Historické údaje založené na minulém obchodování drachmy naznačují, že opuštění eura by nemuselo mít katastrofální následky a pravděpodobně by podnítilo větší zájem o dluhy země, což by pro zadlužené Řecko mohlo zlevnit další půjčky, napsal WSJ.

Vůdci Evropské unie varovali řecké úřady před problémy vyplývajícími z opuštění společné měny a pohrozili, že finanční komunita bude zemi ignorovat a Řecko si pak nebude schopné volně půjčovat na kapitálových trzích.

Ale při zapojení trochy matematiky - mohou být věci opravdu ještě horší než nyní? V desetiletých státních dluhopisech Řecko odepsalo skoro 75 procent reálné hodnoty investic a řecký dluh nyní představuje asi 160 procent hrubého domácího produktu. Nezaměstnanost se v letošním roce očekává průměrně v blízkosti 20 procent, alespoň podle odhadů Evropské komise. Podle posledních dohod o pomoci musí země najít 11,5 miliardy eur škrtů, což čísla ohledně nezaměstnanosti a HDP jen zhorší.

Vydají se islandskou cestou?

Noví vůdci řecké vlády se budou muset rozhodnout, kterou cestou se vydat. Na jedné straně je utahování opasků. Na druhé opuštění eura. Pokud by se Řecko rozhodlo zříct eura, pak by se naskytla otázka, zda se vydá cestou Argentiny v roce 2002 a Ruska v roce 1998, anebo cestou Islandu z roku 2008. Všechny tyto země zažily rychlý růst po devalvaci, ačkoli rozsah, v jakém se jejich měny propadly, a ztráty jejich věřitelů, se různily.

Jakýkoli "odchodový" scénář je ale lepší než to, co na zemi čeká, pokud v eurozóně zůstane. Obrovsky devalvovaná měna znovu oživí růst a prolomí neustálé finanční uskromňování, které zemi vtahuje do ekonomického víru.

Při nejhorším scénáři bude řecký příběh připomínat ten argentinský a ruský: hodnota drachmy se propadne o zhruba 75 procent během šesti měsíců. Tato matematika se promítne do kurzu 1051 drachem za dolar v porovnání se současným umělým kurzem 263 za dolar, který je založen na směnném poměru z roku 2000, kdy Řecko přijalo euro, a od té doby upravován podle výkyvů eura vůči dolaru.

V roce 2000 odpovídal jeden dolar asi 356 drachmám. Pětasedmdesátiprocentní znehodnocení současného kurzu by tedy znamenalo jen 66 procentní pokles v porovnání s kurzem drachmy, než země vstoupila do eurozóny.
V méně dramatickém a pravděpodobnějším scénáři by Řecko napodobilo příklad Islandu, který tak jako Řecko zažil výbuch dluhů soukromého a bankovního sektoru, které převýšily jeho ekonomiku a vyžádaly si devalvaci s cílem oživit růst potřebný k usnadnění splácení dluhů.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru