Hospodářské noviny zjistily, že koncové odběratele elektřiny čeká v roce 2013 zdražení. Důvod? Státní podpora obnovitelným zdrojům elektřiny klesne. Domácnosti tak zaplatí až o 3,5 procenta více. Zdražení pocítí i průmyslové podniky. Bývalý prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl tvrdí, že růst cen elektřiny příští rok může průmysl poškodit, rozsah ale podle něj nelze předem odhadnout.
Další dotace na využití obnovitelných zdrojů tak Míl odmítá s ohledem na skutečnost, nakolik tato podpora zatěžuje firmy i obyvatele. "Uděláme velikánské podpory, zjistíme, že je to celé špatně a jdeme na nulu. My jsme si ale příliš rychle sáhli na ten strop a státu v podstatě nic jiného nezbývá, než veškerou podporu zastavit," říká v rozhovoru pro server IHNED.cz muž, který rovněž vedl energetický kolos ČEZ.
Cena elektřiny opět poroste kvůli podpoře obnovitelných zdrojů. Jaké dopady to může mít na český průmysl?
Za posledních deset stoupla cena elektřiny i z další tisícovky důvodů, bohužel často stejně zbytečných, jako nyní. Samozřejmě to má špatné dopady. A pokud se k tomu přidají další vyšší vstupy, jako dražší práce či různé poplatky a daně, průmysl to může poškodit. Jak významně, to se nyní nedá odhadnout. Bude záležet na typech firem.
Sráží takto vysoká podpora obnovitelných zdrojů konkurenceschopnost českého průmyslu?
Je to celé smutné. Již v roce 2004 jsem jako prezident Svazu průmyslu a dopravy na jednání tripartity na tyto možné dopady upozorňoval. A členové vlády se mi vysmívali. Co mě mrzí je, že v té době to všichni bagatelizovali. A když jsme v letech 2007 a 2008 propočetli dopady opatření schválených Bruselem a přijatých českou vládou, tak jsem byl označován za člověka, co mate lidi. A nyní jsou všichni překvapení.
Jak se díváte na kroky na zastavení podpory obnovitelných zdrojů po roce 2013?
Chodíme ode zdi ke zdi. Uděláme velikánské podpory, zjistíme, že je to celé špatně a jdeme na nulu. My jsme si ale příliš rychle sáhli na strop a státu v podstatě nic jiného nezbývá, než veškerou podporu zastavit. Ani lidé a ani ekonomika na takovou podporu jednoduše nemají. Jestli byly ty peníze vynaloženy účelně nebo ne, to už je příběh o něčem jiném.
Má dnes tedy vůbec cenu bavit se o ideálním poměru obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny?
Všechny tyto plány na povinném podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny jsou nesmyslné a velmi jsme proti nim protestovali. Těch podíl 13,5 procenta jsme neměli nikdy schválit. Měli jsme to víc rozporovat. A tady vidím velkou promarněnou šanci v době našeho předsednictví.
Mnoha lidem uniká, že v té době jsme měli mnohem větší vliv, než odpovídá desetimilionové zemi. Tu příležitost jsme promarnili kvůli vnitřním sporům v této zemi. A když jsme to politikům říkali, tak nás nikdo neposlouchal. Každý žil jen ten svůj jeden den v Praze a nemyslel na budoucnost a peněženky lidí a podniků.
BIS upozorňuje na špatně nastavovanou legislativu, střety zájmů a podobně. Jak to bylo?
Troufnu si tvrdit, že v letech 2004 a 2005, kdy se tyhle věci dávaly dohromady, šlo v naprosté většině o obyčejnou lidskou hloupost, nekvalifikovanost a nezájem lidí, kteří se tím zabývali. Neviděl bych v tom nějaký sofistikovaný plán skupiny lidí.
A v roce 2009? To již MPO mělo připravenou novelu zákona, která mohla dopady solárního boomu omezit. Parlament jí ale nikdy neschválil.
Když se vám rozjede velký průmysl, s tím se rozjede i velká lobby. A někteří poslanci měli také svoje elektrárny a osobní zájmy na tom, aby to neprošlo. A slabá úřednická vláda nebyla jednoduše schopná něco podobného prosadit.
