Česká republika nebude mít důvod na evropském summitu vetovat vznik jednotného bankovního dohledu eurozóny, pokud projde návrh, se kterým tento týden přišla právní služba EU.
ČTK a Českému rozhlasu to ve středu ve sněmovně řekl ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).
Návrh evropských legislativců podle něj obsahuje výrazné záruky, že při případné transformaci české banky v pobočku zahraničního bankovního domu nebude možné obejít Českou národní banku (ČNB) jako národní autoritu.
"Došlo k významnému posunu. Pevně doufám, že komise i ostatní kolegové ze zemí EU s tím budou souhlasit, a v takovém případě by naše diplomatická snaha byla úspěšná," prohlásil Kalousek. Jeho vlastní návrh politické deklarace právní služba minulý týden odmítla.
Více než 90 procent českého bankovního sektoru je v rukou dceřiných společností bank sídlících v eurozóně. ČR měla ve svém postoji podporu například Maďarska či Bulharska. Z některých jiných zemí ale na český požadavek zazněly kritické hlasy, třeba z Rakouska.
Tento týden právní služba EU podle Kalouska navrhla vlastní, Česku vyhovující text, který je v souladu s evropským právem.
"V takovém případě není důvod k vetu," dodal ministr financí. Ve středu odpoledne o jednotném bankovním dohledu začnou v Bruselu jednat ministři financí eurozóny, věc bude řešit také čtvrteční a páteční schůzka lídrů EU.
"Přesto musíme vyčkat na to výsledné znění a také na postoj Evropské komise. Potom budeme moci rozhodnout, zda tu hrozbu vetem stáhneme či nikoliv," řekl premiér Petr Nečas (ODS). Pokud jednání poběží nadále stejným směrem jako nyní, Praha by podle něj zřejmě právo veta použít nemusela.
Singer do Bruselu nepojede
Kvůli posunu v otázce přechodu z dcery na pobočku na summit Evropské unie nakonec nepojede guvernér ČNB Miroslav Singer. "V tuto chvíli se už nejedná o obsahu, ale o formě ujištění. Zatímco obsah je odborný, forma ujištění je principiálně politické téma, a proto je na politické reprezentaci, aby učinila související rozhodnutí. Přidaná hodnota naší účasti jako odborného orgánu dohledu nad finančním trhem na takovém jednání by byla zanedbatelná," zdůvodnil dnes Singer, proč do Bruselu nepojede.
Společná supervize by se měla týkat eurozóny, avšak další země by se mohly dobrovolně přidat. Za dohled by měla být zodpovědná Evropská centrální banka (ECB). Řada otázek je ale stále nedořešena. Jde třeba o to, zda by ECB měla na starosti dohled nad všemi 6000 bankami eurozóny, nebo jen těmi systémově významnými a těmi, které čerpají státní pomoc.
Každá země má právo veta
Dohled je první částí širší rodící se bankovní unie, která by měla zahrnovat mimo jiné třeba i společný fond pro řešení problémů bank. Jenže zatímco v ostatních částech platí kvalifikovaná většina, v tomto případě má každá země právo veta. Tím také některé státy, včetně Česka, z různých důvodů pohrozily. O českém postoji k bankovní unii a supervizi bude debatovat i vláda, podle Kalouska "určitě důrazně".
Ministr financí přitom doufá, že blížící se Evropská rada nakonec dopadne úspěšně jak pro země eurozóny, které si vznik centrálního supervizora přejí, tak pro Českou republiku, která by nyní mohla získat dostatečné záruky zajišťující ČNB potřebné pravomoci.
"Téměř celý český bankovní sektor je vlastněn bankami z eurozóny, proto ČR nemá realistickou možnost zůstat mimo bankovní unii. Můžeme si vybrat, jestli vstoupíme teď a vyjednáme si důležité pojistky, nebo vstoupíme později, kdy už žádná možnost něco vyjednat nebude," komentuje pro IHNED.cz expert na evropské banky z Vídeňské univerzity Zdeněk Kudrna.
"Od začátku tak bylo vyjednávání pojistek jedinou racionální strategií. Jestli v tom vláda uspěla a vyjednala pojistky pro zachování role ČNB a pro podíl států mimo eurozónu na rozhodování o pravidlech bankovní unie, uvidíme až z výsledků summitu," dodává Kudrna.
