Možnosti, jak spořit na stáří, se od začátku příštího roku rozšíří. Změní se i ty současné. Poslanci totiž schválili prováděcí zákon k důchodové reformě. Přehlasovali tak veto prezidenta Václava Klause a prosadili se po dlouhých tahanicích i proti tvrdému odporu opozice.

Přesto, že je reforma penzijního systému dlouho tématem číslo jedna, je okolo ní stále spousta nejasností a zmatku. 

Tady najdete odpovědi na 22 klíčových otázek, které vám pomůžou vyznat se v novém systému a jednoduše vysvětlí hlavní změny, které nás čekají. 

1. Co se změní od začátku roku?

Hlavní změnou je vznik tzv. druhého pilíře důchodového systému. Ten začne fungovat od prvního ledna vedle dosavadního průběžného státního důchodového systému a soukromého penzijního připojištění. Změní se také penzijní připojištění, kde se rozšíří nabídka fondů. 

2. Co druhý pilíř znamená?

Jedná se o dobrovolný systém spoření na stáří pro ty, kteří se nechtějí spoléhat jen na státní důchody a penzijní připojištění. Fungovat bude tak, že na státní důchody si půjde odvádět z hrubé mzdy místo 28 procent jen 25 procent.

Zbývající tři procenta bude člověk posílat na svůj účet u penzijní společnosti, kterou si sám vybere. K tomu ale bude muset přidat další dvě procenta ze svého.

3. Co je na druhém pilíři zajímavé? 

Bude zde na výběr mezi čtyřmi investičními strategiemi. Podle té se budou dál úspory zhodnocovat. Při dlouhodobém spoření by tak měla nastřádaná částka být vyšší, než když se jen člověk spolehne na stávající možnosti.

4. Jaké možnosti budou ve druhém pilíři?

V nabídce budou čtyři fondy s různou rizikovostí. Půjde o důchodový fond státních dluhopisů, konzervativní, vyvážený a dynamický fond. Lišit se budou podle rozložení investic mezi dluhopisy, akcie a další cenné papíry.

Kdo nebude spokojený například s dynamickým fondem, bude moci přestoupit k jinému fondu z nabídky stejné penzijní společnosti.

5. Pro koho se druhý pilíř hodí? Kdo by se měl mít naopak na pozoru?

Hlavně pro mladé lidi s nadprůměrným příjmem, především pak pro muže. Naopak na pozoru by se měly mít ženy – v průběhu mateřské a rodičovské dovolené totiž nebudou posílat žádné příspěvky do druhého pilíře.

Podobně mohou na druhý pilíř doplatit i často a dlouhodobě nemocní lidé. Nevýhodný je tento systém i pro starší lidi, kteří mají nízké příjmy.

6. Je nějaké omezení, kdo do nového systému může vstoupit?

Jde sice o dobrovolný systém, ale vstup bude omezen věkem. Do poloviny příštího roku se musí rozhodnout každý, komu je víc než 35 let, jestli se do nového systému zapojí, nebo ne. Od července příštího roku pak do něj budou moci vstoupit už jen lidé mladší 35 let.

7. Lze z druhého pilíře vystoupit?

Ne. Kdo do druhého pilíře vstoupí, nebude z něj už moct odejít. Přitom se lidé nad 35 let musí rozhodnout jen během prvních šesti měsíců příštího roku. To ovšem nebude vůbec jasné, jak se jednotlivých fondům bude dlouhodobě dařit. Jisté je jen to, že kdo se ale jednou zapojí, už nebude mít šanci vrátit výhradně ke státnímu důchodu.

8. Co se stane, když se do druhého pilíře zapojím, ale přijdu o práci a nebudu moct posílat část ze mzdy na penzi?

V tom případě se vlastní příspěvky automaticky přeruší a stejně, jako je tomu v případě klasického sociálního pojištění, se neplatí. Ve chvíli, kdy opět člověk získá zaměstnání, začne znovu odvádět příspěvky.

9. Jaká jsou v druhém pilíři rizika?

Těch je několik. Kromě nemožnosti ze systému vystoupit je to především nejistota, zda a jak bude systém vůbec dlouhodobě fungovat. Například ČSSD říká, že pokud se dostane v příštích volbách k moci, druhý pilíř zruší.

Kromě toho není jasné, jak si jednotlivé fondy povedou a ve chvíli, kdy se člověk do systému zapojí, již z něj není cesty ven. Neexistuje přitom ani žádná garance, že se systém nezhroutí, nebude zrušen, zestátněn nebo vytunelován. 

10. Jak v důchodu člověk své peníze získá? 

I to je terčem kritiky. Jsou tři možnosti, jak čerpat peníze z druhého pilíře. Chybí mezi nimi ale varianta, kdy by si člověk vybral na začátku důchodu jednorázově všechny naspořené peníze.

Na výběr tak bude jen mezi doživotní penzí, doživotní penzí s pozůstalostním důchodem na tři roky (tedy v případě úmrtí je vyplácena pozůstalostní penze ve stejné výši) a vyplácením formou renty po dobu minimálně 20 let. 

