Uhlíkové účetnictví zahrnuje měření a porovnávání emisí skleníkových plynů organizace během vykazovacího období. Fosilní paliva vypouštějí během hoření množství oxidu uhličitého. Jakmile je jednou identifikováno množství a typ paliva, mohou být vypočítány emise uhlíku ze spalování fosilního paliva.
Systém uhlíkového účetnictví by měl umožnit firmám stát se zběhlými v identifikaci, analýze, kontrole účtů, sledování, řízení, porovnávání výkonnosti a podávání hlášení o emisích uhlíku, dopadu na životní prostředí a spotřebě energie.
Uhlíková daň by mohla zdražit uhlí pro domácnosti a malé firmy zhruba o polovinu a přinést ročně do státního rozpočtu asi pět miliard korun.
Čtyři miliardy by do rozpočtu zaplatili spotřebitelé uhlí, zbytek ti, kteří ve svých kotlích pálí lehký či těžký topný olej. Vyplývá to z úvah a propočtů ministerských expertů.
"Cena uhlí by narostla o více než polovinu, těžkého topného oleje o třetinu až polovinu a lehkého topného oleje o čtvrtinu nebo třetinu," uvedl náměstek ministra financí pro daně Ladislav Minčič. O zdanění zemního plynu, které by tyto sazby výrazně snížilo, se ještě bude jednat. Daň by se měla vybírat od počátku roku 2014, její přípravu ale lze o něco urychlit.
Ministerstvo financí vychází z představy, že se daň bude vybírat jen z uhlí a topných olejů a že ji nebudou platit elektrárny, teplárny a velké firmy, které dostávají či nakupují emisní povolenky.
Pět miliard korun vybraných díky dani přitom není nepřekročitelná hranice; náměstek Minčič připustil výběr až sedmi miliard, ministr Kalousek zmínil dokonce interval deset až 12 miliard korun.
Jak to je jinde?
Průzkum byl proveden mezi téměř 1 000 společnostmi po celém světě. 48 % z nich podnikalo v oblasti výroby. Nejvíce zastoupeny byly firmy se 100 až 1 000 zaměstnanci a s ročním obratem do 50 milionů dolarů.
Průzkum měl zjistit, jak jsou podniky schopné a ochotné monitorovat své emise skleníkových plynů. Dalším cílem bylo zmapovat technologie/metody, které společnosti pro omezování emisí používají. Identifikovány byly nejen legislativní předpisy, jimž firmy musí vyhovět v oblasti ekologické udržitelnosti svého podnikání, ale také požadavky jejich partnerů a zákazníků na společenskou odpovědnost.
Ačkoliv připravované legislativní předpisy budou účtování uhlíku požadovat, většina společností má v jeho chápání stále vážné nedostatky.
Výsledek průzkumu ukázal, že 80 % společností nijak nemonitoruje svou uhlíkovou stopu a 58 % vůbec nezná termín "uhlíkové účetnictví". I z těch, kdo odpověděli na tuto otázku kladně, jen méně než čtvrtina respondentů dokázala přesněji vysvětlit, v čem uhlíkové účetnictví spočívá.
Třetina firem netušila, zda se na ně vztahuje povinnost evidovat své emise. V polovině firem nebyl určen nikdo z vedení, kdo by měl problém na starosti. Nicméně více než polovina respondentů byla v závěru průzkumu přesvědčena, že uhlíkové účetnictví pozitivně ovlivní jejich podnikání.
"Je docela znepokojující zjistit, že třetina respondentů vůbec netuší, zda se na jejich firmu v oblasti uhlíkových emisí vztahují nebo budou vztahovat nějaké legislativní požadavky, např. povinnosti evidovat a oznamovat emise," uvedl Chris Purcell, ředitel produktového marketingu společnosti Epicor.
Dodává, že povinnost sledovat uhlíkové emise nesouvisí s tím, jaké má kdo názory na globální oteplování. Podniky, které se na tyto regulační požadavky včas připraví, získají konkurenční výhodu. Pokud firmy porozumí uhlíkovému účetnictví, mohou snížit své náklady na energii nebo vydělávat na obchodování s emisními povolenkami.
Podniky by se přitom měly zabývat tím, jak hospodaří s energií. V Austrálii byly pro uhlíkové emise již zavedeny nové daňové předpisy a nové regulace brzy vstoupí v platnost také v Kalifornii. K podobným změnám legislativy bude docházet i jinde.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
