Ondřej Bartoš (37)

Vzdělání:
V roce 2000 absolvoval Fakultu financí a účetnictví na pražské VŠE.

Kariéra:
V roce 1998 spoluzaložil společnost Acron Communications.
V roce 2004 byl poradcem ve firmě MCI Management, později investičním ředitelem zodpovědným za oblast Česka, Slovenska, Rumunska a zemí bývalé Jugoslávie. Před třemi lety spoluzaložil firmu Credo Ventures, která spravuje venture kapitálový fond Credo Stage 1 s kapacitou asi 18 milionů eur.

Soukromí:
Je ženatý, má dvě děti.

Ondřej Bartoš "sedí" na balíku téměř půl miliardy korun, které chce investovat do začínajících technologických firem, takzvaných start-upů. Ve střední Evropě hledá nové IT hvězdy, jako byl estonský Skype nebo koneckonců v Brně naprogramovaný úspěch výrobce antivirových programů AVG, který letos úspěšně vstoupil na burzu.

Češi podle Bartoše ve světě dokázali, že umějí dělat bezpečnostní aplikace nebo podnikový software. "Zatím ale neumíme dobře pojmout sektor ,consumer' internetu pro koncového uživatele," myslí si jeden z nejvýznamnějších investorů v Česku.

Vaše firma Credo Ventures chce prostřednictvím fondu investovat do začínajících technologických společností 18 milionů eur. Kolik peněz jste již použili?

Zatím jsme vynaložili necelých šest milionů eur.

Kam směřovala největší investice?

Celkem 2,1 milionu eur jsme dali do společnosti Intelitix, která pořadatelům živých akcí, jako jsou festivaly nebo koncerty, dodává vstupenkový systém v podobě náramků s RFID čipy pro kontrolu vstupu a výstupu návštěvníků z areálu nebo bezhotovostní placení.

Naše vůbec první investice byla do firmy Cognitive Security, která se zabývá počítačovou bezpečností. To je takový spin-off (firma založená za účelem využití a rozvoje duševního vlastnictví univerzity - pozn. red.) s ČVUT, který vznikl za podpory americké vlády.

SEZNAM ZAKONZERVOVAL ČESKÝ TRH

Investujete ve více zemích střední Evropy a na Balkáně. Jsou mezi start-upy v jednotlivých zemích významné odlišnosti?

Všechny státy mají podobnou komunistickou minulost bez volného trhu a kapitalismu. Takže trhy jsou odlišné, ale není to o řád jinde jako například ve Velké Británii. Tam lidé daleko více rozumí tomu, jak formulovat byznys plán nebo přemýšlet o byznys modelu.

Moje soukromá bolest je, že Češi ve srovnání s kýmkoli v regionu, kromě Polska, přemýšlejí strašně lokálně. Často se start-upy jmenují česky, mají českou doménu a chtějí působit na českém trhu. Přestože svět zvlášť v oblasti technologií směřuje k tomu, že trh vlastně není vůbec důležitý. Poláci také přemýšlejí hodně lokálně, akorát oni k tomu mají čtyřnásobně větší trh než Češi.

Rumuni jsou poměrně draví a chtějí do světa. U Maďarů je to dáno tím, že jejich jazykem nemluví nikdo jiný. Je tam dobrý start-up jménem Prezi, který proráží v Americe jako alternativa k Power Pointu. Jeden z mála vstupů na burzu (IPO) Nasdaq v průběhu krize v roce 2009 byla maďarská firma LogMeIn.

Čím si tu omezenost Čechů vysvětlujete?

To je otázka za milion dolarů. Mám pocit, že pravděpodobně jedním z důvodů bylo to, že českému internetu vládl a stále ještě vládne Seznam, což je česká firma, jejíž jedinou mezinárodní ambicí bylo Slovensko, ale i tu velmi brzy utnula. Bojím se, že tedy Seznam trochu zakonzervoval trh v lokálnu. V poslední době se ale portál začíná oklepávat a je trochu svěžejší.

Týdeník Ekonom - č. 21/2012Je možné uspět z Evropy bez toho, aby byla firma navázaná na kalifornské Silicon Valley?

Záleží to do značné míry na typu byznysu. Pokud by se mě ptal někdo s projektem spojeným se sociálními sítěmi, tak bych mu řekl: "Běž do Silicon Valley, protože tam jsou všichni, kteří hýbou tímto byznysem!" Ale pokud chcete dělat bezpečnostní aplikace, tak nemusíte nikam chodit, protože dvě významné firmy (AVG a Avast) sídlí v Česku. Obecně jsem příznivcem cest do Silicon Valley, protože to je ohromná studnice energie, inspirace a zejména je to místo, kde se tvoří budoucnost. Tudíž já start-upům cestu do Valley doporučuji. Mám zkušenost, že je to změní, že přijedou osvícenější ohledně toho, jak to opravdu funguje.


Pokračování rozhovoru najdete v novém vydání týdeníku Ekonom, který vyšel ve čtvrtek 24. května, nebo pod odkazem níže:

banner 2