Španělská vláda zřejmě bude muset požádat o nějakou formu mezinárodní finanční pomoci, protože země prochází hlubokou hospodářskou recesí a čelí stoupajícím nákladům na půjčky.

Uvedla to starostka Madridu Ana Botellaová, která je významnou členkou vládnoucí strany a manželka expremiéra José Maríi Aznara.

Podle agentury Reuters tak jako první z vedoucích španělských představitelů veřejně připustila, že země bude potřebovat finanční podporu.

"Není o tom pochyb. Je velmi pravděpodobné, že budeme muset požádat o pomoc od Evropské unie," řekla podle španělské agentury Europa Press Botellaová. "Zdá se to být nevyhnutelné," dodala.

Španělsko se již dříve dohodlo s eurozónou na pomoci v objemu až 100 miliard eur (zhruba 2,5 bilionu Kč) pro svůj bankovní sektor. Nyní se ale spekuluje o tom, že pomoc bude potřebovat i samotná španělská vláda, aby byla schopna plnit své závazky.

Španělsko má čtvrtou největší ekonomiku v eurozóně, delší dobu už se ale potýká s hlubokou recesí. Ta značně komplikuje snahu země plnit závazky vůči věřitelům za přijatelných finančních podmínek. Náklady na obsluhu státního dluhu se pohybují v blízkosti rekordních úrovní.

Španělsko se vrátí k růstu nejdřív za dva roky

První zemí eurozóny, která nezvládla své dluhy a požádala o mezinárodní finanční pomoc, se v roce 2010 stalo Řecko. Později se žádostí přišlo také Irsko a Portugalsko. Kvůli potížím v bankovním sektoru si pomoc vyžádal rovněž Kypr, o jeho žádosti se ale teprve jedná. Španělsko už zavedlo řadu reforem a má snahu přesvědčit investory i partnery v EU, že to s nápravou svých financí myslí vážně.

Mezinárodní měnový fond (MMF) minulý měsíc předpověděl, že pokles španělské ekonomiky v příštím roce zpomalí na 1,2 procenta z letošních 1,7 procenta. S návratem k hospodářskému růstu počítá až v roce 2014, kdy by měla ekonomika stoupnout o 0,9 procenta.