Prezidentem podepsaná novela exekučního řádu, která upravuje pravidla pro exekutorské úřady, věřitele a dlužníky, vejde v platnost už 1. ledna 2013. Změny se dotknou exekutorů, občanů i podnikatelů.

Mezi nejzásadnější změny v novele exekučního řádu patří stanovení horní hranice cestovného. To znamená, že exekutoři již nebudou moci dlužníkovi účtovat jízdné za úkony vykonané za hranicemi kraje, v němž mají sídlo, nýbrž jen cestu v rámci regionu, kde mají sídlo a rozdíl uhradí exekutorovi věřitel.

"Je to velmi vstřícný krok směrem k dlužníkům, kteří již nebudou muset platit cestu vykonavatelů exekuce např. z Brna do Ústí nad Labem, díky čemuž ušetří částku v řádech i několika stovek korun," tvrdí soudní exekutor Tomáš Vrána. 

Podle novely ale zároveň věřiteli i nadále zůstává možnost svobodné volby kteréhokoli exekutora na území ČR, musí však počítat s tím, že rozdíl v navýšení cestovních výdajů uhradí exekutorovi ze svého.

Tomáš Vrána, soudní exekutorKteré další změny jsou v novele obsaženy? Jakým způsobem se mění například dražba členských práv v bytových družstvech? A v jakých případech bude nutné zaznamenat návštěvu exekutora na videokameru? Na vaše dotazy ve čtvrtek od 10:00 odpovídal šéf Exekutorského úřadu v Přerově a soudní exekutor Tomáš Vrána. 

Online rozhovor

Opačné řazeníObnovit
Čtenářský dotaz
Dobrý den máme otevřené hranice v celé Eu a mne by zajímalo,zdaje možno postihnout majetek dlužníka i za hranicemi ČR a dále jestli občanovy ČR ,který je postižen exekucí a pracuje v některé v zemi EU může na základě ex. příkazu být prováděna srážka se mzdy i mimo ČR. děkuji za odpověď M.Kovačík
JUDr. Tomáš Vrána, soudní exekutor
Stejně jako český stát nemůže vykonávat svoji pravomoc mimo území ČR, nemůže tak činit ani český exekutor, protože jeho pravomoc je odvozena od státu a nemůže být širší. Pokud máte dlužníka v zahraničí nebo tam má majetek, můžete si vybrat exekutora v dané zemi, aby tam takový majetek postihl.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, podléhá majetek, nybytý manželkou za doby trvání manželství exekuci i když jde např. o nabytí nemovistosti dle Kupní smlouvy, která zní výhradně na ní a v katestru nemovistostí je takto i nemovitost zapsána? Děkuji za odpověď
JUDr. Tomáš Vrána, soudní exekutor
To záleží na tom, v jakém režimu úpravy máte společné jmění manželů a kdy vznikl vymáhaný závazek. Uvedu nejčastější dva případy: Pokud závazek vznikl za manželství, nemovitost je koupena za manželství a společné jmění manželů nijak upraveno nemáte nebo je upraveno jen notářským zápisem o zúžení SJM, pak za podmínek § 42 exekučního řádu může být takový majetek postižen exekucí. Podle § 42 odst. 1 e.ř.: Exekuci na majetek patřící do společného jmění manželů lze provést také tehdy, jde-li o vymáhání závazku, který vznikl za trvání manželství jen jednomu z manželů. Za majetek patřící do společného jmění povinného a jeho manžela se pro účely nařízení exekuce považuje také majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že byl smlouvou zúžen zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů nebo že byl smlouvou vyhrazen vznik společného jmění ke dni zániku manželství. Podle § 42 odst. 2 e.ř.: Při provádění exekuce se také nepřihlíží ke smlouvě, kterou byl zúžen zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů o majetek, který patřil do společného jmění v době vzniku vymáhané pohledávky. Totéž platí, byl-li smlouvou rozšířen zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů o majetek povinného, který nepatřil do společného jmění v době vzniku vymáhané pohledávky. Je-li exekucí postižen majetek patřící do společného jmění manželů, může se manžel povinného bránit proti postižení majetku, který se povařuje podle § 42 odst. 1 e.