Řecko odejde z eurozóny, je si jistý nejznámější ekonom v Německu Hans-Werner Sinn.

Krátce před úterní návštěvou kancléřky Angely Merkelové v Aténách zpochybnil prezident prestižního mnichovského ekonomického institutu Ifo snahy evropských politiků v čele s Merkelovou udržet silně zadluženou jihoevropskou zemi v měnové unii.

Klidně se o to s kancléřkou vsadím, říká Sinn, kterému v Německu vychází kniha o nástrahách evropského mezibankovního systému Target.

"Ekonomické problémy, které vzniknou z toho, že Řecko v měnové unii zůstane, jsou jednoduše neřešitelné," je přesvědčen dvaašedesátiletý profesor ekonomie, který se dlouhodobě netají skepsí ohledně setrvání Atén v eurozóně.

"Politici se stále domnívají, že existuje primát politiky nad ekonomickými zákony. To je iluze. Trvale vítězí vždy ekonomické zákony. Dnešní šlamastyka je výsledkem politiky, která věřila, že je možné porušovat ekonomické zákony," tvrdí Sinn.

Nejlepší pro Řecko i pro zbytek eurozóny by tak podle něj byl odchod Atén z měnové unie, mimo níž by mohlo devalvovat svou měnu a stát se znovu konkurenceschopným. To si ale podle něj musí Řekové rozhodnout sami.

"Řecko vystoupí a kancléřka Merkelová nebude mít pravdu - vsadím se s ní," prorokoval Sinn v listu Welt am Sonntag před úterní cestou Merkelové do Atén.    

Tam na ni čekají nejen obtížná jednání s tamními představiteli, ale i bouřlivé protesty nespokojených Řeků. Úřady se proti nim chystají podle německého tisku nasadit na 7000 policistů. Tolik jich prý bylo v ulicích řecké metropole naposledy v roce 1999 při návštěvě tehdejšího amerického prezidenta Billa Clintona.

Sinn svou prognózu o budoucnosti řecké ekonomiky v eurozóně vyslovil v rámci kampaně na svou novou knihu Die Target Falle (Past jménem Target), v níž varuje před dopady stejnojmenného mezibankovního systému. Pomocí něj si mohou evropské centrální banky prakticky neomezeně půjčovat peníze a poskytovat je svým bankám za nižší úrok než na trhu. To podle Sinna využívají především instituce ze zemí nejvíce postižených současnou krizí.

U Bundesbanky se tak podle mnichovského ekonoma nahromadily pohledávky za zhruba 750 miliard eur (18,7 bilionu Kč). Pokud by se eurozóna rozpadla, nemá podle něj německá centrální banka jistotu, že Němci tyto peníze někdy uvidí zpátky.

Šéf vlivného ekonomického institutu proto volá po reformě systému Target, na jejímž základě by se tato salda musela každoročně vyrovnávat, jako to funguje v USA. Bez této reformy vidí budoucnost černě. "Buď se euro zničí nebo bude znehodnocena velká část našeho majetku," varuje Sinn.

Politici i bankovní sektor ale jeho výtky vůči systému odmítají.

MMF: EU by měla uvažovat o restrukturalizaci řeckého dluhu

Věřitelské vlády zemí eurozóny by se měly připravovat na restrukturalizaci svých pohledávek vůči Řecku v případě, že se ukáže neudržitelnost řeckého dluhu. Řekl to nizozemskému listu Het Financieele Dagblad nizozemský zástupce Mezinárodního měnového fondu (MMF) Menno Snel.

"Příspěvek vlád bude v takovém případě jistě námětem diskusí," řekl Snel, který je ve 24členné výkonné radě MMF zástupcem Nizozemska a 12 dalších zemí z východní a jihovýchodní Evropy a Blízkého východu. Řecko se už na počátku tohoto roku dohodlo pod tlakem mezinárodních věřitelů na odpuštění zhruba poloviny svého dluhu u soukromých věřitelů. Jeho dluhová zátěž však tím klesla jen dočasně.

HNByznys na facebooku

/klikem na ikonu vstupte na profil/

Mezi eurozónou a MMF se vede spor o to, zda by nyní měly Řecku odpustit část dluhů i evropské státy. Evropští činitelé agentuře Reuters minulý měsíc sdělili, že MMF je tlačí k restrukturalizaci jejich pohledávek za Řeckem, což by politici měli vysvětlit voličům. Evropa chce zatím dát Aténám čas, aby se ukázalo, zda nová vláda bude schopna obnovit plnění plánu snižování rozpočtového deficitu.

V Aténách se nyní vedou rozhovory mezi řeckou vládou a zástupci takzvané trojky věřitelů, tedy Evropské komise, ECB a MMF. Rozhovory by měly být dokončeny do 15. října, tedy před summitem EU, který se uskuteční 18. a 19. října.

Řecko má nyní dostat dalších 31,5 miliardy eur (784 miliard Kč) z druhého balíku úvěrové pomoci. Řecký premiér Antonis Samaras nedávno uvedl, že Řecko vydrží bez dodatečných peněz maximálně do konce listopadu.

Řecko je od května 2010 závislé na dvou záchranných plánech, které připravila EU spolu s MMF. Výměnou za úvěrovou pomoc se Atény zavázaly k výrazným rozpočtovým škrtům a k ekonomickým reformám.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru