Pražský městský soud povolil obnovu řízení v případu vytunelovaných CS fondů, z nichž v 90. letech zmizela miliarda korun. Kauzu vrátil do přípravné fáze, tedy policistům k vyšetření.

Případ se týká miliardáře Pavla Tykače a dalších tří lidí, u kterých bylo dříve trestní stíhání zastaveno. Obnovu navrhl státní zástupce s tím, že se objevily nové důkazy.

Kdo je Pavel Tykač
Tykač začínal ve svých šestadvaceti letech dovozem počítačů. V roce 1994 s Janem Dienstlem a dalšími partnery převzali skupinu Motoinvest.

Po několika prvních úspěšných akciových a měnových spekulacích rozjeli takzvanou "třetí vlnu privatizace" - tažení, jehož cílem je shromáždit co největší balík akcií fondů a podniků, jež do té doby ovládaly převážně státní banky.

Postupně Motoinvest sám ovládl tři menší banky a řadu investičních společností.

Tykač se zviditelnil před sedmi lety vstupem do skupiny Czech Coal, která se zabývá především těžbou uhlí v severních Čechách.

Podle Tykačova mluvčího Jana Chudomela jsou novými důkazy "vylhaná svědectví skupiny osob vedených podvodníkem Chobotem, kteří se snažili Pavla Tykače neúspěšně vydírat".

Státní zástupce se podle něho nezabývá pravdivostí nových skutečností, ale pouze tím, zda byly či nebyly známé již dříve.

Trestní stíhání Tykače, dříve spolumajitele firmy Motoinvest a nyní vlastníka těžařské společnosti Czech Coal, bylo v roce 2007 zastaveno.

Zpochybňovaná transakce se odehrála v roce 1997, šlo o převod majetku CS Fondů v hodnotě přes 1,23 miliardy korun. Fondy počátkem roku 1997 ovládala prostřednictvím správcovské firmy CS Fond skupina Motoinvest.

Peníze ale odpluly z CS fondů poté, co je Motoinvest opustil. Proto není jasné, zda krádež organizovali právě lidé z Motoinvestu.

Tykač podezření opakovaně popřel, je prý obětí vydírání.

Motejlek: Tykač má hodně nepřátel

Že tentokrát Pavlu Tykačovi může skutečně hrozit nějaký právní postih si myslí novinář Miroslav Motejlek.

"Z CS fondů skutečně zmizela miliarda korun. Pak je tu ale ještě asi deset dalších fondů, ze kterých dohromady zmizelo deset miliard korun. Třeba fond Creditanstalt z první vlny privatizace, z něj zmizelo asi pět miliard korun, tam taky byl Tykač. Další miliardy stála daňové poplatníky Agrobanka, kde Tykač také působil," řekl Motejlek v rozhovoru pro ČT24.

Pavel Tykač si podle Motejlka udělal řadu nepřátel svým "sociopatickým" chováním. "Posílal dopisy manželce šéfa Sokolovské uhelné, bezdůvodně zastavil dodávky uhlí pro elektrárnu Opatovice, odstranil Martina Romana z čela ČEZ," řekl Motejlek.

Opětovné vyšetřování Pavla Tykače podle Motelka může ohrozit lidi jako jsou Martin Roman či Antonín Koláček.

"To jsou ta samá jména, která se objevují i v kauzách mladších než těch z 90. let, jako privatizace Plzeňské Škody nebo Mostecké uhelné," dodal Motejlek.

Shrnutí: Kauza tunelování CS Fondů se táhne již patnáct let

V březnu 1997 byl ze tří fondů spravovaných společností C.S. Fond převeden majetek v hodnotě 1,23 miliardy korun na účet makléřské společnosti Umana. Jako protihodnotu dostal fond téměř bezcenné akcie firmy Drůbež Příšovice. Peníze byly odčerpány z Plzeňské banky, která byla depozitářem fondu. Peníze se už zpátky získat nepodařilo - většina skončila na účtech v zámoří. CS Fondy do února 1997 ovládala finanční skupina Motoinvest, kterou ovládal finančník Pavel Tykač.

V únoru 2007 zmírnil odvolací soud předchozí rozsudek pražského městského soudu a poslal do vězení za podvod čtveřici mužů. Bývalý jednatel Umany Josef Matoulek dostal osm let vězení, další jednatel této firmy Vladislav Naď si vysloužil pět let, uprchlý makléř Umany Tomáš Roit a tehdejší předseda představenstva správcovské společnosti CS Fondů Václav Vojtíšek (dříve Václav Franta) dostali po čtyřech letech. Matoulek, který v srpnu 2009 nastoupil do vězení, se opakovaně a marně snažil verdikty zvrátit. Naposledy jeho žádost odmítl v polovině června pražský vrchní soud.

Kvůli vytunelování CS Fondů jejich pokračovatel, otevřené fondy Akro, požadoval po státu více než miliardové odškodné kvůli tomu, že úředníci nepozastavili převod peněz do zahraničí. Prvoinstanční soud Akru v lednu 2005 vyhověl, verdikt ale zrušil odvolací soud. Spor o pohledávky, které kvůli úrokům vyšplhaly na čtyři miliardy korun, je nyní u pražského městského soudu, kam ho vrátil Nejvyšší soud. Letos v dubnu Hospodářské noviny napsaly, že pohledávku koupila od Akra firma Naval Architects Shipping Company, za kterou podle deníku stál Tykač.

 


 

Pavel Tykač podrobně:

 

Pochází z Čelákovic (narozen 15. května 1964), vystudoval elektrotechnickou fakultu na ČVUT a krátce pracoval v podniku TOS Čelákovice. Po listopadu 1989 začal podnikat, prodával počítače a po prodeji svého podílu ve firmě se soustředil na finanční investice ve skupině Motoinvest. Ta na sebe upoutala pozornost v roce 1995, kdy rozjela takzvanou třetí vlnu privatizace a pomocí mohutné reklamní kampaně nabídla odkoupení akcií od drobných akcionářů. Motoinvest získal akcie v řadě fondů či bank a shromáždil tak významné balíky.

Mezi nimi i v Agrobance, která však nakonec v roce 1996, kdy ji Motoinvest kontroloval, zkrachovala. Proti aktivitám Motoinvestu zasahovala Česká národní banka a zajímala se o ně také policie. V roce 1999 byl Tykač krátce poradcem ministra financí Iva Svobody (ČSSD), který byl odsouzen za vytunelování firmy Liberta. Po rozpadu Motoinvestu se stáhl do ústraní a o jeho dalších aktivitách se v médiích objevovaly jen sporadické informace; věnoval se například obchodu se špatnými dluhy.

Tykač, jehož majetek odhadují v poslední době média na zhruba 30 miliard korun, se na scéně znovu objevil před šesti lety, když získal 40 procent Mostecké uhelné (MUS). Druhého největšího producenta hnědého uhlí v ČR (nyní Czech Coal) Tykač definitivně ovládl loni, za zbývající polovinu zaplatil podle médií zhruba deset miliard korun. Kvůli smlouvám o dodávky uhlí je Tykač a Czech Coal již dlouho ve sporu s ČEZ a letos zastavil dodávky pro Elektrárnu Opatovice patřící Energetickému a průmyslovému holdingu. Jednání o nové smlouvě na dodávky uhlí pro elektrárnu zatím k výsledku nevedla.

Tykač čelil v letech 2006 až 2008 kvůli tunelu v CS Fondech obvinění, jeho stíhání však žalobci zastavili. Kauzu znovu otevřel začátkem letošního roku kontroverzní podnikatel František Bušek, dříve známý pod jménem Chobot, který oznámil, že Tykačovi pomáhal CS Fondy vytunelovat. Řekl to při líčení před soudem, který rozhodoval o vině někdejšího úředníka ministerstva financí a jednatele firmy, jež se zapojila do obchodů s akciemi fondů. Oba muži byli osvobozeni. Tykač podezření opakovaně popřel, je prý obětí vydírání.

Související