Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek nepřekvapila. Draghiho tým podle očekávání snížil úrokové sazby na historické minimum. Podle analytiků podpoří klesající ekonomiku eurozóny i dalšími kroky. Ty by povzbudily finanční trhy, které už začínají pochybovat o trvalosti příznivě přijatých výsledků posledního summitu Evropské unie.

Banka dosud v historii eurozóny tuto sazbu pod jedním procentem nikdy neměla.

Snížení základní sazby znamená, že klesnou úrokové sazby úvěrů pro banky, firmy i spotřebitele. Za tuto sazbu si půjčují banky přímo od ECB, a jejím prostřednictvím tak ECB může ovlivňovat další sazby v ekonomice. Teoreticky by nižší náklady na úvěry mohly znamenat větší zájem o půjčky a zvýšit utrácení.

Někteří analytici se však domnívají, že rozhodnutí nebude mít příliš významný dopad, protože úrokové sazby jsou již nyní velmi nízké.

Banka rovněž snížila o čtvrt procentního bodu jednodenní depozitní sazbu, která je nyní na nule. To by mělo podpořit mezibankovní trh a přimět banky, aby si raději půjčovaly mezi sebou, než ukládaly své peníze u ECB.

Někteří ekonomové však upozorňují, že banky si mezi sebou nechtějí nyní půjčovat kvůli nedůvěře, a ani snížení sazby neodstraní strach z toho, že se druhá strana stane nesolventní a peníze nevrátí.

První akce ECB pod taktovkou nového šéfa Draghiho. Sazby se snižují o čtvrt bodu - čtěte ZDE

ECB snížila úrokovou sazbu na historické minimum 1 % - čtěte ZDE

ECB přistoupila ke snížení sazeb po vlně slabých statistických údajů, které naznačují, že dech ztrácí i Německo, největší evropská ekonomika, které se doposud dařilo odolávat poklesu. Ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí proti předchozím třem měsícům stagnovala. Meziročně klesla o 0,1 procenta.

Inflace sice nadále zůstává nad dvouprocentním cílem stanoveným ECB jako strop cenové stability, avšak v poslední době zpomaluje a banka čeká její další zpomalení, což dává prostor pro snižování sazeb.

K významným krokům se ve čtvrtek odhodlaly i další významné centrální banky. Úrokové sazby ve čtvrtek nečekaně snížila čínská centrální banka, která se tak snaží podpořit zpomalující růst domácí ekonomiky. Britská centrální banka se pak rozhodla, že do ekonomiky napumpuje dalších 50 miliard liber (1,6 bilionu Kč).

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru