Sada opatření, jejichž cílem je omezit daňové úniky u DPH, neprošla Senátem. A to i přes to, že s ní většina senátorů souhlasí.

Novelu, která by zapsala na černou listinu zhruba 28 tisíc daňových hříšníků, ve čtvrtek vrátila horní komora parlamentu zpět do sněmovny.

Spojuje s ní pozměňovací návrh, jež by zachoval sazby DPH na současných 14 a 20 procenty.

 

Podle představ ministerstva má vzniknout seznam firem, které mají zpoždění v platbě daně. Ti, kteří s nimi budou obchodovat, budou ručit za to, že hříšníci daň zaplatí. Pokud ne, budou ji muset odvést za ně.

Podobné ručení vznikne, využije-li odběratel při platbě za poskytnutou službu či dodané zboží jiný než oficiální účet dodavatele. Ten mají nově firmy povinně zveřejňovat na internetu a uvádět na svých fakturách.

Elektronické podání daňového přiznání

Kromě toho novela zavádí například povinnost podávat daňová přiznání elektronicky nebo zdaňovat přijaté zálohy.

Nově registrovaní plátci DPH budou mít také povinně měsíční zdaňovací období. Zároveň návrh zrovnoprávňuje elektronické faktury s tištěnými.

„Jednal jsem v hospodářském výboru Senátu a myslím, že opatření mají podporu senátorů. Je škoda spojovat s nimi spory kolem výše sazby daně, když to s ní přímo nesouvisí,“ řekl HN náměstek ministra financí Ladislav Minčič. Ještě v pondělí přitom šéf hospodářského výboru senátu Jan Hajde napsal, že novelu „rozhodně podpoří“.


HNByznys najdete i na Facebooku. Nenechte si ujít nejdůležitější zprávy ze světa financí a staňte se našimi fanoušky - ZDE


Předseda senátorského klubu ČSSD Petr Vícha ale varoval, že k vrácení může dojít: „Se všemi opatřeními souhlasíme, ale je pravděpodobné, že i tak novelu vrátíme sněmovně s pozměňovacím návrhem na zachování sazeb DPH na současné výši.“

Podle Minčiče bylo navíc přijetí zákona klíčové, aby se vše stihlo připravit – hlavně list daňových dlužníků.

„Ministerstvo nemůže začít vydávat veřejné prostředky, dokud k tomu nemá zákonné oprávnění,“ vysvětluje. Seznam má podle návrhu fungovat již od 1. ledna 2013, a to na podobném principu jako insolvenční rejstřík, aby firmy nemusely informace o každém obchodním partnerovi vyhledávat zvlášť, ale měly možnost je automaticky ze systému načíst. Jeho přípravy ale zatím začít nemohou.

„Naše IT oddělení je v pohotovosti, nemělo by to být technicky zas tak náročné, je třeba ale zákon přijmout co nejdříve,“ dodává Minčič. Daňové úniky u DPH přitom tvoří každoročně kolem 15 miliard korun.

Návrh zákona tak nyní poputuje do Sněmovny, kde musí získat 101 hlasů.

 


Jak chce ministerstvo omezit úniky u DPH?

 

