Banky ve spolupráci s vydavateli karet začaly vymýšlet, jakým způsobem přesvědčit malé obchodníky, že se jim vyplatí mít platební terminál.
V pomyslném ringu je například snížení % poplatku, který obchodník odvádí bance za každou provedenou platbu, nebo jeden fixní měsíční poplatek, říká předseda Sdružení pro bankovní karty Sirus Zafar.
Ty tam jsou podle něj doby, kdy náklad obchodníka činil až 5 %, nyní se prý průměrné sazby pohybují od 1 % do 3 %.
Co je největší překážkou v rychlejším nástupu platebních karet a každodenního placení?
Nyní již v ČR v podstatě neexistuje velký obchodní řetězec, který by nenabízel možnost platby kartou. Potřebovali bychom však docílit vyšší motivace malých obchodníků, podnikatelů, aby si do svých provozoven pořídili terminál a preferovali placení kartou.
Chceme zamezit situacím, kdy se držitel chystá zaplatit kartou, ale je přesvědčován, někdy se dá říci i donucován k užití hotovosti, i když terminál je k dispozici. Cílem je vytvořit prostředí, kde bude placení kartou přirozený a pohodlný způsob placení pro všechny zúčastněné. Na to se hodláme v následujícím období zaměřit.
Jak se na to budete zaměřovat?
Malí obchodníci jsou v Česku naší novou cílovou oblastí, kde se skrývá významná obchodní příležitost. V první řadě chceme obchodníkům vysvětlit komfort, který platby kartami přináší. V tomto ohledu může při přesvědčování pomoci také právě existence bezkontaktních karet.
Řada malých obchodníků totiž vyžaduje rychlé odbavení klienta a zároveň u nich není potřeba tak "silného" ověření platby zadáním PIN, protože se jedná o nižší částky. Bude potřeba také přizpůsobit obchodní modely (poplatková schémata) pro některé typy obchodníků.
V ČR se v drtivé většině používá model procentuální provize z placené částky. To u určitých segmentů obchodníků nemusí být nejvhodnější. Alternativou může být například pevná částka za transakci.
Kolik v dnešní době stojí jedna transakce platební kartou?
Odhaduji, že se dané sazby pohybují na úrovni od 1 % pro velké řetězce s velkými počty transakcí a velkými objemy transakcí až po zhruba 3 % u některých menších obchodníků. Tam je potřeba zdůraznit, že se jedná o segmenty například s vyšším rizikem při akceptaci karet.
Co je rizikový segment?
Obecně považujeme za rizikový segment například služby v cestovním ruchu, prodej letenek nebo vybranou oblast internetových transakcí, kdy se prodává virtuální zboží (aplikace). Riziko spočívá v pravidlech pro používání platebních karet.
Možná si to ne všichni klienti uvědomují, ale placení kartou držiteli poskytuje v tomto ohledu poměrně vysoký komfort v případě nenadálé situace.
Jaké nenadálé situace?
Například před časem v ČR zkrachovala jistá letecká společnost. Klienti, kteří platili letenku (kterou nakonec nedostali) platební kartou, byli v dané situaci v ideální pozici. Jejich banka jim vrátila peníze za zmíněnou letenku. Poté běžel reklamační proces (mimo klientovo vědomí).
Ve finále totiž takovéto ztráty hradí banka, která akceptovala transakci, ne banka, která vydala klientovi kartu.
Jsou nyní v ČR nějak (obchodně) rozlišovány/rozdělovány platby kartami všeobecně? Například je rozdíl v nákladech na realizaci platby u karty debetní/kreditní nebo karty obyčejné/benefitové? Proč?
Banky jsou povinny rozdělit poplatky podle typu karet. Tedy VISA, MasterCard, debetní, kreditní, služební. Není povoleno zahrnout všechny typy transakcí pod jeden poplatek, tzv. blending. Náklady na transakci jsou závislé na typu použité karty.
Máte již stanoven "jízdní řád" tvorby onoho nového přístupu, kterým chcete oslovit malé firmy?
Všechny zúčastněné subjekty jednají již delší dobu. Nyní připravujeme společné programy, jak akceptaci placení kartami "dostat" do malých firem. Aby podmínky byly přínosné jak pro obchodníka, tak držitele karty.