ř. za majetek tvořící společné jmění manželů, nebo že postižený majetek nemůže být k uspokojení pohledávky použit, žalobou dle § 267 odst. 2 o.s.ř. (tzv. excindační žaloba). Tento způsob obrany je stejný i v případě, že společné jmění manželů zaniklo, dosud však nedošlo k jeho vypořádání. Podle § 267 odst. 1 o.s.ř.: Právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona. Podle § 267 odst. 2 o.s.ř.: Obdobně podle odstavce 1 se postupuje, byl-li nařízeným výkonem rozhodnutí postižen majetek patřící do společného jmění manželů nebo který se považuje za součást společného jmění manželů (§ 262a odst. 1 o.s.ř.), avšak vymáhaný závazek vznikl za trvání manželství jen jednomu z manželů při používání majetku, který a) podle smlouvy o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů nebo podle smlouvy o vyhrazení vzniku společného jmění ke dni zániku manželství nepatřil do společného jmění manželů, a oprávněnému byl v době vzniku vymáhané pohledávky znám obsah smlouvy, b) náležel výhradně povinnému proto, že jej nabyl před manželstvím, dědictvím, darem, za majetek náležející do jeho výlučného majetku nebo podle předpisů o restituci majetku, který měl ve vlastnictví před uzavřením manželství nebo který mu byl vydán jako právnímu nástupci původního vlastníka, anebo že slouží podle své povahy jen jeho osobní potřebě.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, byl jste odsouzen za útisk, bylo vedeno několik kárných žalob. Pouze díky bezzubosti zákonů jste dostal pouze napomenutí. Na internetu a sociálních sítích je Vaše jméno skloňováno a nenáviděno. Bojíte se lynče?
JUDr. Tomáš Vrána, soudní exekutor
Předně za trestný čin útisku mne nikdo ani nestíhal ani neodsoudil, to už bych nemohl být exekutorem. Věřím, že činnost exekutora je v demokratické společnosti potřebná a že se nacházíme v civilizované Evropě 21. stolení, kde k lynči nedochází.
Čtenářský dotaz
Až padne ekonomický fašismus, jsou exekutoři připraveni zodpovídat se za své zločiny před spravedlivými soudy?
JUDr. Tomáš Vrána, soudní exekutor
Pokud někdo páchá zločiny, pak takové jednání je trestné i dnes a nemusí čekat na pád režimu. O vině a trestu rozhoduje soud. Exekuční činnost však podle žádného ustanovení trestního zákona není trestná a jde o zákonem předpokládaný, dovolený a regulovaný postup, jak se věřitel může domoci svých práv. Nelze přehlédnout ani preventivní účinky exekucí na platební morálku ve společnosti, neboť podnikatel, který neplatí faktury získává významnou konkurenční výhodu oproti těm, kteří své závazky dodržují, ale zároveň dostává do problémů své dodavatele, čímž vzniká nezaviněná druhotná platební neschopnost. Odbočím trochu do historie: V důvodové zprávě k občanskému soudnímu řádu z roku 1963 se píše „lze očekávat, že s postupujícím vývojem společnosti a růstem uvědomění občanů se bude dobrovolné plnění uložených povinností stávat čím dále tím více samozřejmostí.