11. Kolik si člověk může naspořit na důchod?

Na webu ministerstva práce a sociálních věcí si můžete vyzkoušet důchodovou kalkulačku, kde zjistíte, jaký důchod vás nejspíš bude čekat, když se zapojíte do druhého pilíře. 

12. Co se stane se stávajícím penzijním připojištěním?

To bude fungovat dál, ale i tady budou změny. Stávající penzijní fondy se přemění v transformované fondy. Současné smlouvy budou fungovat dál podle dnešních podmínek. U nových už ale budou jiná pravidla.

 



Penzijní připojištění


Zajímá Vás, jak se daří současným penzijním fondům? Tady si můžete porovnat jejich výkonnost a uzavřít smlouvu s tím nejvýhodnějším pro Vás. Za stávajících podmínek je to možné už jen do konce listopadu.  



>> Průvodce penzijním připojištěním


 

13. V čem bude nové penzijní připojištění jiné?

U stávajících smluv je garantován tzv. nezáporný výnos, tedy že se fond nedostane do ztráty, nebo ji klientovi dorovná. To vede ke konzervativním investičním strategiím a nízkým výnosům, které sotva pokryjí míru inflace.

U nových smluv, uzavřených až po prvním lednu 2013, taková záruka už nebude. Na druhou stranu to ale umožní dynamičtější investiční strategie, které mají zajistit z dlouhodobého hlediska i zlepší zhodnocení peněz.

14. Rozšíří se nabídka v třetím pilíři?

Ano. Nové dobrovolné fondy penzijního připojištění se budou jmenovat účastnické fondy a každá společnost nabídne až čtyři investiční profily, které se budou lišit podle rizikovosti. Většina společností chystá fondy s konzervativní, zajištěnou, vyváženou a dynamickou investiční strategii. Možné bude přecházet mezi jednotlivými typy v rámci jedné penzijní společnosti.

15. Lze se přihlásit ještě do současných penzijních fondů, které garantují nezáporné zhodnocení? 

Ano, ale je to možné už jen do 30. listopadu. 

16. Změní se systém výplaty naspořených peněz?

Ano. Na rozdíl od stávajících fondů nebude v těch nových od příštího roku už možný výběru až poloviny naspořené částky po 15 letech spoření (formou výsluhové penze). To je a dál zůstane možné u smluv sjednaných do konce listopadu.

Naspořené peníze v nových účastnických fondech bude možné vybrat nejdříve v 60 letech a po 60 měsících spoření. Na výběr bude mezi jednorázovým vyrovnání, doživotní penzí a penzí na dobu určitou.

17. Bude možné přestoupit mezi současnými a novými fondy penzijního připojištění?

Půjde jen přestoupit do nových fondů. Vrátit se zpátky do těch současných se stávajícími podmínkami už nepůjde. Kdo chce mít zaručeny současné podmínky, musí si penzijní připojištění zařídit ještě do konce listopadu. 

18. Co když nebudu s penzijním fondem spokojený?

Bude možné přecházet mezi jednotlivými investičními strategiemi, jednou ročně bude změna zdarma. Stále bude možné měnit i výši měsíční úložky.

19. Mohu být zároveň v několika fondech?

To je omezené. Je možné být v jednom fondu ve druhém pilíři a zároveň v jednom fondu ve třetím pilíři. Pokud již máte penzijní připojištění, můžete v něm zůstat a když se vám časem bude víc zamlouvat některý z nových fondů, můžete do něj pak přejít. Mít ale připojištění v současném konzervativním a například novém dynamickém fondu nepůjde.

20. Může zaměstnavatel dál přispívat na penzi? A ve kterém pilíři? 

Ano, to dál půjde jako dosud v rámci 3. pilíře. V novém, druhém pilíři si každý spoří jen ze své mzdy. 

21. Mění se i státní příspěvky u penzijního připojištění? Jak? 

Ano, stát chce lidi motivovat, aby si na stáří spořili víc ze svého. Dosud stačilo měsíčně ukládat alespoň sto korun a stát přispěl dalších 50 korun. Nově se limit pro získání příspěvku posune a minimální měsíční vklad bude 300 korun.

Za to se ale zvýší i minimální hodnota státního příspěvku na 90 korun. Kdo tedy spoří méně než 300 korun a nechce o státní příspěvek přijít, měl by si své měsíční úložky navýšit. Zvyšuje se ale i státní příspěvek, zatímco nyní posílá maximálně 150 korun měsíčně, od příštího roku se maximální výše státního příspěvku navýší na 230 korun měsíčně. Ten získají ti, kteří si budou spořit alespoň tisíc korun měsíčně. 

22. Změní se možnost odečíst si příspěvky ze základu daně? 

Ano. Od příštího roku bude s ohledem na odpočet ze základu daně nejvýhodnější pro snížení daní spořit 24 tisíc korun ročně (tedy dva tisíce korun měsíčně), zatímco dosud je optimální spořit 18 tisíc korun ročně (tedy 1500 korun měsíčně).