Brusel: Česká ekonomika bude stagnovat, země opět nesplní dluhové kritérium

Česká ekonomika bude letos stagnovat, odhadla Evropská komise ve své zimní prognóze. Růst HDP pro rok 2013 odhaduje na čisté 0,0. Po loňském poklesu více než o procento ale tuzemskou ekonomiku na přesrok čeká konečně návrat k téměř dvouprocentnímu růstu.

Komise dál očekává, že schodek rozpočtu letos dosáhne 3,1 procenta hrubého domácího produktu. To by znamenalo, že bude nad klíčovou hranicí tří procent, jejíž dodržení je nezbytné k ukončení procedury pro nadměrný deficit, kterou unie s Českem vede.

Ministr financí Miroslav Kalousek s tím ale nesouhlasí a předpokládá, že pokud se dramaticky nezhorší ekonomická situace v Evropě, podaří se Česku letos deficit stlačit pod uvedená tři procenta. Zároveň dodal, že nepočítá letos s žádnými mimořádnými opatřeními ve státním rozpočtu.

Komise předpokládá, že schodek českého rozpočtu za loňský rok dosáhne 5,2 procenta HDP. Na tom se výraznou měrou podílí započítání církevních restitucí.

Problémy s čerpáním evropských fondů měly na rozpočet dopad zhruba 0,3 procenta HDP, uvedla komise. Letos by se schodek měl zlepšit na 3,1 procenta a příští rok na tři procenta. Vláda nicméně usiluje o to, aby deficit dostala pod hranici tří procent HDP.

Česko se v proceduře pro nadměrný deficit, která pro něj může v extrémním případě znamenat i zastavení přílivu evropských dotací, ocitlo v roce 2009. Rozpočtový schodek tehdy přesáhl povolenou hranici takřka dvojnásobně. Evropská unie po české vládě požaduje, aby deficit snížila pod tři procenta HDP do letošního roku.

Komise, která ještě v listopadu očekávala pro ČR růst HDP o 0,8 procenta, je ve svém novém odhadu mírně pesimističtější než české ministerstvo financí. To v lednu pro letošek odhadlo růst české ekonomiky na 0,1 procenta. Česká národní banka naopak budoucnost vidí černěji, když čeká pokles o 0,3 procenta.

Domácí poptávka by podle komise měla letos zůstat nadále slabá. Vnější poptávka by měla pomoci výsledky hospodářství zlepšit, avšak až ve druhé půlce roku.

Nezaměstnanost podle metodiky EK vzroste z loňských sedmi procent na letošních 7,6 procenta a v následujícím roce klesne na 7,3 procenta. Inflace by měla postupně klesat. Zatímco loni dosahovala 3,5 procenta, letos by to mělo být 2,1 procenta a příští rok 1,6 procenta.

Eurozónu čeká letos propad

Eurozónu letos čeká propad ekonomiky o 0,3 procenta. Hrubý domácí produkt celé Evropské unie sice vzroste, ale pouze o 0,1 procenta, odhaduje Evropská komise. Situace by se měla postupně zlepšovat a příští rok by měl růst v eurozóně dosáhnout 1,4 procenta a v EU 1,6 procenta.

U eurozóny i EU nový odhad znamená zhoršení proti podzimní prognóze. V ní v listopadu Brusel čekal pro unijní státy platící eurem růst o 0,1 procenta a u celé unie o 0,4 procenta.

"Současná situace může být shrnuta takto: Máme neuspokojivá tvrdá data z konce loňského roku, trochu více povzbudivá měkká data z blízké minulosti a rostoucí důvěru investorů v budoucnost," řekl eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn. Podle něj klíčová rozhodnutí z poslední doby povedou k návratu hospodářského oživení. "Musíme zůstat na cestě reforem," zdůraznil ale Rehn.

Mezi členskými státy EU panují velmi výrazné rozdíly. Zatímco Řecko podle komise čeká letos propad o 4,4 procenta a Kypr o 3,5 procenta, tak u Lotyšska by měl růst činit 3,8 a u Litvy 3,1 procenta.