“ K zavedení exekutorství v roce 2001 došlo proto, že nebyly tyto ideály nebyly naplněny a naopak se v devadesátých letech stalo pravidlem neplacení závazků a nerespektování soudních rozhodnutí, jakož i vůbec veřejné moci. Věřitelé v České republice se v devadesátých letech marně domáhali po státu, aby prostřednictvím soudní moci prováděl efektivní výkon exekučních titulů, začali po vzoru sousedních států volat po změně, kterou mělo být zřízení samosprávné organizace soudních exekutorů, jenž by výkon rozhodnutí prováděli jako svobodné povolání. (srov. VLK, Václav. Exekuční řád a advokáti – poznámky k zákonu č. 120/2001 Sb. Bulletin advokacie, 2001, č. 8, s. 45-49). Konkrétně bylo poukazováno na to, že „každý má právo se u soudu domáhat ochrany svého práva, které bylo ohroženo nebo dokonce porušeno. Změny ve společenském a právním systému se však v uplynulých letech nežádoucím způsobem projevily na neefektivitě soudů. Tripes k tomu uvedl, že „problémem není jenom délka nalézacího řízení, ale i neefektivnost a zdlouhavost řízení vykonávacího (exekučního). Po vyhraném soudním sporu často dochází k tomu, že v důsledku zdlouhavé a nepružné exekuce není soudem přiznané právo oprávněného uspokojeno. Současný neutěšený stav při vymáhání práva v naší zemi může vést nejen ve ztrátu důvěry v soudy, ale i v základy právního státu vůbec a ve svém důsledku vede k hledání praktických možností, jak vymoci oprávněnou pohledávku jinou než zákonnou cestou.“(TRIPES, Antonín. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání, Praha: C.H.Beck, 2006, s. 403). Přenosem některých pravomocí státu (soudů) na exekutory, při zachování pravomoci soudů i v této oblasti, dojde na základě tohoto zákona k odlivu části agendy, dosud vykonávané výlučně soudy, na nově ustavované soudní exekutory. Soudům se tím umožní soustředit převážnou část jejich potenciálu na nalézací řízení, v němž je jejich úloha nezastupitelná. Materiální zainteresovaností soudních exekutorů na výsledcích exekuce dojde nepochybně ke zvýšení efektivity vymáhání pohledávek, a to při důsledném zachování ústavních kautel zákonnosti. Tyto kautely jsou zejména garantovány podrobnou procesní úpravou obsahu a rozsahu činnosti exekutora a jeho přesného postupu při provádění exekuce.“ (Blíže viz. důvodová zpráva k zákonu č. 120/2001 Sb., sněmovní tisk č. 725, III. volební období 1998-2002 [online], www.psp.cz, 22.9.2000 [cit. dne 15.10.2011], dostupné na http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=3&T=725). Podle Kolesárové na druhé straně zřejmé selhání státu při zajišťování vymahatelnosti práva reálně hrozilo ztrátou důvěry občanů v soudy. Exekuční řád měl napomoci budování právního státu, zlepšit vynutitelnost práva a vymahatelnost pohledávek. Dokonce lze říci, že exekučním řádem stát chrání dlužníky před svévolným a nekontrolovaným vymáháním práva samotnými věřiteli, kteří si k tomu účelu před patnácti lety najímali východoevropany.
Čtenářský dotaz
Jak jste spokojen s cenzurou, která vládne v České republice. Pomáhá to exekutorům?
JUDr. Tomáš Vrána, soudní exekutor
Dnes a denně čtu v novinách o exekutorech a rozhodně nejde o chvalozpěvy, takže cenzura v tomto ohledu žádná není. Exekutorům samozřejmě nepomáhá, když o nich média, zneužívaje jejich povinnosti mlčenlivosti, píší jednostranně, ale kdy jste si naposledy přečetli něco pěkného o ČEZu, politicích nebo celebritách? Média žijí z toho, že jsou sledována nebo čtena. Pokud píší nepravdu, je to na jejich odpovědnost. Cenzura s tím nemá nic společného a nemá v naší zemi co dělat.
Čtenářský dotaz
Bude stale moznost zacit exekuci, i kdyz se k dluznikovi nedostala informace o dluhu, soudu a nebyl mu dorucen ani platebni prikaz? Stalo se mit to uz dvakrat, ze mi dorucovali dopisy od soudu na byvalou adresu a nasledne jsem byl rok a pul prakticky bez prijmu.
JUDr. Tomáš Vrána, soudní exekutor
Od 1.1.2013 se zavádí tzv. předžalobní výzva, podle které věřitel bude muset upomenout dlužníka o dluhu dříve, než podá žalobu k soudu, jinak mu soud nepřizná právo na náhradu nákladů právního zastoupení advokátem. Výzva se posílá na věřiteli poslední známou adresu dlužníka. Pokud adresát nemá zřízenu datovou schránku ani nemá v centrální evidenci obyvatel uvedenu adresu pro přebírání úředních písemností, pak mu soudy a jiné státní orgány budou zpravidla doručovat na adresu jeho trvalého pobytu, i když tam nebydlí. Proto je třeba si doručovací adresu při každé změně hlídat, a to jak ve vztahu k věřitelům, tak úřadům. Pro doručování soudních a jiných úředních písemností si nechte zřídit datovou schránku, pak nic nepropásnete.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, nechápu jak můžete zastřešovat takovouto činnost. Vždyť v 90% řešíte drobné, nesmyslně navýšené pohledávky a nemyslím si, že cílem zákonodárců bylo to aby se věřitelé nesmyslně obohacovali ve spojení s exekutory. Stejně v případech jako je můj, kdy už nemám žádný majetek a stále exekuce asi za 25 milionů nic nezmůžete.
JUDr. Tomáš Vrána, soudní exekutor
Exekutorovi nepřísluší soudit a hodnotit pravomocné soudní rozhodnutí, stejně tak mu nepřísluší hodnotit dlužníka. Ve sporném soudním řízení proti sobě stojí vždy dvě strany, z nichž vyhrát zpravidla může jen jedna, pokud se nedomluví na smíru. Přitom úspěch ve věci a spraveldnost nejsou stejné pojmy. Někdy nezbude, než se podvolit soudnímu rozhodnutí. Povinností exekutora pak už není právo nalézat, ale vykonat to, co určil soud. To znamená vykonávat exekuční činnost podle exekučního řádu na základě pověření soudu. Ani v exekuci, která se následně ukáže jako neoprávněná, nemůže exekutor, kterého pověřil soud zůstat nečinným, jestliže je nečinným povinný, protože nesmí vykonávat zastoupení účastníků. Od toho jsou advokáti. Nečinnost exekutora, byť vychází z vnitřního přesvědčení, je kárným deliktem. Nečinit úkony v exekuci může exekutor jen tehdy, je-li exekuce odložena, přerušena nebo tomu brání jiné procesní podmínky.
Čtenářský dotaz
Zdravím Vás pane doktore, rád bych se Vás zeptal, jaká kontrolní a případně nápravná opatření uplatňuje exekutorská komora. Jak jsou dle Vaší zkušenosti kontroly četné a jak přísnému dohledu v praxi ze strany komory podléháte? Děkuji za odpověď.
JUDr. Tomáš Vrána, soudní exekutor
Dobrý den, kontroly ze strany Exekutorské komory a Ministerstva spravedlnosti jsou dvojího typu: 1) abstraktní, kterou vykonává hlavně Ministerstvo spravedlnosti, kdy na exekutorský úřad skutečně někdo přijede, zpravidla dva až tři zaměstnanci orgánu dohledu a zkontrolují, jak exekutor vede spisy, úřední desku, jestli ve spisech dodržuje lhůty, jak doručuje, jak má zabezpečenu ochranu listin, jestli je úřad dostupný pro veřejnost a projdou si třeba 4 desítky náhodně vybraných spisů. Taková kontrola bývá zpravidla jednou za rok, na větším úřadu trvá dva až tři dny a dá komplexní obrázek o tom, jak který úřad funguje. 2) Konktrétní kontrola - ta se děje na základě podnětu, nejčastěji podnětu účastníka řízení, kdy v konkrétním spise dojde stížnost k dohledovému orgánu a exekutor se mu k ní musí vyjádřit a zaslat spis ke kontrole. Nejsilnější kontrolu nad exekutorem proto vykonávají samotní účastníci.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, v návaznosti na dotaz p. Luboše Konečného. Je samozřejmě jasné, že Vám jako vykonavateli nepříšluší zasahovat do soudních přelíčení, která rozhodují o tom, co jak kde a za kolik budete vymáhat. Určitě je zde však morální aspekt, který už hodnotit může kdokoliv, takže i Vy jako vykonavatel. Jak se z morálního hlediska díváte na případ člověka, kterého zanedbatelný delikt dostane skoro na ulici vs. případ dlouholetého dlužníka, který díky krachu svého podnikatelského záměru není schopen splácet velké peníze ? Myslím, že obohacování exekturoských firem, potažmo věřitelů právě na takovýchto "malých rybách" je přímo do očí bijící.
JUDr. Tomáš Vrána, soudní exekutor
Podívejte se, odměna exekutora stejně jako u ostatních právnických profesí je dána vyhláškou ministerstva spravedlnosti. Stát exekutorům ukládá povinnosti, ale na exekuční činnost nikterak nepřispívá. V republikovém měřítku je 60% pohledávek uplatněných v exekuci nedobytných a tam nese exekutor náklady exekuce ze svého, protože věřitel podle Ústavního soudu náklady marné exekuce nehradí a ponese je exekutor ze svého. Na jeden spis to může být i několik tisíc korun, pokud exekutor dělal svoji práci poctivě a dlužníka hledali jeho vykonatelé i v terénu. Přitom exekutorovi žádný právní předpis neumožňuje odmítnout provádět i marnou exekuci a musí konat, dokud nebude exekuce zastavena. "Obohatit" se exekutor může jen tehdy, jestliže něco vymůže pro věřitele a to mu ještě odměna musí stačit i na pokrytí ztrát vzniklých v těch bezvýsledných exekucích. Z pohledu daňového práva jsou exekuce pro věřitele službou, ukažte mi jinou službu prováděnou soukromým subjektem zadarmo. Ano byla to moje volba stát se exekutorem, ale o sdírání a obohacování tady nemůže být řeč. Z morálního hlediska se mi jako občanovi také nelíbilo, že některé subjetky drobné pohledávky skupovaly za 130% nominální hodnoty, aby je pak uplatnily u soudu a v exekuci a získaly tak přisouzené tučné náklady řízení. To ale zavinil Ústavní soud v letech 2004-2006, kdy řekl, že věřitel náklady marné exekuce platit nemusí. Potom teprve nastal boom se skupováním pohledávek, kdy vymožena mohla být tak každá pátá pohledávka, ale podle hesla: "však ono nás to vlastně nic nestojí, buď zaplatí buď dlužník nebo exekutor", se to obchodníkovi s pohledávkami pořád rentuje. Mělo to ale přecejen jednu výhodu: dopravní podniky vlastněné většinou městy dosud nebyly ve ztrátě, protože pohledávky měly zaplaceny hned. Časem se tyto mezery vyplní zvýšením jízdného, které zaplatí poctiví cestující anebo sponzoringem z rozpočtu města, kdy peníze budou chybět jinde. Avšak i zanedbatelný dluh je dluhem, pokud to jen jde, snažíme se takovou exekuci řešit šetrně. Bohužel se setkáváme spíše s naprostou neochotou a pasivitou řešit i malé dluhy po dobrém. Pokud to nejde ani srážkami ze mzdy ani adekvátními splátkami, musíme si plnit zákonnou povinnost vymoci pohledávku věřitele, i kdyby to v konečném důsledku mělo znamenat dražbu domu. Přeplatek se vrací dlužníkovi, nelze ho zvýhodňovat jen proto, že má majetek větší hodnoty, než je dluh. Krach podnikatelského záměru nikoho povinnosti uložené soudním rozhodnutím nezbavuje a věřitelé, ať jsou jacíkoli, na to mají nárok.
Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru