Ruský ropný koncern Lukoil si vybral Prahu jako druhé z měst po Moskvě, kde začal testovat nový koncept čerpacích stanic.

Projekt má inovací interiéru a nabídky jídel přilákat nové zákazníky. A pokud se větší zájem řidičů potvrdí, přestaví koncern po vzoru pražské pumpy na Barrandově všech víc jak šest tisíc pump Lukoilu ve světě.

Podle generálního ředitele Lukoilu pro střední Evropu a země Beneluxu Bulata Subajeva je Česko vhodnou zemí pro takový test. Sedmatřicetiletý Subajev – absolvent Gubkinovy státní univerzity nafty a plynu, řídí od loňska společnost z její centrály v Praze.

Co očekáváte od nového konceptu?

Slibujeme si, že se bude lidem líbit a získáme nové zákazníky. A že hlavní myšlenky, které v konceptu zavádíme, se osvědčí a budou fungovat. Naše strategie je nejen v příznivé ceně a kvalitě pohonných hmot, ale i službách, které chceme tímto ještě zlepšit.

Kolik peněz do tohoto zlepšení investujete?

Nemá smysl to zmiňovat jako investici, protože se jedná o pilotní projekt. Jde teprve o test. Na čerpacích stanicích tady v Praze a v Moskvě zkoušíme, jak to celé bude fungovat. A podle toho se rozhodne o dalším postupu. Podle toho pak budou v tomto stylu další čerpací stanice otevírány. A teprve pak to budeme brát jako investici.

 


V Česku dlouhodobě klesá prodej pohonných hmot, hlavně se to týká benzinu. Jeho spotřeba za posledních pět let klesla o patnáct procent. To znamená, že klesá prodej většině velkých hráčů. Jak jsou na tom u nás prodeje pump Lukoilu?

Je pravda, že spotřeba pohonných hmot v České republice klesá už od roku 2008 a pokračuje to každý rok. Důvodem je hlavně ekonomická krize nebo i to, že automobily mají lepší a úspornější motory. Řekl bych ale, že jsme na tom z pohledu vývoje prodeje vzhledem k naší cenové politice lépe než konkurence.

To znamená, že prodáváte meziročně víc?

Celý trh klesá, naše prodeje ale v podstatě zůstaly na stejné úrovni.

Stačí vám v Česku současných 42 pump, nebo chcete tento počet nějakou akvizicí rozšířit?

Česká republika je pro nás velmi přitažlivým trhem, máme připraveny souběžně různé projekty a průběžně plánujeme i rozšíření počtu stanic. Je ale jasné, že to je spojeno s určitým omezením. Například v tom, že zde nemáme vlastní rafinérii. Takže se bude jednat spíš o kvalitativní růst. To znamená mít čerpací stanice na vhodných místech a lépe pokrýt celé území z hlediska dosahu zákazníka. Udržet vysokou kvalitu poskytovaných služeb.

Jeden čas ale Lukoil o vstupu do českých rafinérií uvažoval. Jednal o koupi podílu ve společnosti Česká rafinérská, která patří Unipetrolu, Shellu a ENI. Jsou tato jednání definitivně u konce?

Záleží na názoru současných podílníků v České rafinérské. Naposledy jsme jednali v letech 2006 a 2007 a v současné době si nejsem vědom žádných nabídek. Pokud bychom je obdrželi, tak bychom je samozřejmě prozkoumali a vyhodnotili, zda by splňovaly naše investiční kritéria.

Jak ovlivňuje Lukoil v Česku černý trh s pohonnými hmotami? Státu se nedaří roky zabránit prodeji velkého množství nezdaněných paliv, a ta se pak za výrazně nižší cenu stávají dumpingovou konkurencí poctivým prodejcům. Mnoho pump, které řádně platí daně, nedokáže tak nízkým cenám konkurovat.

Každého to ovlivňuje. Od vlády, která přichází o příjem z daní, až po obchodní společnosti, které řádně na trhu působí. Tedy i nás. Jsme členem České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu, kde se podílíme na řadě iniciativ proti těmto daňovým podvodům. Takže doufám, že jejich zavedení černý trh omezí.