Šance, že by se dluhovou krizí zasažená Evropa konečně odrazila ode dna, se vzdaluje. Dokazují to poslední odhady růstu HDP v jednotlivých zemích za druhé čtvrtletí.
V recesi zůstává také Česko, když HDP proti předchozímu čtvrtletí klesl o o 0,2 procenta, meziročně o 1,2 procenta. Podrobně situaci tuzemské ekonomiky rozebíráme zde.
Ochabující ekonomika našich nejdůležitějších obchodních partnerů, jako jsou Německo a Slovensko, situaci dál komplikuje.
Odhad vývoje HDP za druhé čtvrtletí v úterý kromě České republiky zveřejňuje Francie, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko a Slovensko.
Pimco: Kapitál už neutíká z periferie do jádra, ale z celé eurozóny. Začíná větší krize - čtěte ZDE
Klaus kritizoval zvýšení DPH. Vláda se rozjíždí se zataženou brzdou, souhlasí Michl - čtěte ZDE
Německo: +0,3 %
Německá ekonomika ve druhém čtvrtletí zpomalila mezičtvrtletní růst na 0,3 procenta z 0,5 procenta v prvním čtvrtletí. Rostla ale o něco rychleji, než se čekalo.
Meziročně růst hrubého domácího produktu největší evropské ekonomiky zvolnil na 0,5 procenta z 1,7 procenta v předešlých třech měsících. Oznámil to v předběžném odhadu německý spolkový statistický úřad.
Ekonomové podle agentury Reuters očekávali v průměru mezičtvrtletní růst HDP o 0,2 procenta. Úřad uvedl, že ekonomice v posledním čtvrtletí pomohly domácí výdaje i zlepšená bilance zahraničního obchodu, což obojí vyrovnalo pokles investic.
"Vývoz rostl o něco více než dovoz," uvedl úřad. "Navíc doma byla soukromá i veřejná spotřeba vyšší než v předešlém čtvrtletí," dodal.
Německá vláda nyní předpovídá pro celý letošní rok růst jen o 0,7 procenta po loňském vzestupu o tři procenta. Přední německé ekonomické instituty však odhadují letos růst kolem jednoho procenta a příští rok zrychlení ke dvěma procentům.
Francie: 0 %
Francouzská ekonomika ve druhém čtvrtletí pokračovala ve stagnaci. Hrubý domácí produkt se ve srovnání s předchozími třemi měsíci již třetí čtvrtletí za sebou nezměnil, analytici i centrální banka čekali snížení v průměru o 0,1 procenta.
Ekonomiku podpořil růst firemních investic. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil statistický úřad Insee.
Insee dodal, že výdaje spotřebitelů, hlavní pohon francouzské ekonomiky, se ve čtvrtletí snížily o 0,2 procenta. Investice firem do základního majetku však stouply o 0,7 procenta po poklesu o 1,4 procenta na počátku roku. Mnoho firem totiž před prezidentskými volbami v dubnu a květnu omezilo své investice.
Vývoz se zvýšil o 0,2 procenta. Dovoz ale rostl rychleji a celkový výkon obchodu tak měl na ekonomiku negativní dopad.
Maďarsko: -0,2 %
Maďarská ekonomika se ve druhém čtvrtletí propadla do recese. Za duben až červen se hrubý domácí produkt ve srovnání s předchozím čtvrtletím snížil o 0,2 procenta po propadu o procento v předchozím čtvrtletí. Oznámil to dnes maďarský statistický úřad.
Meziročně hrubý domácí produkt klesl o 1,2 procenta, stejně jako v předchozím čtvrtletí. Analytici dotazovaní agenturou Reuters očekávali pokles jen o procento. Statistici rovněž revidovali mezičtvrtletní tempo poklesu za první čtvrtletí z původních 1,2 procenta.
Recese nastává, pokud ekonomika dvě čtvrtletí po sobě ve srovnání s předchozími třemi měsíci klesne.
Zpráva podle analytiků zvýší tlak na vládu, aby podpořila ekonomiku země, která je nejzadluženější zemí střední a východní Evropy. Její dluh dosahuje 80 procent výkonu ekonomiky.
Pokles se zřejmě rovněž stane důležitým bodem jednání s Mezinárodním měnovým fondem a Evropskou komisí o finanční pomoci, která se mají obnovit příští týden. Maďarsko si chce zajistit záložní úvěr od MMF a EU a doufá, že se mu tak podaří snížit současné vysoké náklady na dluh.
Slovensko: 0,7 %
Slovenská ekonomika ve druhém čtvrtletí dál mírně zpomalila růst. V mezičtvrtletním srovnání její hrubý domácí produkt (HDP) stoupl o 0,7 procenta po tempu 0,8 procenta v prvním čtvrtletí. Meziroční růst HDP zvolnil na 2,7 procenta z předešlých tří procent, sdělil slovenský statistický úřad v rychlém odhadu.
Mezičtvrtletní tempo růstu skončilo výrazně nad očekáváním ekonomů dotázaných agenturou Reuters. Ti čekali v průměru růst o 0,3 procenta, zatímco u meziročního údaje se jejich odhady kryly s předběžným výsledkem.
Slovensko zvolnilo meziroční růst již v prvním čtvrtletí po tempu 3,4 procenta v posledních třech měsících loňského roku. Podle úřadu to byl důsledek výrazného zpomalení růstu zahraniční poptávky, zejména v eurozóně, na kterou těžce doléhá dluhová krize.
Výkon nejchudší ekonomiky eurozóny bude ale i tak výrazně lepší než celé měnové unie, která se letos zřejmě propadne do recese. Slovenská ekonomika si letos vede také mnohem lépe než česká.
Portugalsko: -1,2 %
Portugalská ekonomika se ve druhém čtvrtletí propadla hlouběji do recese. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím se hrubý domácí produkt snížil o 1,2 procenta po poklesu o 0,1 procenta v prvních třech měsících roku. Vyplývá to z údajů zveřejněných portugalským statistickým úřadem INE. Domácí poptávka klesla vlivem úsporných opatření zavedených kvůli finanční pomoci od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu.
Analytici dotazovaní agenturou Reuters očekávali mezičtvrtletní pokles v rozmezí od 1,5 po 0,7 procenta. Meziročně se ekonomika snížila o 3,3 procenta. V prvním čtvrtletí po revizi klesla o 2,3 procenta.
INE dodal, že domácí poptávka prohloubila pokles. Vývoz sice rostl, avšak tempo růstu zpomalilo.
Portugalská vláda očekává, že ekonomika letos klesne o tři procenta. Portugalsko zažívá nejhorší recesi od 70. let minulého století kvůli úsporným opatřením, jejichž součástí je snížení počtu státních zaměstnanců a zvyšování daní, které mají dopad na domácí spotřebu.
Portugalsko se loni v dubnu stalo po Řecku a Irsku třetí zemí eurozóny, která musela kvůli dluhové krizi požádat o zahraniční finanční pomoc. Země se dohodla s EU a MMF na půjčce 78 miliard eur (zhruba dva biliony Kč). Mnoho ekonomů očekává, že kvůli recesi se Portugalsku nepodaří splnit dohodnuté podmínky pomoci a bude potřebovat další peníze pro svou záchranu.
Autorem grafu je Aleš Michl, ekonom Raiffeisenbank
