Petr Žaluda je už nyní rekordmanem v počtu let v čele Českých drah. Odcházet se ale zatím nechystá. Jeho pětiletý kontrakt v úterý dozorčí rada s největší pravděpodobností prodlouží o dalších pět let.
Žaluda si našel práci snů a stále říká, že ho baví. Jde při ní o moc, peníze, taktizování, vyjednávání i adrenalin. Do své současné role se bývalý šéf pojišťovny AXA pustil s vervou.
Hned po svém nástupu v roce 2008 oznámil, že potřebuje 400 miliard korun, aby se dráhy vyrovnaly své západní konkurenci.
Šéf ČD Žaluda: Česká železnice je jedna z nejlevnějších na světě. Není to ale udržitelné - čtěte ZDE
49 % majetku
Českých drah je kryto úvěry. Zadlužení vzrostlo, firma si ale nyní dokáže půjčovat levněji.
12,3 miliardy
korun dostaly dráhy v roce 2011 od státu a krajů za dopravní obslužnost. O pět miliard více než v roce 2007 před Žaludovým nástupem.
167 milionů cestujících
přepraví ročně České dráhy. Zhruba o patnáct milionů méně než před pěti lety.
19 miliard
korun činí roční příjmy Českých drah z osobní dopravy. Jsou jedním z největších státních podniků v Česku.
"Práce v Českých drahách se dá přirovnat k misii, ta také prakticky nikdy nekončí. Proto mě baví a chci ji dělat dál," říká Žaluda.
Získal pro dráhy desítky miliard
Čtyři z osmi členů dozorčí rady drah HN potvrdili, že dnes budou hlasovat pro Žaludu. Plnou podporu má i u odborářů. "Žaluda a jeho tým dali železnici řád a postavili ji na nohy. Zbavili jsme se chaosu," říká tajemník odborového svazu železničářů Vladislav Vokoun.
Žaluda v tom, zdá se, umí chodit. Pro své kroky si dokáže vyjednat politickou podporu. Dokáže propouštět i s požehnáním odborů. Z napjatého státního rozpočtu dostává více peněz. Části svých mocenských rivalů se dokázal zbavit, s jinými našel kompromis. I proto vždy ustál snahy o své odvolání.
V Českých drahách se samozřejmě dál bojuje o moc nad rozdělovanými miliardami. Přece jen se za těch pět let Žaludova působení vystřídalo sedm ministrů dopravy. Mění se ale jen složení představenstva, dozorčí rady i řídícího výboru drah, tam všude si jednotlivé zájmové skupiny prosazují své lidi. Nad tím vším ale dál pevně sedí právě Žaluda.
Jeho schopnosti se ukázaly před čtyřmi lety, v době, kdy se poprvé naplno mluvilo o nutnosti liberalizovat železnici a vytvořit tak konkurenční prostředí. Žaludovi se podařilo vyjednat podporu pro takzvanou stabilizaci drah. Zjednodušeně řečeno, vyjednal si více peněz garantovaných patnáctiletými smlouvami. Ve srovnání se svými předchůdci se tak dostal do luxusní situace. Jako bonus získal 12 miliard korun za majetek převedený Správě železniční dopravní cesty, ač původně měl být převeden za pouhých 400 milionů korun.
/klikem na ikonu vstupte na profil/
Potřebuje ještě čas
Dráhy tak upevnily svou finanční pozici, s nabytým kreditem si půjčily ještě více a výrazně investovaly do nových vlaků. Připravovaly se tak na příchod konkurence. Když Žaluda pomalu získával nálepku člověka, který jde až příliš na ruku plzeňské Škodě, objevil se mezi vítězi soutěží najednou vedle Škodovky švýcarský Stadler, polská Pesa a bez výběrového řízení dostal miliardovou zakázku i německý Siemens.
Žaluda dál hraje o čas a otevření železnice se snaží alespoň zpomalit. Chce ještě stihnout prodej majetku drah za zhruba deset miliard korun, který by z větší části kupoval přímo či nepřímo stát. Konkurence to vše kritizuje jako nedovolenou státní podporu. Šéf RegioJetu Radim Jančura volá dokonce po Žaludově odvolání. Marně.
Přitom jeden vážný problém Žaluda má a tím je dceřiné ČD Cargo. Ztrátový nákladní dopravce je v potížích, za něž nese Žaluda spoluodpovědnost. Převzal proto i vedení této firmy a jedná podle už známého schématu. Nejprve dojednal s ministerstvem dopravy pro Cargo slevu za použití kolejí a snaží se vyjednat i zvýhodnění železniční dopravy proti té silniční.
Nyní bude muset Žaluda najít společnou řeč i s top zákazníky Carga, což jsou největší těžařské a energetické společnosti v zemi.
