeho postojích. A tak to na světě chodí, že různí lidé mají různé názory. Tato amnestie podle mého názoru velezrada je. Jinou si totiž, asi s malou představivostí, dnes nedokážu ani představit. Prostě těžko v našem regionu proběhne třeba nějaký ozbrojený konflikt. Klaus zradil naši zem. Jsem relativně slušný občan, podnikatel. Platím daně, odvody, pracuji, nekradu, zaměstnávám desítky lidí. Proč bych měl být znevýhodněn tím, že někdo, kdo krade, daně neplatí, odvody neodvádí, je na tom daleko lépe než já, protože součást jeho business plánu má být i pobyt ve vězení. Já se rozhodl podnikat dle regulí, takže mi vydělání peněz trvá déle než někomu, kdo se rozhodl naopak. Jakou mám mít motivaci ráno vstávat z postele, jít pracovat, tím živit stát a zaměstnávat lidi, když někdo, kdo jen prachsprostě něco ukradl, má peněz více než já a v tom vězení nesedí? Chci, abych si na Klause mohl aspoň ukazovat, že je to ten, co byl odsouzen za velezradu. A nejen já, ať si ukazuje celý svět. Udělal to proto, že tím sám má klid na dožití. Přikryl všechny, kterým v 90. letech pomáhal a kteří byli tupější natolik, že u toho byli přistihnutí.


Zelený, Praha

ANO

Jde jen o žalobu, a to žalobu dobře argumentačně  podloženou. Proč tedy nežalovat? Od toho jsou v demokracii soudy včetně ústavního, aby v případě rozdílných názorů rozhodly. Zvlášť ve věci tak důležité pro buducnost, jako jsou pravomoci prezidenta.

Ti, kdož říkají NE, upírají nám (z důvodů pro mě iracionálních, viz stanoviska p. Kanioka) právo použít jeden z nástrojů demokracie a tím vlastně pokračují v díle pana Klause, totiž v destrukci demokratiských mechanismů ve prospěch emočně-osobních a/nebo úzce skupinových zájmů.

Ti, kdož říkají NE, protože se proti p. Klausovi mělo postupovat již dříve, se rovněž mýlí. Veřejné mínění fascinované jmenovaným by něco takového nepřipustilo. Nyní číše konečně přetekla a žaloba je namístě. I kdyby ÚS velezradu nepotvrdil, domnívám se, že exprezidenta za dodržování ústavy a demokratických principů nepochválí.


Josef, Chlumec n. C.

ANO

Velezrada je silné slovo a přiznám se, že i mně zprvu přišlo v tomto kontextu nadnesené. Nám, kteří nejsme právní experti, totiž podvědomě splývá s vlastizradou, tedy typicky se situací, kdy si hlava státu např. pozve k potlačení svých odpůrců cizí vojsko. Velezradou je ovšem podle ústavy i konání ohrožující demokratické zřízení. Pan Klaus přitom opakovaně a vědomě porušoval Ústavu ČR, jak na to poukazuje senátní žaloba, a podle naší legislativy neexistuje jiný způsob, jak ho donutit ústavu respektovat. Z toho důvodu si myslím, že prezident Klaus opravdu ohrožoval demokratické zřízení, a žaloba je tedy oprávněná.


Václav Vít, Cheb

ANO

Žaloba je naprosto namístě. Klausova amnestie naprosto účelově očišťuje největší živly hospodářské trestné činnosti a ty největší hlavy všech různých kauz. Klaus sice unikne trestnímu stíhání, protože lidé z příslušných kruhů mají také své šrámy z minulosti. Zkrátka a dobře začarovaný kruh.


Pavel Rousek, Smiřice

NE

Klaus pouze využil právo dané mu platnou ústavou. Zkoumaní toho, zda je amnestie přiměřená, či nikoliv, nikomu nepřísluší. To by pak nebyla amnestie prezidenta, ale kolektivní dílo širokého spektra chytrolínů. Namístě je třeba přezkoumat potřebu Senátu. Za dobu svého působení ukázal, že je k ničemu. Svoji pojistku demokracie stejně neplní. Naopak se stal spolkem přechytralých hejtmanů, starostů a jiných vytížených, kteří stíhají několik zaměstnání, funkcí a aktivit. A to ještě stihnou psát žaloby … podle toho pak vypadají.


 

David Burdych, Praha

ANO

Obzvlášť nelogická je argumentace pana Petra Kanioka, který se neobtěžuje čtenáři přiznat, že moment "účtování s politickým odpůrcem" pramení z konstrukce velezrady v zákoně o Ústavním soudu a nikoliv z vůle podávajících senátorů. Dokud nemá žaloba v Senátu většinovou (politickou) podporu, nemůže být totiž Ústavnímu soudu vůbec podána. Proto také nebyla dosud nikdy uplatněna (což je vzkaz všem obsedantům, kteří se tímto "prohřeškem" senátorů tak rádi zaklínají). Jak podávající senátoři "ohýbají ústavu" (jeho slovy), už pan Kaniok ani nepokládá za potřebné vysvětlovat, což je škoda. Jeho odůvodnění je tak spíš emotivní výkřik sympatie panu Klausovi než věcným rozporováním senátní žaloby.

Obecně je podle mého chyba v Ústavě, která prezidenta vyjímá z obecných pravidel zodpovědnosti, kterou má dotyčný standardně nést za úkony ve svém úřadu. Stávající úprava je civilizačně archaická a její monarchistické a absolutistické manýry (asi s výhradou individuálních milostí) je třeba z ní definitivně vymýtit. Protože pan Klaus s neutuchajícím apetitem požíval svou monarchistickou autoritu (bez povinnosti zpovídat se z ní), nemůže se pohoršovat nad podanou žalobou z velezrady. Konečně se totiž snad díky ní dozvíme, nakolik byla jeho interpretace ospravedlnitelná.


Libor Weizenbauer, Děčín

NE

Příliš to zavání politickou mstou za postoje, které jdou proti hlavnímu proudu. Všechny řeči o ústavě a jejím porušování jsou jen zástěrka, která zakrývá touhu po obyčejné pomstě. Trestat za názor – to není to, čím by se mohla demokracie chlubit.


Petr Hatina,Karlovy Vary

ANO

Především nelze ztotožňovat jeho obvinění z velezrady s nějakým obecně chápáním pojmu (vele)zrada, tedy nějaké špionománie či co. To z čeho je obviněn je speciální čin definovaný pouze pro osobu prezidenta - jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu.A vzít to do souvislosti s rozsahem jeho pravomocí ve státu. (Např nikdo jiný nemůže naráz amnestovat 32 000 lidí ani zastavit přes 300 kauz) Zdali  toto je či není jednání proti- svrchovanosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu (který zahrnuje i řád právní)?
O tom bude muset rozhodnout Ústavní soud. A velice rád bych ode něj slyšel to co zaznělo už několikrát v rozhodnutích Evropského soudu, totiž že "jestliže má nějaký orgán či jednotlivec svěřenou od státu nějakou pravomoc, neznamená to že jí smí používat naprosto libovolně a samolibě,ale pouze v oprávněných zdůvodnitelných  případech...


Josef Zetík, Ostrava

NE

Nesouhlasím s postojem senátorů a ani s tím šílenstvím a běsněním kvůli té amnestii! Nebyl jsem tímto presidentským pardonem dotknutý, ale vím,že většina lidí, kteří dostali ještě jednu šanci, bude jím poučením na celý život! Právníci mohou psát co chtějí! Oni mají právo i lhát!


Filip Tomášek, Praha

ANO

Jedná se zatím "jen" o žalobu, rozhodnutí bude na ÚS. Ale to rozhodnutí samo o sobě je velmi důležité. U Václava Klause nejde pak jen o to, co dělal/nedělal, ale i s jakými pohnutkami tak činil. Zda byl motivován nejlepšími úmysly, či jen svými vrtochy ("nepodpis" Lisabonské smlouvy), ješitností (nejmenování ústavních soudců) a mstivostí(nejmenování soudního čekatele Langera). A u jeho neslavné amnestie, resp. abolice, je  ozřejmení jeho motivů daleko nejdůležitější.
Až dosud totiž Václav Klaus jakékoliv vysvětlování, či obhajobu svých kroků ostentativně a arogantně odmítal. Přeci ON - prezident nemusí...
Ústavní soud by měl toto potvrdit, respektive dle mého názoru spíše vyvrátit!