  • 1. Černá listina Institut nespolehlivého plátce má zveřejňovat podnikatele a firmy, kteří „závažným způsobem poruší povinnosti vztahující se ke správě daně“. Ti,co budou s takovými plátci obchodovat, ručí za to, že dodavatel řádně odvede daň z přidané hodnoty. Pokud ne,musí ji zaplatit odběratel. Potížím se dá vyhnout smluvní dohodou - dodavateli přijde na účet cena bez daně a odběratel odvede daň na účet finančního úřadu dodavatele. Subjektům na černé listině se také zkrátí zdaňovací období na jeden měsíc ze tří.
  • 2. Oficiální zveřejněné účty Podnikatelské subjekty mají nově v přihlášce k registraci k DPH uvádět všechna čísla obchodních účtů. Pokud při platbě za poskytnutou službu či dodané zboží využije odběratel účet jiný, ručí za to, že bude z platby odvedena DPH.
  • 3. Elektronická daňová přiznání Od ledna 2014 budou muset nově všichni plátci DPH podávat daňová přiznání elektronicky. To může přinést vyšší požadavky na administrativu a náklady na technické vybavení. Ty si ale mohou podnikatelé dát do daňových nákladů a položek na odpočet DPH. Povinnost se netýká malých podnikatelů - fyzických osob s obratem do 6 milionů. Podle propočtů ministerstva by si muselo pořídit počítač a internetové připojení zhruba 150 tisíc plátců. Náklady na to úřad odhaduje na necelých 10 tisíc. Podle údajů ČSÚ nepoužívá počítač při svém podnikání zhruba 250 tisíc podnikatelů. Ministerstvo předpokládá, že jde právě o drobné živnostníky. Limit 6 milionů korun byl proto stanoven tak, aby je dodatečných nákladů ušetřil. Počet fyzických osob, plátců DPH s obratem do 6 milionů korun totiž ministerstvo odhaduje na 300 tisíc. Zároveň dochází ke zrovnoprávnění elektronických faktur s fakturami tištěnými. To by naopak mělo „papírování“ omezit.
  • 4. Snížení obratu a kratší období Od roku 2014 má klesnout obrat pro registraci k DPH z milionu na 750 tisíc korun. Cílem je zvýšit příjem do státní pokladny. Nově registrovaní plátci budou mít navíc povinně měsíční zdaňovací období (již od 2013). Tím chce ministerstvo předejít situacím, kdy si odběratel každý měsíc uplatňuje odpočty daně na vstupu, zatímco dodavatel s čtvrtletním obdobím daň ještě nezaplatil. Stát se tak dostává do minusu a často se zaplacení daně od dodavatele ani nedočká.V praxi totiž vznikaly fiktivní dodavatelské firmy a docházelo k daňovým podvodům. Od tohoto opatření si ministerstvo slibuje 100 milionů korun navíc do veřejných rozpočtů v roce 2013. A v roce 2014 pak i díky snížení limitu pro registraci 200 milionů korun. Pro podnikatele má zkrácení zdaňovacího období podle ministerstva znamenat 5 hodin administrativní činnosti navíc kvůli potřebě vyplnit více daňových tvrzení.
  • 5. Služby pro zahraniční firmy Pražský průvodce poskytuje 80 procent svých služeb českým subjektům. Jedenkrát za rok ale provede turisty z Německa pro německou cestovní kancelář. Dosud by se i jen kvůli tomuto jednomu obchodu musel automaticky registrovat jako plátce DPH a platit daň ze všech svých průvodcovských počinů v daném roce. Nově se stane tzv. identifikovanou osobou. Bude se jako zvláštní plátce DPH chovat jen ve vztahu k přeshraničním dodáním z EU. Jako identifikovaná osoba nebude mít nárok na odpočet DPH.
  • 6. Zdaňování záloh Drobní podnikatelé, plátci DPH, kteří nemuseli vést účetnictví, dosud platili daň až při konečném vyúčtování plnění za zboží či služby. Nyní mají nově platit i za přijaté zálohy.
  • 7. Ručení oprávněného příjemce Při pořízení zboží z jiného členského státu, které podléhá spotřební dani - např. pohonných látek, odvádí při následném dodání spotřební daň tzv. oprávněný příjemce. DPH musí ale odvádět pořizující firma sama. Právě oprávněný příjemce má nyní za pořizující firmy ručit, že DPH řádně odvedou. Této povinnosti se oprávněný příjemce může vyhnout, pokud si smluvně s pořizovatelem dojedná, že pořizovatel daň řádně zaplatí.
  • 8. Stavební a montážní práce Dvě dodávky betonu na stavbu, které jsou v závislosti na způsobu uložení betonu vedeny jedna jako dodání zboží a druhá jako poskytnutí služby, podléhají odlišnému režimu zdanění. Firmy často tápaly, který z režimů mají uplatnit -zda klasický nebo režim přenesené daňové povinnosti. Nově, pokud dodavatel použije režim přenesené daňové povinnosti a odběratel jej akceptuje, automaticky se obchod zařadí do tohoto režimu.
  • 9. Osvobození prodeje bytů Prodlužuje se lhůta, po jejímž uplynutí budou moci být prodeje staveb, bytů a nebytových prostor osvobozeny od DPH, a to z 3 na 5 let od kolaudace.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru