Jako dítě jsem dědovi věřil, že zamlada býval námořníkem a že obeplul svět. (Ve skutečnosti celý život pracoval jako rukavičkář a z republiky nevytáhl paty.) Vyprávěl mi báječně (a babička to nevyvracela). Třeba jak odlupoval korýše z pravoboku a pak i z levoboku, jak usnul u kormidla a za trest ho podtáhli pod kýlem, jaká pakáž dokáže být bezvětří, jak ho vyděsil Eliášův oheň…

„Co je to Eliášův oheň, dědo?“

„To jsou takový plamínky, co dycky před bouří vyskakujou na stěžních. Ale nepálej, je to studenej výboj nebo co.“

„A ta bouře, dědo?“

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se