M. Nutil, České Budějovice

ANO

Ti co říkají NE by měli pravdu v případě,že by v tomto státě řádně fungovaly demokratické mechanismy.Tyto mechanismy však již řadu let nefungují. Majorita společnosti je mravně pokleslá a demokratické mechanismy zneužívá ve svůj osobní prospěch doprovázený ekonomickým a mravním rozkladem státu.Počin Klause byl jen dalším vrcholným stupněm tohoto procesu. Tolerovat jeho počin bez odpovídající reakce by byl naprostou rezignací již tak dost zdecimované slušnější menšiny. Na jinou reakci než na tuto  nebyl čas ani prostředky.100x lepší takováto „nedokonalá“ reakce senátorů než žádná.


 

Pospíšil, Vysoké Mýto

NE

Je to absolutní nesmysl, časový vývoj dává panu Klausovi za pravdu ve většině jeho postojů. Ovlivňování veřejného života panem Janečkem lze v těchto souvislostech chápat jako určitou formu korupce, protože vyvíjí nátlak na své nohsledy z pozice "miliardáře", čímž jim zaručuje imaginární zajištění jejich situace v budoucnosti.


Luděk Rozmanitý

 

ANO

Řekněme (si laicky), že platí pravidlo, čím větší trestní sazba, tím zřejmě vyšší míra provinění proti společenskému řádu. Za čin velezrady hrozí Václavu Klausovi odnětí úřadu (již irelevantní), ztráta možnosti kdykoli se o něj v budoucnu ucházet a státní výsluhy. Míra trestu tedy odpovídá nejvíce přečinu jako je třebas překročení pravomoci veřejného činitele. V případě Prezidenta se ovšem jedná o ústavní delikt vytvoření jen pro jeho osobu a je nazván velezradou. Nevím, zda byla volba tohoto názvu šťastná a jaké pohnutky k ní vedli, připadá mi naopak docela přemrštěná, vzhledem k možné výši trestu.

Pokud bych se v úvahách točil jen okolo slova velezrada, měl bych nutkání senátorskou žalobu odmítnout, protože nic tak zásadního Klas neudělal. Země se nerozpadla, cizí vojska tu nejsou.

A pokud bych ústavní delikt velezrady vnímal spíše jako čistě prezidentské překročení pravomoci, pak už se žalobou souhlasit lze, protože Klaus své pravomoci přeci překračoval kdykoli se mu to hodilo. Vzhledem k jeho všude zmiňované plánovitosti se nelze domnívat, že šlo o nedopatření či náhodu.

Tento pohled je mi bližší. I proto jsem zvědav na verdikt ÚS.


 

Martin, Praha

NE

Kolikrát bude ještě potřeba citovat Ústavu ČR "Za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, odpovídá vláda." než to všichni pochopí, že za amnestii Klaus odpovědnost prostě nenese ?


 

Jan Kaczor, Praha

ANO

Čl. 74 Ústavy ČR stanoví: "Prezident republiky odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády." Vzpomeňme na Víta Bártu v dubnu 2011, jehož demisi Václav Klaus odmítl přijmout, s odůvodněním, že mu Ústava nestanoví žádnou lhůtu, do které tak musí učinit.

Podobně by ale také mohl např. nepřijmout demisi vlády, pokud by jí vyjádřila Poslanecká sněmovna nedůvěru. Čl. 73, odst. 2 Ústavy, který zní "Podá-li vláda demisi podle odst. 2 (zejm. tedy vyjádření nedůvěry vládě), prezident republiky demisi přijme," totiž také žádnou lhůtu nestanovuje.

Co z toho vyplývá? Se stejnou argumentací, s jakou Klaus odmítl přijetí demise Víta Bárty či Josefa Dobeše, by mohl držet neomezeně dlouhou dobu u moci vládu, která dávno přišla důvěru poslanců. A o protiústavnosti takového kroku by jistě nebylo pochyb.

 

Starší Oxbridge debaty najdete ZDE

Zbývá vám ještě 0 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se