Novým ředitelem problémové vatikánské banky se stal německý právník Ernst von Freyberg. Oznámil to v pátek mluvčí Vatikánu.

Vedoucí post církevní finanční instituce, která je oficiálně známá jako Ústav pro věci víry (IOR), byl prázdný od května 2012. Tehdy odstoupil její šéf Ettore Gotti Tedeschi, jemuž správní rada vyslovila nedůvěru. Jeho odchod byl spojován s podezřeními, že se banka podílela na praní špinavých peněz.

Freyberga jmenovala kardinálská komise a jeho nominaci schválil i papež Benedikt XVI., pro nějž je výběr šéfa banky jedním z posledních velkých rozhodnutí v úřadu. Benedikt chce z čela katolické církve odejít 28. února.

Vatikán původně sliboval, že nového ředitele jmenuje v řádu dní, nakonec ale výběr šéfa banky trval přes osm měsíců. Kardinálové posuzovali celkem 40 kandidátů. Je to vůbec poprvé, co si Vatikán najmul mezinárodní agenturu, aby vybrala toho nejlepšího kandidáta na daný post. Agentura Spencer Stuart pak vytipovala tři uchazeče, z nichž byl potom vybrán právě Freyberg.

Špičkový právník věnující se charitě

Podle mluvčího Federika Lombardiho, je 54letý Freyberg "ideální volbou". Německý právník si radu kardinálů získal i tím, že je členem řádu maltézských rytířů, který se věnuje charitě.

Freyberg dosud působil jako šéf hamburské loďařské firmy Blohm + Voss a právě to vyvolalo pochybnosti. Blohm+Voss se totiž za druhé světové války podílela na výrobě válečních lodí pro nacisty. Právník by měl i dál působit v roli předsedy výkonné rady německé loděnice.

Mluvčí Vatikánu na otázku, zda by tato informace mohla zkalit pověst Vatikánu, reagoval slovy:"Volba byla výsledkem dlouhého hlédání, provedeného kompetentními lidmi."

Později vydal prohlášení, že firma v současné době působí v lodním strojírenství, opravuje a vyrábí luxusní jachty, i když byla také součástí konsorcia, které stavilo čtyři válečné lodě pro Německé námořnictvo.

Od prosince 2011 byla divize Blohm + Voss stavějící válečné lodě (Blohm + Voss Naval) oddělena od loděnice Blohm + Voss. Freyberg byl ale ve firmě už před jejím rozdělením. Společnost dokonce oznámila, že nominovaný ředitel je potomkem jednoho ze zakladatelů společnosti.

Papež rozhodnutí komise kardinálů podpořil, vyjádřil mu svůj plný souhlas. 

Zablokované platby a praní špinavých peněz

Správa vatikánské banky je už dlouhou dobu předmětem skandálů a podle komentátorů byly právě problémy církevního finančního systému jedním z důvodů, které vedly papeže k rezignaci.

Vatikán se léta snaží prosadit pravidla, která by zajistila, aby jeho banka splňovala mezinárodní normy týkající se třeba praní špinavých peněz a financování terorismu. Zatím se mu to ale zcela nedaří. Naposledy počátkem tohoto roku zablokovala Bank of Italy ve Vatikánu všechny platby bankovními kartami, protože dospěla k závěru, že IOR pravidla bezpečnosti nesplňuje.

Loňské odstoupení šéfa IOR Tedeschiho, který do banky nastoupil právě s úkolem zprůhlednit její činnost, Vatikán nikdy zcela uspokojivě nevysvětlil. Spekulace se kolem jeho odchodu vyrojily i kvůli tomu, že rezignaci podal jen jediný den před zatčením papežova komorníka, který byl později odsouzen za krádeže tajných církevních dokumentů. Takzvaná aféra Vatileaks odhalila mocenské spory vysokých církevních hodnostářů, v nichž mohl Tedeschi hrát svou roli.

IOR spravuje peníze Vatikánu a katolických organizací po celém světě, celkem registruje 33 400 účtů.