„Dáváme vládě čas do 10. června. Potom přistoupíme k razantnějším akcím, jako jsou například stávky,“ řekl HN předseda odborového sdružení železničářů Jaroslav Pejša. „Kdyby šlo jen o režijní jízdenky, tak by to nebyl takový problém, ale nám vadí desítky dalších věcí,“ dodal s tím, že hlavním problémem je penzijní reforma, kterou už odmítají i zaměstnavatelé.
Rušení výjimek je pro odboráře citelné i z toho důvodu, že Kalousek navrhuje zrušení možnosti odečtení odborových příspěvků od základu daně. Celkem se dnes jedná o roční úsporu maximálně v řádu stokorun. I o ni by však odboráři měli přijít.
Ministr financí Miroslav Kalousek přitom likvidaci výjimek avizuje dlouhodobě a ani představená verze zákonů, které tvoří daňovou reformu, nepřináší zásadní změny. Jen na zrušení daňového zvýhodnění stravování má stát inkasovat ročně o více než pět miliard korun navíc.
Celkem by na rušení výjimek měl stát vydělat až 15 miliard korun ročně. Zhruba 13 miliard však bude stát zavedení zaměstnaneckého výdajového paušálu, tedy nové daňové slevy pro všechny zaměstnance, která nahradí výjimky.
Pane ministře, nerušte nám stravenky, přeje si devět firem z deseti – čtěte ZDE
Vysoký manažer bez stravenek? To by byla diskriminace – čtěte ZDE
Jinak se Kalouskův návrh neodklání od původních záměrů. Stále platí zřízení jednotného inkasního místa od roku 2013, na které budou občané a firmy platit daně, pojistné a cla jednou částkou. Rozdělení této částky mezi zdravotní pojišťovny, Českou správu sociálního zabezpečení a další instituce už bude věcí státu.
Reforma také počítá se zrušením superhrubé mzdy, tedy hrubé mzdy navýšené o pojistné placené zaměstnavatelem, ze které se v současnosti vypočítává daň z příjmu pomocí 15procentní sazby. Od roku 2013 má sazba stoupnout na 19 procent, ale jelikož se bude daň počítat z hrubé mzdy, bude výsledná suma podobná. Zaměstnanec s příjmem 24 000 korun hrubého měsíčně tak dnes zaplatí na dani z příjmu po odečtení slev 2854 korun. Po reformě to bude 2240 korun.
