Španělka Estefanía Cebriánová přišla o práci aranžerky v obchodním domě Corte Inglés přesně před rokem. Od té doby si zkoušela přivydělávat jako profesionální kosmetička, ale bez úspěchu. Po měsících hledání se jí nyní podařilo najít práci u kosmetické firmy.

"Tentokrát si myslím, že to vyjde," svěřila se deníku El Mundo. Bez práce je totiž i její manžel, i ten přišel o práci zhruba před rokem.

Bez světla na konci tunelu

Podobně je na tom stále více a více Španělů. Ještě v roce 2007 bylo v zemi zapsáno na úřadech práce 1,9 milionu lidí. Loni ale toto číslo dosáhlo na nejvyšší hodnotu v moderní historii země - 5,96 milionu. Míra nezaměstnanosti tak stoupla na 26,02 procenta. Mezi nejpostiženější skupiny patří mladí lidé pod 25 let, těch je bez práce 55,1 procenta, tedy 930 tisíc.

O 16,4 procenta v zemi stoupl i počet domácností, kde ani jeden dospělý člen nemá práci. Těch je v zemi na 1,8 milionu.

Španělský statistický úřad INE navíc uvedl, že během uplynulého roku v zemi zaniklo přes 850 tisíc pracovních míst. A jak připomíná tamní tisk, v praxi Španělsko přijde o téměř 2320 míst denně.

Ani budoucnost nevypadá příliš optimisticky. Podle průzkumu PricewaterhouseCoopers patří šéfové španělských společností mezi nejpesimističtější na světě. Polovina dotazovaných uvedla, že loni musela propouštět. Letos to bude jen nepatrně méně. Celkem osmačtyřicet procenta španělských výkonných ředitelů se totiž domnívá, že bez rušení pracovních pozic se neobejdou.

S dalším nárůstem počtu nezaměstnaných počítá i Evropská komise nebo Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Shodně odhadují, že míra nezaměstnanosti ve Španělsku letos posílí na 26,9 procenta.

Změníme trh práce

Rostoucí nezaměstnanost se stala nejen nejnápadnějším poznávacím znamením krize ve Španělsku, ale i jednou z největších slabin tamní ekonomiky. Tváří v tvář nepříznivým datům se politici rozhodli uvolnit rigidní trh práce.

První uvolnění mu vdechl socialistický premiér José Luis Rodríguez Zapatero v roce 2010. Jeho reforma ulehčila propouštění a najímání nových pracovníků, snížila totiž výši odstupného pro propuštění zaměstnance.

Na Zapatera navázal v loňském roce i lidovecký premiér Mariano Rajoy. Jeho reforma pokračovala podobným směrem: opět snížil odstupné, firmám dal i možnost upravit pracovní dobu zaměstnanců či výši jejich platu, a to v závislosti na výkonu podniku. Firmy s méně než 50 zaměstnanci získaly daňové úlevy v případě, že dají první práci mladým lidem pod 30 let.

Poslední reforma pracovního trhu z pera Rajoyovy vlády však má zatím negativní dopad na zaměstnanost. Firmy totiž využily nových možností a zaměstnance propouštěly rychleji.

"Tento typ reforem by se měl dělat v době ekonomického růstu. V takovém případě přispívají k tvorbě pracovních míst. V současné době její okamžitý efekt spočívá v rušení pracovních pozic, Rajoyovy změny budou mít kladný dopad až ve střednědobém horizontu," řekl listu El País Juan José Dolado, profesor ekonomie z madridské Universidad Carlos III.


Počet zrušených pracovních míst

850 tisíc

Zhruba tolik pracovních míst zaniklo ve Španělsku v loňském roce.


Okamžitý efekt reformy spočívá v rušení pracovních pozic, Rajoyovy změny budou mít kladný dopad až ve střednědobém horizontu.
Juan José Dolado
profesor Universidad Carlos III