Podle předsedy Evropské komise Josého Barrosa bude eurozóna stát za Řeckem, když si Řecko bude stát za svými závazky. Podobně se na středeční summitu vyjádřila třeba i německá kancléřka Angela Merkelová.

Herman Van Rompuy podotkl, že eurozóna už uvolnila společně s Mezinárodním měnovým fondem na podporu Řecka od roku 2010 téměř 150 miliard eur.

"Zajistíme, že evropské strukturální fondy a nástroje budou mobilizovány, aby přivedly Řecko na cestu k růstu a tvorbě míst," uvedl.

Spekulace i reálné politické debaty o tom, že by Řecko nyní 17člennou eurozónu mohlo opustit, zesílily v souvislosti s nedávnými parlamentními volbami.

V nich uspěli kritici podmínek, které Aténám mezinárodní partneři dali výměnou za schválení druhého záchranného balíku půjček ve výši 130 miliard eur.

Tyto podmínky vedou v Řecku k tvrdým škrtům, které vyvolávají mezi lidmi nevoli. Z Řecka stále častěji zaznívá, že bude chtít podmínky spjaté s půjčkami upravit.

Například český premiér Petr Nečas, jehož země ale není součástí eurozóny, před schůzkou podotkl, že odchod Řecka z eurozóny je reálnou variantou a že vystoupení bude za určitých podmínek jedinou možností. Dopady takového kroku by ale podle něj dolehly i na Českou republiku.

Šéfové států a vlád "sedmadvacítky" se v Bruselu k mimořádnému neformálnímu jednání, které mělo za cíl připravit červnový summit EU, sešli ve snaze hledat řešení pro nastartování růstu evropské ekonomiky. Té se v poslední době nedaří, přičemž sílí hlasy tvrdící, že je třeba se nesoustředit jen na škrty a reformy, ale i na podporu hospodářství.

Van Rompuy zdůraznil, že úsporná opatření a podpora růstu nejdou proti sobě. "Jde o dvě strany jedné mince," poznamenal. Lídři se shodli na potřebě dokončení jednotného trhu v EU. Chtějí také, aby se unie byla schopna co nejdříve dohodnout na jednotném evropském patentu, čemuž doposud brání spor o to, kde by měl sídlit patřičný patentový úřad.

Lídři také vyzvali k debatě o navýšení kapitálu Evropské investiční banky (EIB) na podporu růstu a zaměstnanosti.

Debatovalo se i o společných dluhopisech, tzv. eurobondech. "Česká republika patří mezi ty země, které se tváří velmi skepticky, velmi odtažitě na možnost vydávání těchto dluhopisů," řekl Nečas. Obává se, že by mohly vést k rozvolnění fiskální disciplíny.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru