Čínský filmový průmysl, jedno z nejrychleji rostoucích odvětví v zemi, právě přeřadil z jedničky na trojku. V Tianjinu, třicet minut rychlovlakem z Pekingu, vyrůstá Chinawood - filmové a mediální centrum, které by mělo přilákat zahraniční producenty a filmaře. Hlavně z USA.

Studio se bude specializovat na koprodukce mezi Čínou a zahraničními partnery. Přitom bude schopné "zabalit" celý film na míru - od výroby přes distribuci až po marketing. Profitovat z něho budou jak Američané, tak Čína.

Čínský filmový trh patřil k nejvíce regulovaným na světě. Obtížně dostupný pro zahraniční distributory, svázaný přísnými dovozními kvótami a nepříznivým dělením tržeb mezi dovozce či producenty a čínský, státem vlastněný distribuční monopol. Situace se ale překotně mění.

V důsledku nedávných reforem tečou do filmového sektoru masivní investice a mění se pravidla podnikání. Čínská vláda po letech nátlaku Světové obchodní organizace a jednáních s americkými studii uvolnila letos v březnu dovozní kvóty (z 20 na 34 zahraničních filmů) a zvedla podíl z tržeb ze 13 na 25 procent.

Boom multiplexů

Do Číny zároveň pronikají americké společnosti. DreamWorks staví zábavní park v Šanghaji, Disney otevírá v Číně pobočku a chce natáčet část třetího pokračování filmu Iron Man v koprodukci s pekingskou DMG Entertainment.

Mění se i čínská kina. Země zažívá boom multiplexů a nákupních center, v nichž stále sílící střední třída tráví více času a utrácí více peněz. Každý den vznikne v Číně osm nových pláten. "Vychodoasijský trh bude v roce 2015 schopen vynést 10 miliard dolarů. Polovina z toho připadne na Čínu," odhaduje růst podnikatel Bruno Wu, který stojí za Chinawoodem.

Čínští podnikatelé tak hledají cesty, jak reagovat na rostoucí poptávku publika. Právě Chinawood by měl nabídnout alespoň částečné řešení. Filmy vyrobené ve studiu totiž budou i přes zahraniční kapitál vyjmuté z dovozních kvót. Na plátna čínských kin se tak dostane více filmů "amerického střihu", o něž má údajně domácí publikum zájem.

Karate Kid - příklad hollywoodské a čínské koprodukce

Video

Koprodukce vítají i Hollywood a menší společnosti, pro něž představují další možnosti, jak snadněji proniknout do Číny. Jen jedna "nepříjemnost" kalí současný průlom amerických filmů a kapitálu na čínský trh. Podle deníku New York Times americká vláda vyšetřuje některé producenty kvůli podezření z uplácení čínských autorit ve snaze získat výhody v silné konkurenci.

Čínská strana jakékoliv obvinění z korupce odmítá a soustředí se na další přínosy, které si od spolupráce s Američany slibuje. Třeba rozvoj domácího průmyslu, jenž je stále v plenkách a který brzdí absence západního, léty osvědčeného know-how.

"Peníze nejsou v Číně problém. Problém je najít ty správné peníze a správně s nimi naložit," poznamenal deník Screen v souvislosti s masivním přílivem investic do čínského filmového průmyslu, s nimiž jdou ale často ruku v ruce amatérismus či hurá podnikatelství. Právě v zefektivnění produkce i organizace by měly Číně pomoci zkušenosti Hollywoodu.

Asijský Tanec s vlky

Chinawood je zároveň součástí snahy čínských podnikatelů investovat do amerických filmů a pronikat na světové trhy. Sám Wu na tyto investice vyčlenil 800 milionů dolarů. Jako první z nich bude financovat drama Mission Boys o čínských studentech, kteří se v 19. století snaží prosadit na Harvardu a Yale. Jeho partnerem bude zkušený Jake Eberts. Wu od spolupráce očekává film ve velkolepém stylu Tance s vlky, jedné z Ebertsových produkcí, ale s "jasně asijským tónem".

Je pravděpodobné, že Čína směřuje k postavení světového filmového gigantu. Otázkou podle Screenu zůstává, jestli to bude v oblasti financování, konzumace filmů či vývozu. Nebo ve všech oblastech dohromady. Druhou otázkou je, jak moc z toho bude mít Hollywood.

Související