Nebankovní úvěrové společnosti změnily dosavadní praxi a k dlužníkům přistupují lépe než klasické banky.

Při příležitosti představení aktualizovaného Indexu etického úvěrování to řekl autor analýzy Daniel Hůle ze společnosti Člověk v tísni.

Nejzásadnější změnou je upuštění od účtování nákladů advokátních služeb za dlužné pohledávky. Nejhůře v etickém indexu skončila z nebankovních organizací společnost eCredit, nejpřátelštější podmínky má Provident.

Advokátní služby spojené s vymáháním pohledávek nyní podle šetření neziskové společnosti neúčtují firmy Provident a Proficredit. Cetelem si nadále bude služby účtovat pouze u dlužníků, kteří se nechají zastupovat oddlužovacími agenturami, a Home Credit se k této praxi od nového roku připojí. Ze sedmi sledovaných společností budou poplatky za advokáta účtovat Cofidis, eCredit a Essox.

Poplatky za advokátní služby představují ale jen část peněz, které musí dlužník zaplatit. Kdyby například banka vymáhala dluh 1020 korun, tvořil by poplatek za advokátní služby v nalézacím řízení 5220 korun a v exekučním řízení 2970 korun. Dále by dlužník musel zaplatit soudní poplatek 800 korun a 7800 korun exekutorovi, uvedl Hůle. Bez poplatků za advokátní služby tak dlužníkovi zůstane k úhradě platba za soudní řízení, exekutora a samotný dluh.

Smluvní podmínky některých bank jsou pro zákazníka horší, než byly před třemi lety, uvedl Hůle. To je dáno tím, že tyto peněžní ústavy v minulosti podstupovaly velké riziko a nyní se jim snižuje dobytnost pohledávek.

Na nebankovní společnosti je naopak vyvíjen větší tlak, protože se stále ve vnímání lidí nezbavily cejchu lichvářských společností, a jsou proto motivovány k tomu, aby dokazovaly, že jimi nejsou.

Žebříček etického úvěrování navazuje na dřívější index predátorského úvěrování a Člověk v tísni jeho prostřednictvím chování nebankovních společností sleduje čtvrtým rokem. Smluvní podmínky všech sedmi hodnocených společností odpovídají zákonům upozornil Hůle s tím, že smyslem žebříčku je zhodnotit pouze míru etiky, se kterou tyto společnosti přistupují k dlužníkům.

Organizace hodnotí například stručnost a srozumitelnost obchodních podmínek, výši a uplatňování sankcí za prodlení ve splácení anebo to, zda společnosti ve sporech využívají rozhodčí doložku.

V Česku existuje 34 tisíc akreditovaných společností. Z nich podle Člověka v tísni představují hodnocené firmy pro zákazníka při dohodnutí spotřebitelského úvěru nejmenší riziko. Organizace nebankovní společnosti dlouhodobě kritizuje zejména za využívání rozhodčích doložek, kdy se případné spory řeší u rozhodců, kteří jsou málokdy nestraní, uvedl Hůle. Kladně naopak v minulosti hodnotila snížení sankcí za nesplácení a omezení zasílání zpoplatněných upomínek.