Česká ekonomika bude letos stagnovat, odhadla Evropská komise ve své zimní prognóze. Růst HDP pro rok 2013 odhaduje na čisté 0,0. Po loňském poklesu více než o procento ale tuzemskou ekonomiku na přesrok čeká konečně návrat k téměř dvouprocentnímu růstu.

Komise dál očekává, že schodek rozpočtu letos dosáhne 3,1 procenta hrubého domácího produktu. To by znamenalo, že bude nad klíčovou hranicí tří procent, jejíž dodržení je nezbytné k ukončení procedury pro nadměrný deficit, kterou unie s Českem vede.

Ministr financí Miroslav Kalousek s tím ale nesouhlasí a předpokládá, že pokud se dramaticky nezhorší ekonomická situace v Evropě, podaří se Česku letos deficit stlačit pod uvedená tři procenta. Zároveň dodal, že nepočítá letos s žádnými mimořádnými opatřeními ve státním rozpočtu.

Komise předpokládá, že schodek českého rozpočtu za loňský rok dosáhne 5,2 procenta HDP. Na tom se výraznou měrou podílí započítání církevních restitucí.

Problémy s čerpáním evropských fondů měly na rozpočet dopad zhruba 0,3 procenta HDP, uvedla komise. Letos by se schodek měl zlepšit na 3,1 procenta a příští rok na tři procenta. Vláda nicméně usiluje o to, aby deficit dostala pod hranici tří procent HDP.

Česko se v proceduře pro nadměrný deficit, která pro něj může v extrémním případě znamenat i zastavení přílivu evropských dotací, ocitlo v roce 2009. Rozpočtový schodek tehdy přesáhl povolenou hranici takřka dvojnásobně. Evropská unie po české vládě požaduje, aby deficit snížila pod tři procenta HDP do letošního roku.

Komise, která ještě v listopadu očekávala pro ČR růst HDP o 0,8 procenta, je ve svém novém odhadu mírně pesimističtější než české ministerstvo financí. To v lednu pro letošek odhadlo růst české ekonomiky na 0,1 procenta. Česká národní banka naopak budoucnost vidí černěji, když čeká pokles o 0,3 procenta.

Domácí poptávka by podle komise měla letos zůstat nadále slabá. Vnější poptávka by měla pomoci výsledky hospodářství zlepšit, avšak až ve druhé půlce roku.

Nezaměstnanost podle metodiky EK vzroste z loňských sedmi procent na letošních 7,6 procenta a v následujícím roce klesne na 7,3 procenta. Inflace by měla postupně klesat. Zatímco loni dosahovala 3,5 procenta, letos by to mělo být 2,1 procenta a příští rok 1,6 procenta.

Eurozónu čeká letos propad

Eurozónu letos čeká propad ekonomiky o 0,3 procenta. Hrubý domácí produkt celé Evropské unie sice vzroste, ale pouze o 0,1 procenta, odhaduje Evropská komise. Situace by se měla postupně zlepšovat a příští rok by měl růst v eurozóně dosáhnout 1,4 procenta a v EU 1,6 procenta.

U eurozóny i EU nový odhad znamená zhoršení proti podzimní prognóze. V ní v listopadu Brusel čekal pro unijní státy platící eurem růst o 0,1 procenta a u celé unie o 0,4 procenta.

"Současná situace může být shrnuta takto: Máme neuspokojivá tvrdá data z konce loňského roku, trochu více povzbudivá měkká data z blízké minulosti a rostoucí důvěru investorů v budoucnost," řekl eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn. Podle něj klíčová rozhodnutí z poslední doby povedou k návratu hospodářského oživení. "Musíme zůstat na cestě reforem," zdůraznil ale Rehn.

Mezi členskými státy EU panují velmi výrazné rozdíly. Zatímco Řecko podle komise čeká letos propad o 4,4 procenta a Kypr o 3,5 procenta, tak u Lotyšska by měl růst činit 3,8 a u Litvy 3,1 procenta.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru