Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba chce omezit export elektřiny vyrobené v Česku, minimálně v příštích pár letech. Uvažuje, že část poplatků za její přenos a distribuci přenese na její tuzemské výrobce.

"Poplatky dnes platí pouze koncový zákazník, nově je ale bude částečně platit i výrobce elektřiny," říká ministr Kuba. "Českou elektřinu to znevýhodní na zahraničních trzích," dodává.

Bude-li výrobce muset do ceny elektřiny promítnout i poplatky, na účtech pro české zákazníky se to podle MPO nepromítne.

Taková praxe je podle ministra běžná v celé řadě zemí Evropské unie. Evropská směrnice dovoluje tyto poplatky rozdělit až jedna ku jedné. Dnes činí poplatky zhruba 1400 korun za MW.

Hlavním důvodem převedení poplatků je podle Kuby omezení výroby elektřiny z uhlí. Ta se dnes často vyrábí v kondenzačních elektrárnách za nízké účinnosti, někdy jen okolo 20 procent.

Hodit se bude každá tuna uhlí

Plány ministerstva na úspory uhlí a jeho účinnějšího využití zejména při kombinované výrobě elektřiny a tepla ale zaberou několik let a tak bude Česko zejména v letech 2013 až 2015 potřebovat každou tunu uhlí navíc.

Loňský rok byl přitom co do vývozu rekordní, z Česka se zejména díky odstoupení Německa od jaderné energie vyvezlo přes 17 terawatthodin elektřiny.

Aktualizovaná státní energetická koncepce bude počítat se snížením výroby elektřiny z uhlí do roku 2040 o zhruba dvě třetiny. Zároveň bude nutné výrazně zvýšit účinnost spalování uhlí v energetických zdrojích a finančně zatížit vývoz elektřiny.

"Počítáme se snížením podílu elektřiny z uhlí ze současných asi 60 procent na zhruba 20 procent," uvedl Kuba. Elektřinu z uhlí podle něj v příštích letech z velké části nahradí jaderná energie, která se zvýší po dostavbě Temelína a po postavení pátého bloku Dukovan. "Zatím si nechci připouštět, že se Temelín nedostaví. Pro českou energetiku by to byl velký problém," uvedl Kuba.

Těžební limity, (ne)prolomit?

Státní energetická koncepce podle Kuby jasně neříká, zda nyní prolomit či neprolomit těžební limity uhlí na severu Čech. Rozhodnutí by však mělo padnout do roku 2020, uvedl ministr. Stát by v té době podle něj měl mít více jasno o budoucích možnostech a případné technologii, která by uhlí mohla nahradit. "Pro český teplárenský systém jsme schopni zajistit uhlí před limity do roku 2035," dodal ministr.

 



Srovnání dodavatelů elektřiny


Jednoduše a online porovnejte ceny všech dodavatelů elektřiny a uzavřete smlouvu s tím nejvýhodnějším.



>> Spočítat cenu elektřiny


 

V souvislosti s těžebními limity se chystá Kuba v příštích měsících předložit vládě takzvanou velkou novelu horního zákona, která upraví způsob vyvlastňování nemovitostí v oblastech, kde se těží uhlí. Přestože možnost vyvlastňování zrušila v červnu vládou schválená malá novela, Kuba chce, aby si stát tuto možnost ponechal.

Vyvlastnění pro těžbu ale musí podle něj být prokazatelně ve veřejném zájmu a umožněno jen firmě s majoritním státním podílem, aby stát mohl rozhodovat, kam vytěžené uhlí bude směřovat. Kuba chce také zvýšit poplatek těžebním firmám za vytěžené uhlí ze současných 1,5 procenta tržeb z prodeje hnědého uhlí.

Pro dodávky tepla by podle Kuby měly být více využívání spalovny odpadu. V každém kraji by měla v budoucnu fungovat asi jedna větší spalovna. "Je to jedno z nejekologičtějších řešení. Například ve Švýcarsku se spaluje 85 procent druhotného odpadu," řekl Kuba.

Ve státní energetické koncepci ministr počítá také s obnovitelnými zdroji. Jejich počet by měl v Česku v budoucnu dál růst, ale měly by se soustředit zejména do rodinných domů či malých objektů v obcích. Podle Kuby musí skončit masivní finanční podpora obnovitelných zdrojů, která zatěžuje peněženky spotřebitelů.