Pane docente, Česká republika se ještě stále nevzpamatovala z hospodářské krize, nezaměstnanost roste a ze statistik vyplývá, že se nevyhýbá ani vysokoškolákům. Vysokoškolské vzdělání již před nezaměstnaností neuchrání. Má ještě smysl studovat vysokou školu?

Jistěže má. Je pravda, že řada i vysokoškolsky vzdělaných lidí má dnes problémy s nalezením uplatnění, což na jedné straně souvisí s hospodářskou krizí, na straně druhé také s tím, že studenti si vybírají obory velmi specifické, v nichž je možnost pracovního uplatnění minimální.

Někdy je důvodem takového výběru silný zájem o obor, někdy však volba souvisí s představou snadného studia. Čeští studenti často upřednostňují studium bez matematiky, statistiky, logiky, fyziky, jazyků a velmi rádi sáhnou po oborech, jako jsou andragogika, kulturologie, psychologie, estetika atd., v nichž nejsou tyto předměty vyučovány.

Důležitá je nejen volba oboru, ale i školy. Mezi jednotlivými VŠ jsou obrovské rozdíly v kvalitě zajištění výuky, v aktuálnosti programů a v požadavcích na studenta. Při výběru VŠ bych uchazečům doporučoval zjistit si aktuální míru nezaměstnanosti absolventů např. na stránkách Střediska vzdělávací politiky pedagogické fakulty UK v Praze, kde se dostanete k aktuálním informacím.

A jak je to s vašimi absolventy?

Aktuální míra nezaměstnanosti absolventů naší školy, zjišťovaná v září 2011, byla 1,5 % (což je jeden student); ve srovnání s jinými ekonomicky zaměřenými VŠ jsme na tom prakticky nejlépe. Absolutní čísla se pohybují mezi 0 až 36 %.

Zajímavé je srovnání nezaměstnanosti absolventů veřejných a soukromých vysokých škol, kdy nezaměstnanost absolventů soukromých VŠ je 5,38 %, zatímco na veřejných VŠ se dostáváme na 11,01 %. To může ukazovat na to, že buď jsou studenti soukromých VŠ pracovitější, chytřejší, nebo obojí.

Ale zcela vážně, ukazuje to na jednu věc - pokud si za studium platí, daleko více se snaží najít si pracovní uplatnění. Většina našich studentů ve studovaném oboru pracuje již během školy, takže nalezení odpovídající pracovní pozice pro ně není takový problém.

Najít práci během studia není jednoduché ani na nekvalifikovaných pozicích. Jak se daří vašim studentům získat zaměstnání v oboru?

Naši bakaláři jsou vzděláváni zejména pro praxi, proto je výuka do určité míry zaměřena prakticky. Nelze si však představovat, že vysoká škola supluje činnost výrobního, obchodního či jiného podniku, úřadu apod. Praxe se promítá do jednotlivých předmětů. Studenti kromě toho absolvují předmět odborná praxe, který probíhá v konkrétních organizacích.

SVŠES spolupracuje s několika desítkami podniků, které naše studenty na praxe přijímají. V řadě případů student spolupracuje s firmou během studia, účastní se pracovních jednání, prací na projektech, což se promítá i do témat jejich bakalářských prací.

Firma má tak možnost studenta poznat, vychovat si ho. V případě oboustranného zájmu mu nabízí pracovní uplatnění. To se týká zejména studentů prezenčního studia.

Studenti kombinovaného studia také absolvují praxi?

Ti většinou již působí v různých firmách, takže odbornou praxi organizovanou školou nemusí absolvovat, pokud si ji nevyžádají.

Řada našich absolventů po ukončení studia se školou v oblasti praxí spolupracuje. Podařilo se nám tak vybudovat síť spolupracujících společností, na které se můžeme spolehnout a které přesně vědí, co náš student potřebuje.

Díky rozvinuté spolupráci s firmami máte asi dobrou představu o tom, co dnes firmy od zaměstnanců očekávají. Jaké jsou trendy v požadavcích na absolventy VŠ?

Nejsem kompetentní k tomu, abych se vyjádřil k absolventům VŠ obecně, ale v požadavcích na absolventy škol ekonomického zaměření se orientujeme velmi dobře.

