Z 6344 odsouzených, kteří byli k 17. lednu propuštěni po amnestii prezidenta z českých věznic, se téměř 4500 už registrovalo na úřadu práce. A skoro 4000 požádalo o mimořádnou okamžitou pomoc.

Pokud by o tuto dávku a podporu v nezaměstnanosti požádalo 6000 propuštěných, znamenalo by to podle odhadu ministerstva práce a sociálních věcí výdaje 18,6 milionu korun.

Jakou šanci na získání zaměstnání propuštění vězni mají, už ale ministerstvo ani generální ředitelství Úřadu práce ČR nedokážou odhadnout.

"Je to u každého jedince velmi specifické. Ve spolupráci se sociálními kurátory se jim věnujeme ve zvýšené míře tak, aby byli uplatnitelní," uvedl mluvčí generálního ředitelství Jiří Reichl. Neví však o jediném případu, kdy by se novému uchazeči, který šel na úřad práce poté, co se dostal z vězení, podařilo zaměstnání získat.

Nedokáže ani odhadnout, jak dlouho tito lidé v evidenci zůstanou. "Žádná umělá pracovní místa pro ně neděláme, snažíme se jim ale maximálně pomoci," tvrdí Reichl.

Z informací jednotlivých úřadů práce ale vyplývá, že najít zaměstnání pro ty, kteří za sebou mají trestní minulost, je často velmi složité. "Zaměstnavatelé určitě dají přednost lidem, kteří mají čistý trestní rejstřík, nebo váhají, jaké nářadí, auto či jiné prostředky mohou takovému pracovníkovi svěřit. Mnozí z lidí, kteří byli propuštěni, jsou totiž recidivisté, často odsouzení za majetkové delikty," uvedla jedna z pracovnic, která si přála zůstat v anonymitě.

Ministerstvo práce a sociálních věcí podle své šéfky Ludmily Müllerové posílilo úřady práce nejen finančně, aby měly dost peněz na vyplácení mimořádné okamžité pomoci a podporu v nezaměstnanosti. "Posílili jsme také počty pracovníků na přepážkách i bezpečnostní opatření," dodala.

O podporu v nezaměstnanosti mohou totiž požádat i odsouzení, pokud v posledních dvou letech odpracovali minimálně rok – a to buď ve věznici, nebo ještě před nástupem trestu.