Miloslav Uhlíř, majitel menší elektrárny o výkonu zhruba 200 kilowattů v Lešanech u Benešova, konstatuje, že listopad, prosinec, leden a únor jsou z hlediska provozu fotovoltaické elektrárny "prakticky mrtvé" měsíce. Pokud prý v tomto období dosáhne elektrárna 10 procent průměrné měsíční výroby, je to úspěch. Prudký propad výroby elektřiny ze slunce v zimním období potvrzuje i Miroslav Šula, ředitel sekce Dispečerské řízení společnosti ČEPS. Zatímco na celkové roční výrobě v Česku se podílí fotovoltaika přibližně dvěma a půl procenty, v prosinci 2012 to například bylo jen kolem půl procenta. "Vliv na pokrytí spotřeby v těchto měsících je zanedbatelný," uvádí Šula.

Alfou a omegou provozu fotovoltaických elektráren je samozřejmě počasí. Pokud panely pokryje sníh, výkon je nulový. Někteří majitelé sněhovou pokrývku odstraňují. To však vyžaduje náklady navíc a majitel by často zaplatil více za údržbu, než kolik by činil zisk z výroby. "Letos v lednu by ale byla výroba nula i kdyby sníh na panelech nebyl, protože bylo prakticky celou dobu pod mrakem," vysvětluje Uhlíř. Právě první měsíc letošního roku byl podle majitelů nejhorší za zhruba dva a půl roku, které uplynuly od doby, kdy došlo k výraznému zvýšení počtu instalací během kontroverzního solárního boomu.

Se sněhem a námrazou v zimním období jsou spojeny i další problémy. Váha sněhu a případné poryvy větru zatěžují konstrukce, na kterých jsou panely umístěné. Výkyvy teplot způsobují dilatace, které mohou představovat až 10 centimetrů na 100 délkových metrů konstrukce. Teoreticky hrozí i zhroucení celé instalace. Podle Uhlíře se nicméně s podobnými riziky počítá už při výstavbě a projektování je podobné jako při dimenzování střech. "Kdo má fotovoltaiku na horách, musel mít vyšší konstrukce a musel tedy investovat větší prostředky," říká Uhlíř. Drtivá většina investorů navíc financovala výstavbu i prostřednictvím úvěrů od bank a jejich získání bylo podmíněno pojištěním, které by případné fatální poškození elektrárny pokrylo.

Větší starosti přinášejí fotovoltaikům spíše drobnější, ale mnohem častěji se objevující provozní problémy. Ani v týdnech, kdy fotovoltaika nevyrábí elektrickou energii kvůli sněhu a nezměnitelnému faktu, že slunce později vychází a dříve zapadá, nemůže majitel ponechat zařízení svému osudu. V důsledku vyšší vlhkosti a tepelného namáhání se zvyšuje riziko poruch. V porovnání s letními měsíci dochází s vyšší frekvencí k závadám na kabeláži, objevují se výpadky jednotlivých panelů nebo celých sérií, takzvaných stringů. "Když má někdo fotovoltaickou elektrárnu, začíná den tím, že se podívá na monitoring, aby zjistil, jestli vůbec funguje," shrnuje Uhlíř.

Zároveň platí, že i v zimních měsících může náhle rapidním způsobem stoupnout výkon fotovoltaických elektráren. V chladnějším, ale jasném počasí mají často lepší parametry, než když je v létě velké teplo, které je příčinou významných ztrát.

Podle Miroslava Šuly ze společnosti ČEPS může okamžitý výkon solárních elektráren dosáhnout řádově až 1000 megawattů. To už může mít významný vliv na okamžitou rovnováhu celé distribuční sítě v Česku. "Taková situace je ale ojedinělá a když nastane, trvá jen krátkou dobu a nepředstavuje mimořádné riziko," uvádí Šula.

 

 

Ekonom č. 7/2013Kolik firmy doplácejí na obnovitelné zdroje elektřiny?
Jakou novinku v této oblasti chystá ministerstvo průmyslu a obchodu?
Je fotovoltaika stále ještě lukrativní byznys?


VÍCE SE DOČTETE VE VELKÉM TÉMATU V NOVÉM VYDÁNÍ TÝDENÍKU EKONOM, KTERÝ VYŠEL VE ČTVRTEK 14. ÚNORA.

banner 2

Související