Zhruba třetina současných zaměstnanců v úřadech Evropské unie odejde během příštích sedmi let do penze.

V Evropském parlamentu to má být dokonce polovina všech současných zaměstnanců. 

Jen Evropská komise tak bude muset do roku 2020 nově obsadit na deset tisíc míst. Nyní má v tabulkách více než 33 tisíc pozic. 

Píše o tom německý deník Die Welt

V březnu tak začíná další náborové kolo v EU. Kdo zvládne úspěšně projít vícekolovým výběrovým řízením, stane se "euroúředníkem".

Ti jsou silně kritizováni především kvůli vysokým platům, dlouhým dovoleným a dalším výhodám. Navíc desetitisíce úředníků jsou pro mnohé ztělesněním přebujelé a často nenáviděné evropské byrokracie.  

Podle ředitele Evropského úřadu pro výběr pracovníků (EPSO) Davida Bearfielda jsou ale vysoké příjmy oprávněné. "Konkurence je všude," cituje ho Die Welt. 

Souboj o nejlepší odborníky z celé Evropy je podle něj těžký a v konkurenci proti úřednickým místům v institucích Evropské unie stojí například diplomatická služba, ministerstva jednotlivých zemí nebo třeba OSN. 

Vysoké mzdy obhajuje i s tím, že k dalším konkurenčním zaměstnavatelům pro možné uchazeče o místa například v EK jsou i nadnárodní koncerny, které pro mladé absolventy vysokých škol mají i vlastní výběrové a kvalifikační programy. 

HNByznys na facebooku

/klikem na ikonu vstupte na profil/

Právě otázka vysokých výdajů na mzdy v úřadech EU bylo už loni na podzim středem sporů, když se vyjednával nový rozpočtový rámec do roku 2020. Ve správě institucí EU pracuje okolo 44 tisíc lidí, na jejich mzdy jde v průměru šest procent ročně z rozpočtu Evropské unie. Kromě nich ale pracuje dalších zhruba 11 tisíc lidí na časově omezených pozicích. Celkem tak na jejich mzdy šlo v roce 2011 8,2 miliard eur. 

Zatímco všeobecná kritika rozsáhlého aparátu a nadstandardních příjmů je velká, podobně je také velký zájem o takovou práci. Počty uchazečů přesahují několikanásobně nabídky volných míst. Například loni se tak na 260 míst hlásilo 41 tisíc uchazečů. 

Podle Bearfielda roste v poslední době počet zájemců především z jihoevropských zemí, na které ekonomická krize v posledních letech dolehla nejsilněji.

Nástupní plat začíná na 2300 eur (57 tisíc korun), ten se ale v závislosti na odpracovaných letech rychle zvyšuje. Úředníci na nejvyšších postech si ale mohou přijít na více než 18 tisíc eur (450 tisíc korun) měsíčně.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru