Kunovice jsou s letadly spojené už více než 80 let. Do roku 1950 byly především opravárenským závodem letounů Avia, postupně se tu ale dopracovali až k výrobě letadla L-410, které poprvé odstartovalo v roce 1969. Dodnes jich bylo vyrobeno více než 1100 kusů.

"Roky největší slávy, kdy tu byla takřka před certifikací větší L-610, tedy 90. léta, jsou už dávno pryč. Se změnou režimu se rozpustilo i společenství firem, které měly podporu tehdejšího režimu a které na výrobu a vývoj čerpaly dotace," vzpomíná v kanceláři plné 40 let starých fotek českých letadel generální ředitelka Aircraft Industries Ilona Plšková.

V červnu roku 2008 se vlastníkem většinového podílu v podniku stala ruská průmyslová společnost Ural Mining and Metallurgical Company (UGMK). "Za podpory těchto nových majitelů jsme se zvedli ode dna. Umožnili nám například návrat na ruský trh," doplňuje.


"Bez lidí nadšených pro letectví nemůžeme fungovat," říká Ilona Plšková.


V momentě, kdy majitelé zjistili, že z flotily 1100 letadel zůstalo v provozu už jen 350, rozeslali do světa obchodníky s dotazníky, jak by měla vypadat modernizovaná L-410. "Projekt se úspěšně rozjel, na obnově L-410 je v Česku v současné době zainteresováno 13 společností. Do roku 2014 by měl být letoun certifikován a v roce 2015, případně 2016 by se měl dostat do sériové výroby," říká Plšková.

Je L-610 mrtvý projekt?

I. Plšková, Aircraft Industries

L-610 je škoda, kdyby se tehdy jeho certifikace dokončila, mělo by Česko letoun na evropské úrovni a neskončili bychom, tak jak jsme skončili - dnešní politická scéna leteckému byznysu nepřeje.

Teď je to tedy definitivně uzavřený problém. Majitelé společnosti v roce 2008 rozhodli, že nebudou tento projekt podporovat, že podpoří L-410, která tou dobou také 20 let stála.

V jaké fázi je nyní projekt modernizace L-410?

V současnosti se vyrábějí díly pro prototyp. Upravujeme stávající výrobní přípravky draku tak, aby bylo možné vyrábět souběžně staré i nové díly. Dochází k postupné stavbě přípravků na nové křídlo a výrobě frézovaných panelů pro nové křídlo, což je podstatná změna od minulých let klasické výroby křídla. Do konce tohoto roku bychom velice rádi postavili prototyp.

Mění se s modernizací letadla i země, do kterých zamíří?

Dnes máme nejvíce letadel v Rusku, podpora pro jejich nákup v tamních regionech je přímo obrovská. V mnoha oblastech tam nejsou cesty, můžou proto používat jen regionální letouny. Mají tam staré modely a chtěli by je vyměnit. I nadále tedy pro nás bude ruský trh klíčový.

Ze stávajících trhů bychom se pak rádi vraceli do Jižní Ameriky, Karibiku a Afriky. Velmi zajímavá je jihovýchodní Asie – především Vietnam, Indie a Čína – tam je to ale velmi složitý trh, na kterém v současné době probíhají náročná, ale perspektivní jednání. Velký potenciál skýtá také Austrálie.

Vzniká také studie, která by měla zacílit naše trhy pro roky 2015 a dále. Naše letadla nyní kupuje převážně státní správa, v Rusku bychom se chtěli dostat i k ostatním uživatelům, do regionů. Gubernie jsou stále podporované státem, ten jim kompenzuje třetinu nákladů na pořízení letadla.

Bude o L-410 zájem i na domácím a slovenském trhu?

Dodáváme i pro tuzemský trh, v provozu je tu 8 letadel – v rámci výcviku a ve státní správě. Na Slovensku máme už 3 letouny a pracujeme i na dalších kontraktech, budoucnost je v těchto případech spíše ve vojenských projektech. Zatím poslední (v pořadí třetí) letoun na Slovensko odletěl 3. ledna 2013 a v těchto dnech se chystá k odletu na Slovensko čtvrtý letoun.

Jaké jsou vaše zkušenosti s politickou podporou letecké výroby v Česku?

Za naši firmu nemůžu mluvit o NEpodpoře leteckého byznysu. Je to nicméně vždy otázka toho, kam vláda zaměří své priority a jak často mění svá rozhodnutí. Slýchávám teď názory, že podpořit jednu firmu je vzhledem k ostatním společnostem neférové. Opravdu to ale není jen o podpoře té jedné konkrétní firmy, jde o celospolečenskou věc – výzkum a vývoj prezentují úroveň naší společnosti a vše, co stát investuje do letecké výroby, se mu jednou vrátí.

Vláda nás zve na rozličná setkání, otázkou ale je, zda to má a bude mít v budoucnu kýžený efekt, zda to není jen formalita. Prodat letadlo je nesmírně složité, vždy to závisí na osobních vazbách a na doporučeních a je to také politická záležitost. V poslední době nicméně vidím posun vpřed, například s financováním našeho byznysu už dnes problémy nejsou.

Jaké máte prodejní cíle pro období do roku 2015?

Cílem je postupně zvyšovat produkci letadel tak, abychom se dostali v roce 2015 na výrobu 20 až 24 letounů.

Budete kvůli modernizaci L-410 nabírat nové lidi?

Měníme profesní skladbu zaměstnanců – je rozdíl, když pracovník točí kličkou a když řídí stroj počítačem. Z přibližně 450 zaměstnanců v roce 2006 se nám do minulého roku podařilo dostat na nějakých 876 lidí a letos očekáváme nárůst o 51 lidí. Budeme nicméně posilovat převážně v dělnických profesích.

Dokáže současná produkce letadel uživit vaši firmu?

Musíme brát v úvahu současnou průchodnost naší společnosti v některých profesích, např. strojní obrábění, kde je to otázka inovace stávajícího vybavení. Současný stav výroby odpovídá 14 letadlům, čemuž také odpovídá plánovaný stav zaměstnanců pro rok 2013.

Naše úsilí spěje letos k výrobě 12 letadel a stavbě prototypu, u kterého musíme počítat s větší pracností a časovou náročností než u výroby jednoho letounu. Stropu jsme zatím nedosáhli. V delším časovém horizontu musíme těch letadel vyrábět víc.

Jaké máte tedy dlouhodobé cíle s inovovaným letadlem?

Marketingové studie dokládají, že inovovaný letoun L-410 NG nám díky svým zlepšeným parametrům pomůže prorazit na nové trhy a zároveň posílí naši pozici na trzích stávajících. L-410 NG má určitě do budoucna větší potenciál než stávající letoun, a to především na trzích, o kterých jsme hovořili v úvodu.

Nechtěli bychom se ale zastavit jen u L-410 NG. Tahle společnost se po roce 2015 na základě neustálých investic do modernizace výrobních technologií stane rovnocenným partnerem nejvýznamnějších hráčů v leteckém průmyslu a do budoucna se bude schopna podílet na výrobě i větších letounů, resp. alespoň jejich částí.

Související

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.