Závěr loňského a počátek letošního roku přinesl zlepšení nálady v eurozóně. Pomohlo k tomu prosazení dalších reforem v Řecku, zklidnění situace ve španělském bankovním sektoru i operace Evropské centrální banky. Výnosy státních dluhopisů zemí ohrožených dluhovou krizí klesaly a kurz eura posílil.

Evropským ekonomikám se ale zatím lépe nedařilo. Ve třetím čtvrtletí roku 2012 pokračoval v eurozóně ekonomický pokles. Tahoun regionu - Německo - zpomalil svůj růst na necelé jedno procento a další zvolnění je očekáváno i ve čtvrtém čtvrtletí. V poslední době však některé předstihové ukazatele naznačují zlepšení, byť v "tvrdých" datech to zatím vidět není. Během letošního roku by tak eurozóna měla začít oživovat.

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí prohloubila svůj meziroční pokles. Za nepříznivým vývojem stály zejména klesající investice do zásob a spotřeba domácností. Vládní spotřeba stagnovala. Pokles domácí poptávky byl pouze částečně kompenzován narůstajícím čistým vývozem. Jeho příznivý vývoj přitom pokračuje již osmé čtvrtletí v řadě. Oslabená zahraniční poptávka sice vedla k dalšímu snížení tempa růstu vývozu, dovoz však v důsledku klesající domácí poptávky zpomalil ještě výrazněji.

Prognóza ČNB předpokládá, že za celý loňský rok česká ekonomika klesla o jedno procento. Propad reálné spotřeby domácností v loňském roce byl ovlivněn zvýšením snížené sazby DPH od ledna 2012, zpomalujícím se mzdovým růstem a nepříznivým spotřebitelským sentimentem. Ten se projevil skokovým nárůstem míry úspor domácností. Reálná spotřeba vlády poklesla z důvodu úsporných opatření. Snížení investic odráželo slabou zahraniční poptávku a celkově utlumenou domácí ekonomickou aktivitu.

Pozvolné odlepení ode dna

V letošním roce by česká ekonomika měla klesnout celkově již jen mírně (o 0,3 procenta). Na jednu stranu bude pokračovat restriktivní působení domácí fiskální politiky. Na druhou stranu pomalu začne oživovat zahraniční poptávka, což se bude projevovat v postupném zlepšování vývoje i v domácí ekonomice, která se momentálně zřejmě nachází u dna hospodářského cyklu, od něhož se bude zvolna odlepovat.

Spotřeba domácností bude v roce 2013 tlumena vývojem jejich příjmů, ovlivněným především nízkým růstem mezd a působením fiskální konsolidace. Oproti minulému roku se však pokles spotřeby zmírní. Pomalé oživování zahraniční poptávky a utlumená domácí poptávka neumožní výraznější růst soukromých investic. Lze však očekávat růst investic ve vládním sektoru, kde se zvýší financování z domácích zdrojů i z evropských fondů. Vládní spotřeba bude nadále lehce klesat. Stejně jako v loňském roce tak jedinou prorůstovou složkou poptávky zůstane čistý vývoz.

Růstu ekonomiky ve výši zhruba dvě procenta se dočkáme v příštím roce, kdy se předpokládá již robustnější růst zahraniční poptávky a ani fiskální politika již nebude oživení ekonomiky výrazně brzdit. V návaznosti na zrychlující dynamiku mezd se obnoví růst spotřeby domácností a slabě porostou i investice.

Prognóza předpovídá až do poloviny příštího roku pokračující mírný nárůst míry nezaměstnanosti. Ten byl v poslední době tlumen snižováním počtu odpracovaných hodin na zaměstnance, tento tlumicí mechanismus se však již pravděpodobně vyčerpal. Poté se v návaznosti na ekonomické oživení nezaměstnanost mírně sníží.

Nepříznivému vývoji na trhu práce bude odpovídat nízký nominální růst mezd. V celém letošním roce mzdy v průměru vzrostou o jedno a půl procenta. Zároveň se však sníží inflace, což bude mít pozitivní vliv na vývoj reálných příjmů. V příštím roce lze s oživením ekonomické aktivity očekávat vyšší, zhruba dvouapůlprocentní nominální růst mezd.

Inflace blízko dvěma procentům

Celková inflace se v závěru loňského roku snížila pod tři procenta. Za růstem cen stojí zejména daňové změny, růst cen potravin a postupně se zmírňující růst dovozních cen. Cenový vývoj je naopak nadále zřetelně tlumen domácím ekonomickým vývojem, zejména slabou poptávkou a nízkým růstem mezd.

Na začátku letošního roku by měla meziroční inflace klesnout ke dvěma procentům. To bude dáno mimo jiné tím, že cenový dopad letošního zvýšení obou sazeb DPH o jeden procentní bod je menší ve srovnání s dopadem loňského zvýšení snížené sazby DPH. Zpomalí též růst regulovaných cen a ceny pohonných hmot budou dočasně meziročně klesat. Začátkem roku 2014 pak odezní i vliv letošního zvýšení DPH a inflace klesne mírně pod dvouprocentní cíl.

Bez vlivu změn nepřímých daní se inflace na začátku letošního roku sníží k jednomu procentu. V průběhu následujících let se pak inflace očištěná o daňové vlivy bude postupně navracet k cíli ČNB. K tomu přispěje slábnutí protiinflačního působení domácí ekonomiky při pokračujícím mírném růstu dovozních cen.

Utlumený vývoj domácí ekonomické aktivity a mezd spolu s nízkou hladinou zahraničních úrokových sazeb tlačí na výrazně uvolněnou domácí měnovou politiku. S prognózou je tak v souladu mírný pokles tržních úrokových sazeb a jejich následný růst až od poloviny roku 2014. Zejména nedávné oslabení kurzu koruny přitom způsobilo, že předpokládaný pokles sazeb je v letošním roce poněkud mírnější než v minulé prognóze ČNB. To ilustruje schopnost slabšího kurzu kompenzovat dosavadní více protiinflační vývoj domácí ekonomiky uvolněním měnových podmínek v jejich kurzové složce.

Bankovní rada na svém únorovém jednání posoudila rizika nové prognózy jako vyrovnaná a jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace nezměněnou na úrovni 0,05 procenta.

 

Tomáš Holub
ředitel sekce měnové a statistiky ČNB

Související