Lidé s vyššími příjmy zaplatí na daních příští rok zřejmě ještě více než letos. Od začátku roku přitom odvádějí dodatečnou sedmiprocentní daň z měsíčních příjmů nad sto tisíc korun a platí víc i kvůli zrušení stropů na zdravotní pojištění.

Za rok mohou přijít ještě o základní slevu na dani, což je téměř 25 tisíc korun ročně. Omezení čekají i odpočty za úroky z hypoték. A to i přesto, že premiér Petr Nečas ještě v pondělí ujišťoval, že nepřipustí do konce vládního období další zvyšování daní.

Ministr financí Miroslav Kalousek totiž den na to předložil vládě návrh, jenž by přinesl už příští rok změny daní, které měly původně platit až od roku 2015.

"Nejedná se o žádné nové zvyšování daní. Jde o změny v souvislosti se spuštěním jednoho inkasního místa, které již jednou byly schváleny, a to jak vládou, tak oběma komorami parlamentu v roce 2011," brání se Kalouskův první náměstek Ladislav Minčič.

"Kvůli některým procesním zpožděním a přílepkům byla však jejich účinnost odložena z roku 2013 na rok 2015. Vláda ale už tenkrát avizovala, že by je ráda uskutečnila dříve," vysvětluje Minčič. Navíc je podle něj potřeba sjednotit terminologii s novým občanským zákoníkem.

Minčič nepředpokládá, že by mělo dojít k nějakým bouřlivým diskusím ve vládě: "Jde o odsouhlasený kompromis a byl bych nerad, aby se do něj znovu zasahovalo. Ale je možné, že lidé, kterým se tyto návrhy nelíbily předtím, se budou znovu ozývat."

Pro lepší přehlednost doporučujeme si infografiku zvětšit rozkliknutím

Nové daňové zákony

Další neshody v koalici?

Místopředsedkyně vlády Karolína Peake už tak jednoznačně nemluví. "Musíme to znovu projít. Nemyslím, že je dobré znovu zvyšovat daně. Už tak tato vláda sedí na velmi suché větvi," řekla.

A podporu si návrh rozhodně nezíská v opozici. Stínový ministr financí z ČSSD Jan Mládek považuje celé inkasní místo chybou. "Netvrdím, že některé návrhy jako například omezení odpočtů úroků z hypoték nejsou správné, ale jednotné inkasní místo může úplně rozložit celý výběr daní. Není dostatečně připravené a může vyvolat chaos," vyjádřil své obavy.

Podle Mládka by se navíc ODS měla omluvit za zavedení a opětovné zrušení superhrubé mzdy, které návrh také přináší: "Pro firmy to jsou náklady navíc. Napřed se musely přizpůsobit jejímu zavedení, o pár let později zase zrušení," upozorňuje.

Superhrubá mzda, která zahrnuje i odvody na sociální a zdravotní placené zaměstnavatelem, má být zrušena. Platit se má nově 19 procent z hrubé mzdy.

Ne všechny chystané změny daňovou zátěž zvyšují. Nově mají být například osvobozeny od daně příjmy žáků a studentů na praxi, firmy i jednotlivci si budou moci odečíst z daní více za poskytnuté dary na prospěšné účely, zvýšit se pomocí odpočtů podpora vědy a výzkumu.

Také zrušení superhrubé mzdy a zavedení devatenáctiprocentní sazby většině lidí daň spíše sníží. "Novela také umožňuje o rok dříve, než se původně plánovalo, osvobodit od daně podíly na zisku plynoucí fyzickým osobám," hledá pozitiva ředitel daňového oddělení PricewaterhouseCoopers Zenon Folwarczny.

Daňový konzultant Boris Gnoth z poradenské firmy Deloitte ale upozorňuje, že změny se určitě dotknou především vyšší střední třídy: "U některých příjmových skupin ani snížení skutečné daně díky zrušení superhrubé mzdy nevyváží omezení slev na dani a odpočtů."

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru