Daně z příjmů, spotřeby a majetku se vyvinuly jako tři nejčastěji používané způsoby zdanění. Umělé snižování příjmů, nepřiznávání spotřeby a problémy při stanovování hodnoty majetku však výběrčí daní, ať už to byli králové, diktátoři či demokratické vlády, často nutily vymýšlet úplně absurdní daně.
Zde je výběr deseti nejkurióznějších daní historie a dneška.
Nejprve šest daní z historie: Močová daň. Důkaz toho, že výběrčí daní se neštítili téměř žádného zdroje. V prvním století našeho letopočtu ji zavedli římští císaři Nero a Vespasián. Odtud pochází rčení, které se zachovalo do dnešních dnů: Peníze nesmrdí.
Daň za zbabělost nebo nezávislost. Přesný název závisí na úhlu pohledu. V 12. století ji platili ti poddaní anglického krále, kteří se chtěli vykoupit z povinnosti bojovat za krále na bitevním poli.
Dále daň z vousů. Zavedl ji v 16. století v Anglii král Jindřich VIII., aby získal dodatečný zdroj příjmů a v 18. století také car Petr Veliký v Rusku, aby donutil své poddané holit se.
Daň z oken. Platili ji v britském království 17. a 18. století všichni, kteří vlastnili domy s deseti a více okny.
Zatím jste si přečetli 40 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.
Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Byznys podle HN
Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?
Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.
Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.
Přihlásit se k odběru
