Ivan Jukl

Vzdělání:
Vystudoval Elektrotechnickou fakultu ČVUT. Mluví anglicky, německy, francouzsky, rusky a dánsky.

Kariéra:
Šest let vedl agenturu CzechTrade, odvolán byl v dubnu 2012. Od května je vrchním ředitelem ekonomické sekce ministerstva zahraničí. Pět let působil na české ambasádě v Kodani v pozici obchodního rady.

Soukromí:
Mezi jeho koníčky patří stolní tenis, squash, historie a cestování.

Dlouholetý šéf CzechTrade Ivan Jukl byl na začátku dubna odvolán. Oficiálně kvůli nesouhlasu s novou strategií podpory exportu, zahrnující mimo jiné rozšíření sítě obchodních misí a hlavně propojení služeb agentur CzechTrade, CzechInvest, České exportní banky či Hospodářské komory.

Neuběhl ani měsíc a už byl ministrem zahraničí jmenován vrchním ředitelem ekonomické sekce. Ministerstvo průmyslu to vnímá jako truc a schválnost. Sám Jukl naopak považuje své nové angažmá za snahu státu udržet si kvalitní odborníky.

Tím ale změny na ministerstvu průmyslu nekončí. Po dlouhých osmi letech "kvůli odlišnému pohledu na realizaci priorit ministerstva" na ministerstvu na svoji žádost odešel náměstek Martin Tlapa. Ani on důvody svého rozchodu s ministrem Kubou nechce "mediálně rozmazávat".

"Věcně vzato by kvalitní lidé neměli ze státní správy odcházet. Nevidím za ně adekvátní náhradu," lituje odchodu Tlapy i Jukla místopředseda Asociace malých a středních podnikatelů Karel Havlíček.

Ministr Kuba tento týden vyměnil dalšího ze svých náměstků. Za oblast energetiky bude nově zodpovídat bývalý manažer správce přenosové sítě ČEPS Pavel Šolc. Agenda proexportní strategie je zatím ale asi nejviditelnější částí jeho kroků. O jejich smysluplnosti však bude muset podnikatele ještě přesvědčit.

"Je možné, že se malé a střední podniky začnou teď více poohlížet po spolupráci s ministerstvem zahraničí, které zintenzivnilo svoji práci na ekonomické diplomacii a orientuje se více i na malé a střední podniky," říká Havlíček. Pro firmy může být lákadlem právě osoba Ivana Jukla, který sem od 1. května nastoupil jako vrchní ředitel ekonomické sekce. Týdeníku Ekonom dal první rozhovor ve své nové funkci a po odchodu z CzechTrade.

Jaká je náplň vaší práce na ministerstvu zahraničí?

Je to v lecčems podobné jako v CzechTrade. Ekonomická sekce sice neřídí přímo zastupitelské úřady, ale může mít zásadní vliv na to, jak se bude na velvyslanectvích řídit ekonomická agenda. Zahraniční síť ministerstva zahraničí má ohromný potenciál pro identifikaci trendů a nových potřeb. Když jsem se rozhodoval sem jít, velkou roli hrálo, že tu je větší zájem o ekonomická témata.

Takže by tu mohlo vzniknout něco jako "velvyslanecký CzechTrade"?

Takhle bych to neřekl. Ale aby se s vámi vůbec firma bavila, musíte jí dokázat, že umíte přemýšlet jako firma. Příkladem je má výborná historická zkušenost se zastupitelskými úřady ve Francii nebo v USA. Beru jako svůj úkol, aby to všude tam, kde máme ekonomické zájmy a své kapacity, fungovalo podobně. A je jasné, že v tom má hlavní roli ministerstvo zahraničí, protože lídrem za hranicemi je velvyslanec, a tak to chápou všichni včetně těch největších firem.

Jaké by tedy v této souvislosti mělo být postavení těch zhruba sedmdesáti zástupců obchodních misí, které chce jmenovat ministerstvo průmyslu?

To je spíše otázka na ministerstvo průmyslu. Obecně by ale ministerstvo zahraničních věcí mělo nabízet spolupráci všem partnerům, ať už je to resort průmyslu, zemědělství či místní rozvoj... Aby se mohli podílet na plánování, realizaci a hodnocení byznysplánu ambasády v zahraničí. Je přece správné, pokud velvyslanec říká, pojďme se společně jako český tým bavit, co budeme dělat, tady v tom máte naši podporu, tady je zázemí, dělejme to spolu. To je základní princip. Musíme být schopni vybudovat si u firem důvěru tak, aby za námi přišly a byly ochotné se o našich postřezích ze zahraničí bavit a spekulovat o tom, zda to znamená nějakou novou příležitost.

Jak se vůbec díváte na schválenou exportní strategii a na to nevázat se tolik na export do EU, ale více se soustředit na vzdálenější trhy?

Na snaze diverzifikovat není nic špatného. Je ale pravda, že firmy mají své limity a při obchodu na větší vzdálenost jsou transakční náklady takové, že se dostáváte na hranici, kdy už nejste konkurenceschopní. Základem jsou proto inovace. Teď se třeba všude řeší cena akcií Facebooku. Ale ten příběh je přece úplně jiný. Jde o to, že dnes se firmy ještě předtím, než se nějak rozvinou, prodají velkému žralokovi. A to rozhodně negeneruje pracovní místa. Kdyby Bill Gates prodal začínající Microsoft IBM, tak tu nemáte desetitisíce pracovních míst a příležitostí. Bez aktivní podpory nových technologií, nových příležitostí to nepůjde. Má-li stát zahraniční síť, měl by část jejích kapacit vymezit právě na hledání budoucích potřeb. My nyní konkurujeme objemem a cenou. Abychom ale hráli první ligu jako Finsko, Singapur nebo Švýcarsko, musíme být schopni konkurovat unikátností. To jsou právě ty inovace.

CzechTrade jste vedl šest let. Udělal jste si při odchodu nějakou vlastní rekapitulaci toho, jak se vám v něm dařilo?

Bude to znít jako klišé, ale je to týmová práce, ne úspěch jednoho člověka. Můj přínos byl, myslím, v tom, že jsme důsledně měřili, snažili se mít měřítka úspěchu a každý rok jsme skládali účty. Nesledovali jsme tržby, avšak počet hodin, které jsme věnovali českým firmám. V roce 2005 to bylo nějakých sedm tisíc hodin, když jsem odcházel, bylo to kolem třiceti tisíc hodin.

Co bude podle vás s CzechTrade teď?

Upřímně nevím, a ani to nemůžu vědět. Přeji si, aby schopní lidé neodešli a zůstali obecně ve státní správě. Na CzechTrade už nemám vliv a říkat, co s ním bude, by nebylo korektní.

Robert Břešťan, Foto: Jan Rasch

Související