Podniky postupně přesouvají své výrobní závody do zemí s levnou pracovní silou, protože výrobní náklady u nás stoupají. Řada společností má však v ČR obchodní zastoupení a potřebuje zde najít vysoce kvalifikovanou pracovní sílu.

Vytváří se velká poptávka po ekonomech, kteří nejen dovedou "počítat", ale zároveň mají znalosti z oblasti mezinárodního obchodu, práva a jsou jazykově velmi dobře vybaveni. Těmto požadavkům přesně odpovídá náš obor mezinárodní ekonomika a právo v podnikání.

Mohl byste nám tento obor přiblížit?

Vycházíme z poznatku, že ekonom musí mít alespoň základní orientaci v oblasti práva, takže právní předměty jsou zařazeny do všech našich oborů. Obor Mezinárodní ekonomika a právo v podnikání je koncipován tak, že doplňuje studijní obory Management organizací a Účetnictví o problematiku mezinárodně ekonomickou a právní.

Absolventi získají potřebné znalosti a dovednosti z oblasti mezinárodního podnikání a obchodu, včetně solidních znalostí právního systému České republiky a mezinárodního práva, tedy přesně to, co v současnosti firmy chtějí.

Obor je svým zaměřením určen jak pro studenty z České republiky, tak pro studenty zahraniční. I pro cizince je obor přitažlivý, protože je zaměřen na mezinárodní problematiku. Přilákal rovněž studenty ze zahraničních vysokých škol, s nimiž spolupracujeme v rámci evropského programu Erasmus.

Proč je podle vás pro ekonomy právo tak důležité?

Každý ekonom by měl mít alespoň základní orientaci v právu. Manažer podniku musí často sám rozhodovat v ekonomicko-právních otázkách. U obchodních jednání není vždy přítomen právník a je důležité, aby byl manažer schopen posoudit, minimálně v první fázi např. při projednávání smlouvy, zda je výhodná, či nikoli. Příprava podrobné smlouvy pak již může být úkolem pro právního specialistu.

Je-li manažer například v postavení zaměstnavatele, je dobré, aby se orientoval v otázkách pracovního práva. Dále je důležité vyznat se v řadě právních předpisů, ať již např. z oblasti obchodního práva, správního práva, předpisů z oblasti životního prostředí apod.

Nejde přitom o to, aby dané otázky na místě řešil, ale aby věděl o existenci těchto předpisů a dokázal na základě toho také jednat.

Znalostmi nebo alespoň orientací v právu se tak manažer může nejen vyhnout právním důsledkům v podobě možného porušování těchto předpisů, ale může je využít i pro úspěšné fungování daného podniku.

Totéž platí v rovině mezinárodní. Znalost právních norem v oblasti mezinárodního obchodu je základním předpokladem pro působení v této sféře.

Abych uzavřel svou odpověď: absolvent našich studijních oborů není v žádném případě právník, ale odborník ekonomického zaměření s dobrou orientací v právu, což mu nejen usnadní jeho působení, ale také poskytne vědomí existence právní ochrany.

Z vašich slov je cítit, že vám Soukromá vysoká škola ekonomických studií přirostla k srdci.

Máte pravdu, jsem hrdý na to, že jsem součástí této školy. Znamená to být součástí tvůrčího a přátelského kolektivu vyučujících, a to nejen ve vztahu mezi pedagogy, ale zejména ve vztahu ke studentům.

Na této škole působím od roku 1995, kdy jsem byl osloven tehdejším ředitelem a pozdějším prvním rektorem. Pro vysokoškolského učitele to byla výborná zkušenost působit v soukromém školství, protože v té době ještě soukromé vysoké školy neexistovaly.

 

Doc. JUDr. Jan Ondřej, CSc., DSc. (52)

Vystudoval právnickou fakultu UK v Praze. V roce 2002 byl jmenován docentem pro obor mezinárodní právo. V roce 2007 mu byl Akademií věd ČR udělen vědecký titul Doktor sociálních a humanitní věd - DSc. Od června 2011 je prorektorem Soukromé vysoké školy ekonomických studií v Praze, na které působí od jejího založení v roce 2000.