Vystudoval v Česku, ale za prací odešel do Německa. "Jsou zde podstatně lepší pracovní podmínky a vyšší plat," vysvětluje svou motivaci lékař Tomáš Filip, který nyní pracuje v saském Lipsku, kde absolvoval i část studia.
Zjednodušené podmínky odchodu za prací do Německa a Rakouska, které platí od loňského května, využily podobně i další tisíce Čechů.
Velký nával, kterého se němečtí a rakouští politici tolik obávali, se ale nekoná. Zatímco na konci roku 2010 pracovalo v Německu přes 14 tisíc Čechů, nyní je to už více než 23 tisíc lidí.
Necelých deset tisíc lidí, kteří odešli do Německa za prací, je ale na české poměry a nechvalně slavnou neochotu stěhovat se poměrně překvapivé číslo.
Nejčastěji odcházejí za prací do Bavorska, které kromě výhodné dostupnosti z Česka nabízí i nejvyšší mzdy a nejlepší pracovní podmínky.
Obory, ve kterých pracuje nejvíc lidí z nových zemí EU | |
1. | agenturní práce (zprostředkování do nejrůznějších oborů, např. obchod) |
2. | stavebnictví |
3. | zpracovatelský průmysl |
4. | služby |
5. | pohostinství |
6. | obchod |
7. | doprava a logistika |
Ačkoli do Německa za prací odcházejí i lékaři a další vysokoškoláci, nejčastěji tam pracují Češi ve stavebnictví, službách a zpracovatelském průmyslu.
Poptávka po Češích je ale například i v obchodních centrech v Drážďanech. Českých zákazníků totiž přibývá, a obchodníci proto chtějí mít i česky mluvící prodavače.
"Je tu řada obchodů, ve kterých by rádi zaměstnali Čechy. Nestačí ovšem jen znalost jazyka, ale musí se také trochu vyznat v dané oblasti," říká Susanne Gertoberens z Drážďan, která vede Německo-českou agenturu pro komunikaci.
Podobně i Průmyslová a obchodní komora v Erfurtu nyní jezdí sama hledat do Česka, Polska a Maďarska mladé lidi, kteří by měli zájem o odborné vyučení v Duryňsku.
"Kvůli klesajícím počtům německých uchazečů hrozí, že by třetina učňovských míst zůstala neobsazená," vysvětlil pro magazín Die Zeit Gerald Grusser z Erfurtské průmyslové a obchodní komory.
Poslední omezení pro volný pohyb pracovních sil i pro nové členské země Evropské unie, kam patří kromě Česka i Slovensko, Polsko, Maďarsko a další čtyři země, jsou zrušena od května loňského roku.
Podle údajů z konce května pracuje v Německu celkem 354 tisíc lidí z těchto zemí. To je o 94 tisíc víc než o rok dříve, kdy ještě bylo získání práce na německém trhu podstatně složitější.
Jejich podíl na celkovém počtu všech zaměstnaných v Německu tak představuje jen jedno procento.
Nápor nezaměstnaných z jihu Evropy
Nyní se ale ukazuje, že místo návalu Východoevropanů, před kterým někteří politici varovali a strašili jím své občany, tam přicházejí desítky tisíc nezaměstnaných z jihoevropských zemí silně postižených dluhovou krizí.
Lidí z Řecka, Španělska, Portugalska a Itálie pracuje v Německu nyní přes 452 tisíc, což představuje meziroční nárůst o 6,5 procenta.
Podobně ani do Rakouska neodešly davy lidí z Česka a dalších nových zemí EU. Oproti Německu sem ale nejčastěji míří za prací do hotelnictví a cestovního ruchu.
"Půl roku pracuji tady v zimní sezoně, vydělám si a pak půl roku jsem zase v Čechách," říká číšník Tomáš Malínek, který v zimní sezoně pracuje v alpském hotelu ve Štýrsku.
Právě v oblasti cestovního ruchu je v Rakousku stále velká poptávka po nových zaměstnancích, nedostatek je zde ale i řemeslníků a lidí v technických profesích.
Aktuální míra nezaměstnanosti v Německu je 6,8 procenta, vedle toho v Rakousku je situace na trhu práce ještě pozitivnější, míra nezaměstnanosti aktuálně dosahuje jen šesti procent.