Olusegun Obasanjo (75)

Vzdělání:
Studoval na vojenské škole ve Velké Británii.

Kariéra:
Po studiích působil jako důstojník v nigerijské armádě, zastával pozici náčelníka štábu vrchního velitelství.
Poprvé se stal prezidentem v období 1976-1979 (po smrti prezidenta Murtaly Mohammeda) a byl prvním vojenským vůdcem státu Nigérie, který pokojně předal moc demokraticky zvolené vládě.
V roce 1999 úspěšně kandidoval za Lidovou demokratickou stranu (PDP) a byl opět zvolen v roce 2003. Po odchodu z prezidentského úřadu v roce 2007 se stal předsedou rady PDP. Je členem organizace Africa Progress Panel a byl jmenován zvláštním vyslancem OSN v Demokratické republice Kongo.

Poklidné střídání vlád, které je v Evropě považované již za samozřejmost, je zatím v Africe vyzdvihováno jako následováníhodný příklad. Z tohoto důvodu se u životopisu bývalého nigerijského prezidenta Oluseguna Obasanja zdůrazňuje mimo jiné skutečnost, že byl prvním vojenským vůdcem státu Nigérie, který v roce 1979 pokojně předal moc demokraticky zvolené vládě.

O dvacet let později se sám stal podruhé již řádně zvoleným prezidentem. Poté co státnickou funkci v roce 2007 opustil, stal se jedním z nejvlivnějších propagátorů Afriky ve světě. Týdeník Ekonom s ním hovořil při příležitosti nedávné konference Forum 2000.

Jste známý celosvětový propagátor toho, aby svět vnímal Afriku jako zajímavou investiční příležitost. Jaké africké země podle vás pro investice skýtají největší možnosti?

Já se dívám na Afriku jako na celek. Jsem přesvědčen, že jde o jeden z nejslibnějších regionů světa, ne-li úplně nejslibnější. Je pro to řada důvodů. Podívejte se na finanční krizi, která začala ve Spojených státech v roce 2008 a stále pokračuje. Stejné je to v zemích eurozóny, tam je konec krize v nedohlednu. Dokonce ani Čína není už takovým lídrem, jakým byla. Stále sice roste, ale už to není oněch 10 a více procent, jako tomu bylo v poslední dekádě. Zpomalení vidíme i v zemích, jako je Indie a Brazílie. Takže, kde mají investoři hledat nové příležitosti? Nabízí se právě Afrika.

Na co byste je lákal především?

Na to, že je Afrika v podstatě panenskou zemí. Má velmi levnou pracovní sílu, obrovské plochy půdy - 60 procent neobdělávané orné půdy světa je právě v Africe. V posledních deseti letech africké státy dramaticky posílily v ekonomickém růstu. Ve dvou třetinách afrických zemí rostl hrubý domácí produkt průměrně o pět procent ročně. Rovněž v oblasti střídání vlád, státní správy, svobodných voleb se situace zlepšila. Netvrdím tím samozřejmě, že Afrika nemá problémy. Má je a je jich dost. Na kontinentě je stále řada zemí, kde se válčí, jako je Mali. Máme země, kde stát neplní svoji úlohu, jako je například Somálsko. Stále máme co zlepšovat v oblasti infrastruktury, což je ale zároveň i příležitost pro investory.

Je tu i nadále obrovský problém korupce. Ale to je něco, čeho se do budoucna tolik neobávám. O problému víme, dokázali jsme ho pojmenovat a pracujeme na změně. Vážný problém nastává tam, kde si problém nepřipouštíme, nebo před ním zavíráme oči.

Pokud je na světě nějaká země, která černému kontinentu rozumí, či se o to snaží, tak je to Čína. Ta se na investice v Africe a na spolupráci s africkými zeměmi vrhla ve velkém. Souhlasíte?

Čína rozumí Africe stále lépe a lépe, i když pořád ne dostatečně. Čína pochopila, že Afrika má z hlediska budoucnosti ohromný potenciál. Ale ani ona ještě nedokáže Afričany úplně zapojit, dát jim pocit, že nejsou jen útrpnými příjemci nějaké pomoci, ale těmi, kdo aktivně spolupracují a kteří na budoucí prosperitě budou také profitovat.


POKRAČOVÁNÍ ROZHOVORU VČETNĚ ANALÝZY, JAK ČESKÉ FIRMY DOBÝVAJÍ AFRIKU, NAJDETE V NOVÉM VYDÁNÍ TÝDENÍKU EKONOM, KTERÝ VYŠEL VE ČTVRTEK 6. PROSINCE.

banner 2

 

 


Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 0 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru