Sedm kilometrů pláží na ostrově Rhodos, s pětihvězdičkovým hotelem a golfovým hřištěm. Pozemky na Korfu. Budova policejního ústředí, mezinárodní rozhlasové centrum, druhé největší kasino v zemi. Desítky přístavišť a několik regionálních letišť. To vše a další nemovitosti se chystá prodávat v dluzích tonoucí Řecko. Rady Němců či Finů, aby Řekové prodávali ostrovy, když jich mají tolik, se pomalu mění ve skutečnost. Zatím ale opravdu pomalu.

V letošním roce stihne helénská ekonomika zprivatizovat pouze státní loterijní společnost a jednu budovu v Aténách. Získá tak mnohem méně peněz, než plánované více než tři miliardy eur (přes 76 miliard korun). V rozhovoru s agenturou Reuters to řekl šéf privatizační agentury Kostas Mitropulos.

"Letos můžeme finančně dokončit jen dva projekty; státní loterii a společnost IPC," podotkl Mitropulos. Zpoždění vysvětlil administrativními překážkami, blíže je ale nespecifikoval. Budova, kterou Řecko prodá, podle agentury AFP bývala olympijským tiskovým střediskem.

Atény si přitom naplánovaly privatizaci několika obchodních firem. Je mezi nimi například plynárenská společnost DEPA, provozovatel sítě plynovodů DESFA, energetická společnost Hellenic Petroleum, stejně jako sázková společnost OPAP.

Nová řecká vláda pod vedením konzervativců slíbila, že se na privatizaci zaměří. Připouští ale, že kvůli opakovaným volbám dochází ke zpoždění.letiste recko

Země chce do roku 2015 získat z privatizace kolem 19 miliard eur (asi 482 miliard Kč), na čemž se s mezinárodními věřiteli dohodla v rámci čerpání druhého záchranného programu. Celkem by měla privatizace Řecku přinést až 50 miliard eur (asi 1,3 bilionu Kč).

Příští rok už by Řecko mělo přistoupit k prodeji velkých podniků, jako je elektrárenská společnost DEI, vodárenská EYDAP nebo poštovní ELTA. Důležitým podnikem je také těžařská a metalurgická společnost LARCO. V plánu je i prodej železnice či nemocnic.

marinaPrivatizace je stěžejní součástí programu nové vlády Antonise Samarase, která obdržela v neděli důvěru parlamentu. Má být rozsáhlejší, než na jaké se předchozí dvě úřednické vlády dohodly s eurozónou a Mezinárodním měnovým fondem.

Kabinet tak chce finančně kompenzovat to, že nechce rozšiřovat škrty, jež by směřovaly k dalšímu snižování mezd a důchodů a k rozsáhlejšímu propouštění státních zaměstnanců.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru