Peter Voser (53)

Vzdělání:
Vystudoval Univerzitu aplikovaných věd v Curychu.

Kariéra:
Od července roku 2009 je generálním ředitelem Royal Dutch Shell. Předtím, od října 2004, působil jako finanční ředitel společnosti.
Ve firmě Shell pracuje v různých pozicích od roku 1982. Působil ve Švýcarsku, Argentině a v Chile.
Podle amerického časopisu Forbes si loni i s bonusy vydělal 5,2 milionu dolarů.

Soukromí:
Národností je Švýcar, s manželkou Danielou má tři děti.

V historii společnosti Royal Dutch Shell je Peter Voser unikátem. Je prvním generálním ředitelem firmy, jejíž kořeny sahají až do konce 19. století, který není Angličan či Nizozemec. Peter Voser je národností Švýcar a ve své profesní kariéře se mihl i v Česku. Na začátku 90. let, kdy Shell založil tuzemskou pobočku, zde působil v dozorčí radě.

Od té doby ale v hierarchii značně poskočil - až na současný nejvyšší post ve společnosti, která je podle žebříčku Financial Times osmou největší firmou světa a jedničkou v Evropě podle obratu.Týdeník Ekonom se tohoto vrcholného manažera, jehož čas je rozplánován na minuty, při setkání v Rotterdamu ptal zejména na to, jak vnímá dění v eurozóně a finanční krizi.

Jak se firmy Shell dotkla finanční krize?

Pokud jde o naše investice, v zásadě se nás finanční krize nedotkla, protože my investujeme dlouhodobě, s výhledem na 20 až 30 let dopředu. Klíčové pro nás je, abychom si udržovali stabilní úroveň investic. Samozřejmě nelze nevidět, jak v posledních letech utrpěla konkurenceschopnost Evropy a jak na jednotlivé země dopadla krize. Z toho plyne i to, že našim investicím v Evropě se tolik nedařilo a prakticky všechny měly klesající trend. Ale naopak na rozvíjejících se trzích a také v Austrálii či v Severní Americe jsme významně rostli. Je zjevné, že v Evropě potřebujeme rozhodnost, abychom udrželi a podpořili konkurenceschopnost firem. Některá opatření, jako je intervence ECB a "výstavba" eurovalu, byly kroky správným směrem, nejsou však dostatečné. Jsou zapotřebí další rozhodné kroky k tomu, abychom si dále poradili s krizí v Řecku, ale i v Portugalsku, Španělsku a Itálii.

Jaké rozhodné kroky máte na mysli?

Je nutné najít nějakou rovnováhu mezi tlakem na úspory a prorůstovými opatřeními. Když jen škrtáte vládní výdaje, kde se dá, nemůže to fungovat. Jsou zapotřebí iniciativy na podporu zaměstnanosti, na tvorbu nových pracovních míst, investice do inovací a vzdělanosti. Neříkám, že je snadné tu rovnováhu najít, ale musíme se o to snažit. Jinak na to společný evropský trh tvrdě doplatí.

Vy osobně věříte v budoucnost eura?

Stále věřím, že euro je tou správnou cestou vpřed. Ale vývoj se nemůže zastavit, musí přijít další kroky. Vznikl společný trh a společná měna, nyní bychom se měli ubírat cestou společné fiskální politiky, společné ekonomické politiky. Přinejmenším v 17 zemích platících eurem bychom měli v našem vlastním zájmu usilovat o hlubší spolupráci a fiskální harmonizaci. Nebezpečí, které vidím, jsou ale patrné nacionalistické tendence v některých zemích unie.

Zbývá vám ještě 30 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se