Německý ústavní soud se začal zabývat námitkami proti podpisu Německa pod trvalý záchranný fond eurozóny (ESM) a rozpočtový pakt Evropské unie.

Bez připojení Berlína přitom ESM nemůže začít vůbec fungovat.

Němečtí kritici tvrdí, že pokud Německo oba nástroje ratifikuje, sníží se tím ústavní pravomoci parlamentu při rozhodování o způsobu využití peněz daňových poplatníků. Před jejich zablokováním však důrazně varoval ministr financí Wolfgang Schäuble.

Soud si na úvod slyšení vyslechl argumenty obou stran, verdikt se neočekává za několik týdnů. Soudci navíc naznačili, že by si na rozhodnutí mohli vzít více času, než se původně předpokládalo.

Podle deníku Der Spiegel je tak možné, že ústavní soud bude věc kolem ESM a fiskálního paktu projednávat několik měsíců.

Schäuble, který na jednání zastupoval berlínskou vládu, varoval před vážnými dopady, které by podle něj způsobilo zamítnutí nebo zpoždění účinnosti ESM a fiskálního paktu. "Výrazné posunutí fungování ESM, které bylo plánováno na červenec tohoto roku, by mohlo způsobit značnou nejistotu na trzích mimo Německo a značnou ztrátu důvěry ve schopnost eurozóny přijímat důležitá rozhodnutí v náležitém čase," prohlásil ministr podle agentury Reuters.

Úplné zastavení ratifikace ESM by podle něj Německu přivodilo "obrovské hospodářské škody s nepředvídatelnými následky" a pro některé členy eurozóny by znamenalo pokračování velkých problémů s vlastním financováním, "což by mohlo vyvolat otázky ohledně stability eurozóny jako celku".

"Unie garancí za dluhy jiných států"

Jeden ze stěžovatelů Albrecht Schachtschneider naopak argumentoval ztrátou části suverenity země. Podle právního zástupce dalšího oponenta, euroskeptického vládního poslance Petera Gauweilera, oba nástroje představují "bránu k unii garancí za dluhy jiných států".

Německý parlament smlouvy ratifikoval 29. června, prezident Joachim Gauck ale na žádost ústavního soudu příslušné zákony nepodepsal, dokud se k dokumentům nevyjádří soudci v Karlsruhe. Oponenti, mezi kterými je také poslanecký klub opoziční strany Levice či občanský spolek Více demokracie, soud žádají o vydání předběžného opatření, které Gauckovi znemožní připojit pod zákony podpis dřív, než soud celý případ kompletně projedná.

Ústavnost ESM? Verdikt až příští rok

Právě o tuto otázku jde v nynějším slyšení v prvé řadě. Původně se očekávalo, že soud by o případném pozastavení nebo dokončení ratifikace měl rozhodnout ve zrychleném řízení do konce července. Prezident soudu Andreas Vosskuhle však uvedl, že kvůli závažnosti tohoto rozhodnutí bude třeba velmi důkladně tuto problematiku prozkoumat, což by si mohlo vyžádat až několik týdnů navíc.

V následném hlavním líčení má pak nejvyšší justiční orgán v zemi posoudit slučitelnost ESM a fiskálního paktu s německou ústavou. Verdikt v této otázce se podle německých médií nedá čekat dříve než příští rok.

ESM měl začít fungovat od července

Smlouvy předpokládají, že se Německo připojí k Evropskému stabilizačnímu mechanismu, jak zní oficiální název ESM. Ten je nástupcem přechodného fondu EFSF a má být prostředkem pomoci těm zemím eurozóny, které se dostanou do problémů. Fond má půjčovat peníze a vydávat garance za úvěry, k čemuž bude využívat peněz daňových poplatníků. Německo je ze členských zemí eurozóny jeho největším přispěvatelem a bez jeho účasti fond nemůže začít fungovat. Původně měl být k dispozici od 1. července.

Německo by zároveň mělo přijmout evropský rozpočtový pakt, který vymezuje, jak moc se mohou jednotlivé země zadlužit. Na vytvoření paktu se dohodlo 25 zemí Evropské unie, které by měly do svých právních řádů zakomponovat přesná fiskální pravidla. Proti vytvoření tohoto paktu byla jen Velká Británie a Česká republika. K jeho fungování je oproti ESM zapotřebí souhlas alespoň 12 států platících eurem.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru