Mají Dánové skutečně největší spotřebu alkoholu a jak líné jsou naše děti? Odborníci z Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) srovnali data z posledních let a porovnali evropské země. Kritérii byla spotřeba alkoholu, obezita a fyzická aktivita. Výsledky zveřejnil server washingtonpost.com.

"Pokud by Američané převzali alespoň zlomek francouzského postoje k jídlu a životu samotnému... Hlídání váhy by je přestalo děsit, nebylo by posedlostí a odhalilo by pravou podstatu umění žít,"píše Mireille Guiliano, autorka knihy "Francouzky netloustnou".

Evropané jsou celkově poměrně zdraví. Průměrná délka života se mezi roky 1980 a 2010 prodloužila o šest let, a to na 75 let u mužů a 82 let u žen. Podle zprávy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj se ale zvyšuje i počet onemocnění cukrovkou a astmatem. Počet případů narůstá částečně kvůli lepší diagnostice, svůj podíl na tom má ale i kouření nebo příliš tučná strava.

Žebříček ve spotřebě alkoholu v Evropě za rok 2010 nevedou ani Dánsko, Irsko nebo Francie, ale Lucembursko. Jeho obyvatelé si průměrně koupili 15,3 litru ročně, což je o 12 procent více než v roce 1980. OECD ale upozorňuje také na to, že v Lucembursku hodně nakupují alkohol i turisté, protože je zatížen nižší daní.

Pití alkoholu? Jsme průměrní

Na čele tabulky spotřeby alkoholu následují po prvním Lucembursku Lotyšsko a Rumunsko. Naopak na konci žebříčku je Itálie, Švédsko a Malta. V České republice lidé spotřebují průměrně 11,4 litru alkoholu za rok a řadí se tak nad průměr v Evropě.

Odborníci se ptali na spotřebu alkoholu i teenagerů v letech 2009 a 2010. Většina patnáctiletých Litevců a Dánů se přiznala, že už byli dvakrát opilí. Jsou tak na špici žebříčku v alkoholu mezi mladistvými. U nás přiznalo opilost 40 procent dívek a 46 procent chlapců, což nás řadí vysoko nad průměr v Evropě. Nejméně teenagerů se ke konzumaci alkoholu přiznalo v Itálii a v Nizozemsku.

Největší změna nastala právě u Italů, kteří oproti roku 1980 snížili svoji spotřebu o 60 procent na 6,9 litru na osobu.

 

Přestože vyšší daně a přísná pravidla omezující reklamu částečně způsobily 15procentní pokles konzumace alkoholu, zůstává Evropa stále největším spotřebitelem těchto nápojů na světě. Alkohol je také třetí nejčastější rizikový faktor onemocnění, hned po tabáku a vysokém krevním tlaku. Mění se ale potupně návyky v celé Evropské unii. Dříve typicky pivní státy mají větší spotřebu vína a naopak.

Největším problémem je obezita

Za posledních dvacet let se míra obezity v Evropské unii zdvojnásobila. V současné době je obézních 17 procent evropské populace. To představuje podle autorů průzkumu "největší obavu o veřejné zdraví". Nejvíce se s obezitou potýkají Maďaři, Britové a Irové.

Naopak nejštíhlejší jsou Nizozemci, Italové a Rumuni. Česká republika se s 21 procenty řadí na šesté místo nejvíce obézních států v Evropě.

Podle autorů průzkumu by možným řešením, jak proti narůstající obezitě bojovat, bylo zavedení daně z tuku a cukru. Podobná opatření zavedli v poslední době například ve Finsku, Francii a Maďarsku. Tuto daň zavedli také v Dánsku. Kvůli příliš silnému dopadu na spotřebitele a podniky ji ale zrušili.

České děti si vedou dobře

Průzkumy ukázaly, že jen jedno dítě z pěti ve věku 11 až 15 let v členských státech Evropské unie pravidelně cvičí. Fyzickou aktivitu u dospělých pak studie z let 2009 a 2010 neměřila. Nejhůře ale dopadly italské děti.

Pravidelný pohyb uvedlo jen 7 procent jedenáctiletých dívek a 10 procent stejně starých chlapců. Na opačném konci žebříčku skončilo Rakousko. Děti v České republice jsou páté nejaktivnější v EU.

Pravidelně cvičí 23 procent jedenáctiletých dívek a 28 procent chlapců ve stejném věku. Studie také ukázala, že s přibývajícím věkem dětí jejich fyzická aktivita klesá.

Související