Rakouský soud ukončil dvanáct let trvající spor mezi Karlem Schwarzenbergem a jeho nevlastní sestrou. Při neveřejném jednání soud rozhodl ve prospěch 74letého Schwarzenberga a přiznal mu majetek, o který se soudil, potvrdila mluvčí Elisabeth Lovreková.
Ve sporu šlo mimo jiné o Schwarzenberský palác ve Vídni, zámek Murau na jihu Rakouska a rozsáhlé lesy ve Štýrsku a Salcburku.
Karel Schwarzenberg se stal dědicem majetku, ačkoli pochází ze zchudlé vedlejší linie rodiny. V 60. letech jej adoptoval Jindřich Schwarzenberg z hlubocké větve, protože měl pouze dceru. Podle rodinného práva Schwarzenbergů přitom mají majetek rodiny dědit mužští potomci.
Jindřich Schwarzenberg v závěti mimo jiné určil, že potomci mají učinit vše pro to, aby získali zpět zestátněný majetek rodiny v Československu, jenž byl přitom předběžně určen pro Pezoldovou. Ta ale začala vymáhat celý majetek, protože Schwarzenberg prý zmíněnou klauzuli nesplnil.
"Aktuální právní situace a soudní pravomoc v Česku ale nepřipouští realistickou naději na úspěch při vznášení nároků," uvedl rakouský soud. Sestře tak v České republice zůstala jen rodinná hrobka v Domaníně u Třeboně, kterou si sama v Česku vysoudila.
Pezoldová začala o návrat rodového majetku na českém území usilovat hned po roce 1989. Podle restitučního zákona však majetek získat nemohla, protože byl zabaven před 25. únorem 1948.
Schwarzenbergové přišli mimo jiné o zámky v Hluboké nad Vltavou a Českém Krumlově, paláce v centru Prahy a řadu nemovitostí v jižních Čechách. Majetek orlické větve rodu včetně zámků Orlík, Čimelice, Zvíkov a Sedlec u Kutné Hory získal Karel Schwarzenberg zpátky v restitucích po roce 1990.