Uvedete příklady toho nového byznys modelu?
Zatím se jedná o obchodní tajemství.
Stává se, že by za bankou přišel sám obchodník a požadoval vydání platebního terminálu, nebo zde spíše působí jednotlivé obchodní týmy bank, které firmy aktivně oslovují s nabídkou terminálů?
Děje se obojí. Požadavky obchodníků na terminál rozhodně nejsou ojedinělou záležitostí.
Jednou z praktik některých obchodníků je i například přenesení poplatku za transakci kartou na zákazníka…
České zákony umožňují tento postup. Tedy obchodník v ČR má právo přenést na zákazníka náklady spojené s akceptací platební karty. Problém je, že zákon nepředepisuje jednoznačně, jak má být částka, kterou obchodník bude požadovat, vyčíslena.
V tomto případě se pak občas stává (jednotky případů, plošně se tato praktika nevyužívá), že částky, které obchodníci požadují, neodpovídají jejich nákladům. Vnímáme to jako způsob, jak si obchodník zvyšuje marži na daném zboží, službě.
Takže někteří obchodníci podle vás "zneužívají" to, že mají terminál?
SBK se o těchto občasných praktikách dozvídá na základě stížností klientů. Například že obchodník požadoval navíc jistou částku. Ta však z našeho pohledu většinou neodpovídá reálným nákladům na akceptaci karet.
Jaké má tedy obchodník reálné náklady na akceptaci karet?
Obchodník platí provize bance, která pro něj zajišťuje zúčtování operací platebními kartami a poskytuje ve většině případů i platební terminál, ve výši dříve zmíněných procent. Pak do těchto nákladů spadají poměrně zanedbatelné sumy jako náklady na komunikaci (telefonní či datová linka) či papír na stvrzenky…
Platba čipová vs. platba bezkontaktní: Jsou v rámci stávajícího obchodního modelu z pohledu obchodníka nějak cenově rozlišeny?
Cenová politika bank se odvíjí od poplatkového schématu společností MasterCard a VISA. Zatím v cenovém nastavení nevidím dramatickou změnu, která by dávala bankám šanci výrazně změnit svoji cenovou politiku. Nemůžu ale říct, že tam není vůbec žádná.
Je to oblast, která se vyvíjí a cílem, je najít model, který bude výhodný pro všechny zúčastněné subjekty. Ono jiný model by v dnešním silně konkurenčním prostředí neměl žádnou šanci.
Nemůže v ČR nastat podobná situace jako ve Velké Británii, kde se před nějakým časem obchodníci vzbouřili a začali odmítat platební karty kvůli tomu, že jim rostly náklady na jejich akceptaci, což bylo způsobeno vyššími poplatky u transakcí z takzvaných "prémiových" karet, na které byly většinou navázány různé bankovní benefitové programy?
Pokud dojde k situaci, kterou popisujete, znamená to, že dané platební schéma je špatně nastaveno. Obě strany, tedy jak obchodníci, tak držitelé karet, by měly benefitovat díky použití karty. Pokud tomu tak není, mohou nastávat problémy.
Těch benefitů může být celá řada. Na straně obchodníka například rychlost odbavení, garance platby, snížení nákladů na manipulaci s hotovostí a snížení s tím souvisejícího rizika atd. Výhody pro držitele jsou například okamžitá dostupnost prostředků, slevové programy, pojištění atd.
V ČR působí na poli platebních operací dvě společnosti, VISA a MasterCard…
VISA a MasterCard jsou v ČR nejvíce zastoupeny. Ale fungují zde i další, i když v menším měřítku. Zmíněné společnosti provozují svá platební schémata. Ony samy nevydávají přímo platební karty, ani obchodníkům nenabízejí platební terminály.
Jejich zákazníky jsou banky. Ty pak klientům vydávají karty a obchodníkům terminály. Banky se pak mezi sebou propojují právě přes zmíněná platební schémata a může tak docházet k vzájemnému zúčtování transakcí. Tím je docílena celosvětová interoperabilita pro platby kartou.
Prostředí v ČR mezi těmito společnostmi bych hodnotil jako velmi konkurenční. Jejich cílem je samozřejmě mít na trhu co nejvíce karet a zajistit jejich maximální využívání. Z používání karet pak plynou poplatky, které banky platí těmto společnostem.
