Touha být mladý a úspěšný je přání, které mnoha lidem vydrží až do pozdního věku. Zatímco mládí se na člověku pozná relativně snadno, úspěch se hodnotí o poznání hůře. Nepozná se ani podle vizáže, ani ze způsobu oblékání, ani z toho, čím člověk jezdí, kde bydlí, a už vůbec ne z toho, jakou má kancelář.

Může být malá, s jedním počítačem, kupou knih a velkou zelenou tabulí, na niž se ještě pořád píše křídou. Takovou má špičkový vědec, expert na teorii strun Martin Schnabl. V podobné sedává i Michal Bauer, teoretický ekonom s mezinárodními ambicemi v oblasti řešení světové chudoby. Jen na tu tabuli se už píše fixem.

Brňačka Martina Blahová, generální ředitelka Student Agency, při pobytu v Praze úřaduje jen ve strohé kanceláři u odstavné koleje na Smíchovském nádraží. Václav Muchna, ředitel softwarové firmy Y Soft, kromě toho, že pravidelně létá po celém světě, kde má jeho firma pobočky, sídlí v Brně a novináře do pražské „nereprezentativní kanceláře“ raději ani nezve a dává přednost setkání ve městě.

Generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš naopak disponuje honosnou přijímací místností a kanceláří, v níž by se málem dala hrát házená. Aby ne, když sedí v bývalé budově socialistického parlamentu, později Rádia Svobodná Evropa. A k Leoši Novotnému, majiteli dopravce LEO Express, zase pasuje kancelář v moderní administrativní budově, v níž nechybí ani dvojice sedaček, na nichž zadnice návštěvníka může okusit, jak pohodlné bude cestování jeho vlaky.

Týdeník Ekonom s touto šesticí mladých a úspěšných Čechů mluvil nejen o jejich práci, ale především o tom, co sami považují za úspěch a jaký na něj mají recept. A také o tom, jak vnímají současnou českou společnost, jak vidí politiku či stav světové ekonomiky a jak z toho ven.

Peníze a to ostatní

Týdeník Ekonom - č. 31-32/2012Zatímco v byznysu se úspěch dá měřit poměrně spolehlivě, například prosperitou firmy a množstvím vydělaných peněz, v oblasti vědy je to o poznání komplikovanější. Měřítko úspěchu nabízí pohled sedmadvacetiletého podnikatele Leoše Novotného. „Ničím si nejsem víc jist než tímto: Úspěch je binární záležitost – buď jedna, nebo nula. Buď přidávám hodnotu, nebo nepřidávám hodnotu. A je úplně jedno, o jakou jde profesi a o jaké jde částky,“ říká.

Cílem podle něho je, aby – obrazně řečeno – jedna plus jedna nebylo dva, ale tři. „To je právě ta přidaná hodnota. Samozřejmě to není tak jednoduché, ale každý to zná, každý chce mít vnitřní dobrý pocit z odvedené práce,“ říká Novotný a podivuje se nad tím, z čeho asi tak může mít v životě opravdové vnitřní uspokojení armáda nejrůznějších lobbistů a poradců.

Mladí a úspěšní Češi:


VÍCE SE DOČTETE V NOVÉM VYDÁNÍ TÝDENÍKU EKONOM (LETNÍ DVOJČÍSLO), KTERÝ VYŠEL VE ČTVRTEK 2. SRPNA, NEBO POD ODKAZEM NÍŽE:


Související