Jeho výzkum je průlomovým objevem v oblasti transportu rostlinného hormonu auxinu, který rozhoduje o tvaru rostliny, jejím růstu i reakcích na některé podněty z okolí. Porozumění role auxinu ve vývoji rostlin znamená velký přínos pro biologii i pro zemědělství.
Profesoru Frimlovi se podařilo odhalit, jak rostlinný hormon auxin funguje v regulaci rostlinného vývoje. Tým vědců, který Friml vede v Gentu, nalezl dosud neznámou skupinu sedmi bílkovin, které v buňkách kontrolují hladinu rostlinného hormonu auxinu. Objev ukazuje, že systém zodpovědný za regulaci hladin auxinu v buňkách je složitější, než si vědci doposud mysleli. Auxinem řízené molekulární procesy optimalizují přizpůsobení rostlinného vývoje a růstu ve stále se měnících podmínkách životního prostředí. Průlomový objev nedávno zveřejnil prestižní vědecký časopis Nature. 39-letý vědec publikoval přes 130 původních vědeckých publikací a posudků v předních zahraničních časopisech a řadí se mezi nejvíce citované biology z oboru rostlin z celého světa.
„Jeho přelomové výsledky ovlivňují a dále utvářejí současnou i budoucí práci v několika oblastech rostlinného biologického výzkumu“, uvedl člen EMBO Ferenc Nagy. Výsledky Frimlova výzkumu jsou významným přínosem pro zemědělství, jelikož poskytují základ pro procesy, které by mohly vést k rozvoji rostlin produkujících vyšší úrodu nebo těch, které jsou odolnější k méně příznivým podmínkám, jako třeba suchu nebo zastínění.
„Ocenění kolegů z Evropské organizace molekulární biologie je pro mě obrovskou ctí a dodává mi významnou podporu pro další práci. Rád bych to považoval nejen za ocenění pro moji osobu, ale v širším smyslu i pro celý rostlinný výzkum, který si zaslouží více podpory a z většího povědomí veřejnosti by mohl rozhodně profitovat“, sdělil vítěz zlaté medaile.
Jiří Friml obdrží EMBO Gold Medal a odměnu ve výši 10 000 EUR 23. září 2012 na konferenci EMBO v Nice, kde také bude mít přednášku o svém výzkumu. Rodákovi z malé vsi Nedakonice na jižní Moravě se podařilo prokázat několik zásadních objevů. Dokázal, že morfogenetické gradienty auxinu závislé na transportu jsou základem takových procesů, jako jsou embryonální vývoj rostlin, tvorba všech rostlinných orgánů, diferenciace a regenerace tkání stejně jako reakce na vnější signály jako jsou světlo a gravitace. Dokázal, že se auxin chová jako univerzální spouštěč, který poskytuje prostorové a časové informace k přeprogramování chování ve vývoji rostlin. Významně přispěl k pochopení mechanizmu endocytózy v rostlinách společně s  významem vývoje tohoto procesu v oblasti biologie rostlinných buněk. Odhalil mechanismy, které řídí buněčnou polaritu v rostlinách a její význam pro hormonální regulace vývoje.
Doktorandské studium profesor Friml absolvoval na prestižním Max Planck Institute for Plant Breeding Research v německém Kolíně nad Rýnem, titul PhD z biologie získal v roce 2000 na tamnější univerzitě v Kolíně nad Rýnem. V roce 2002 získal také titul PhD v oboru biochemie na Masarykově univerzitě v Brně. Již během doktorského studia významně pronikl do mechanismů přenosu a distribuce auxinů a jeho role ve vývoji rostlin. Za výjimečné přispění k rozvoji vědy mu během doktorského studia bylo uděleno také prestižní ocenění Otto-Hahn Medal od Max Planck Society. Po ukončení doktorského studia obdržel grant od Volkswagen Foundation za účelem založení vlastní nezávislé výzkumné skupiny. Již ve 33 letech se Friml stal profesorem a vedoucím Institutu pro Rostlinou buněčnou biologii (Institute of Plant Cell Biology) v německém Göttingenu.
Úspěchy českého vědce jsou uznávány i na mezinárodním poli: byl zvolen členem EMBO, je partnerem American Association for the Advancement of Science a obdržel ceny Heinz-Meyer Leibnitz prize a Körber European Science Award.

Související