Řecké banky jsou nyní závislé na financování od Evropské centrální banky (ECB) a pokud někomu půjčují, tak převážně jen velkým firmám. Atény se proto spolu s Evropskou unií snažily tlačit na EIB, aby zakročila a peníze začala poskytovat z toho titulu, že je investičním nástrojem EU.

EIB tlaku řadu měsíců odolávala v obavách, že se bude v Řecku až příliš angažovat. Řecko se totiž pořád nedostalo z nejhoršího a stále mu hrozí neřízený bankrot. V krajním případě by se mohlo stát, že Řecko bude nuceno odejít z eurozóny.

Snaha o nastartování ekonomiky

Řecký ministr financí Jannis Sturnaras po schůzce s šéfem EIB Wernerem Hoyerem řekl, že EIB letos na projekty v Řecku uvolnila jen asi deset milionů eur (zhruba 256 milionů Kč).

Atény se usilovně snaží najít způsob, jak svou ekonomiku znovu nastartovat. Hospodářství je pátým rokem v recesi, k níž částečně přispěla úsporná opatření dohodnutá s EU a Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Řecko tak zažívá nejdelší hospodářský útlum od druhé světové války.

Ostrov Ikaria se chce kvůli krizi odtrhnout od Řecka. Místním by se líbilo připojení k Rakousku - čtěte ZDE

Řecko se opět blíží k propasti. Země bude brzy bez peněz, shání překlenovací úvěr - čtěte ZDE

Hrubý domácí produkt Řecka loni klesl o 6,9 procenta, zatímco investice podle agentury Reuters klesly o zhruba 20 procent. Očekává se, že v letech 2008 až 2012 se velikost řecké ekonomiky sníží asi o pětinu.

EIB upřesnila, že půjčky malým řeckým firmám bude poskytovat přes řecké banky a prostředníky. Banka Řecku také pomůže pokročit s výstavbou silnic, zahraničními investicemi a privatizací.

Řecko má v období 2007 až 2013 nárok na čerpání až na 20 miliard eur (více než 511 miliard Kč) z takzvaných strukturálních fondů EU. Zatím čerpalo jen kolem osmi miliard eur - částečně kvůli byrokracii, částečně kvůli tomu, že u některých projektů nedokázalo poskytnout adekvátní objem peněz, aby dosáhlo na granty EU.